pátek 14. listopadu 2014

Od té doby, co běhám...

Je to sedm let, co běhám. Začínala jsem jako čerstvá čtyřicátnice v krizi středního věku a se středně těžkým astmatem, a je ze mě skoro padesátnice bez krize. Krize nikde a astma fuč, už za to těch sedm let stálo. Sepsala jsem na toto téma článek, který v tištěné podobě vyšel v Běhej. A protože se mě samotné hodně líbí (ještě že jsem taková skromná, že?), a protože už bych to líp a jinak nesepsala, tak si ho dám i sem. 

Za sedm let se toho v životě člověka stane strašně moc. Třeba například se vymění kompletně celá krev. Jsem slyšela. Horolezec Heinrich Harrer vyrazil do Himalájí. Nakonec tam zůstal sedm let a Brad Pitt získal slušnou roli. Za sedm let se z miminka stane školák. A vypadnou mu přední zuby. Za sedm let po svatbě přijde prý první vážná krize. Někdo ji ustojí. Za sedm let se začínající běžec přerodí na kompletního běžce. Píší moudré knihy. Prostě samé zásadní věci se za sedm let stačí přihodit.


Vlastně ani nevím, co si pod tím mám představit, že je běžec kompletní. Zpočátku jsem byla zvědavá, ba řekla bych až dychtivá vědět, co se stane za těch sedm let. Představila jsem si sama sebe jako ladnou, vysportovanou a rychlou běžkyni, co dá úplně s přehledem desítku pod hodinu, půlmaraton pod dvě s prstem v nose a maraton pod čtyři s úsměvem pro všechny fotografy v cílové rovince.


Teď po sedmi letech mám pocit, že ještě úplná nejsem. O ladnosti při běhu nemůže v mém případě být vůbec řeč, vysportovaná jsem do té míry, že mám lýtka jak zápasník a rychlá? Rychlá nejsem a už zřejmě ani nebudu. Časové mety jsou mi vzdálenější a vzdálenější, vidím je spíš v mlze než v jasných barvách. Leda by pomohlo dalších sedm let. Ovšem s ohledem na můj pokročilý věk je to spíš scifi.


Čekala jsem, že po sedmi letech běhání budu prostě hotová běžkyně, co uběhne úplně každou vzdálenost, kterou si umane, která o běhu všechno ví, všude si byla zaběhat a všem může spatra radit, jak na to. Přitom se běžecky stále hledám a kupodivu i stále nacházím neprobádaná zákoutí běžeckého světa. Překvapuje to nejen mě, ale i mé okolí. Jak už stokrát řečeno, začínala jsem na ovále, odmítala jsem cokoliv jiného než ulici, cokoliv jiného než město a hle: pomaličku po lehoučku se stěhuji za město. Na vyšlapané stezky do tichých lesů a majestátních hor, na úzké cestičky podél stříbrných řek, na kopce jejichž vrchol není z úpatí vůbec vidět. Líbí se mi, když nohou dopadám na měkké jehličí, a nebo se prodírám trávou ještě mokrou od ranní rosy, líbí se mi západy slunce nad loukou, či udivené pohledy srnek, kterým jsem svým funěním narušila jejich klid.


Samozřejmě mě to donutilo doplnit si i lehce svou běžeckou výbavu. Dlouhé hodiny jsem například strávila pročítáním názorů na trailové boty a zmítala se od názoru takové a makové po vůbec žádné. Nakonec jsem si, jak jinak, vybrala ty, co se mi prostě líbily. Kamarádku jsem dotáhla do obchodu, aby mi poradila s nákupem batůžku, protože běhat po horách bez batůžku to může leda blázen. Kam by člověk dal KPZetku, svačinu, pití a mapu? Došlo to se mnou dokonce tak daleko, že při sbíhání nudného silničního úseku úpěnlivě prosím běžecké bohy, ať mi zase přihrají nějaké to kamení.


Takže kompletní asi ještě nejsem. Ale radit spatra fakt můžu. Například bych všem začínajícím běžcům poradila, aby vytrvali. Začátky jsou sice těžké, asi přijde i nějaká ta krize, možná dokonce i motivační krize, ale uběhne sedm let, a budete z vás kompletní běžec. Ať už se za tím skrývá cokoliv :o)

No a ještě douška na závěr: "Od té doby co běhám..." je častý začátek nějakého mého povídání. Tak třeba: 
- Od té doby, co běhám, mi není zima a chodím oblečená hodně nalehko.
- Od té doby, co běhám nemám ráda psy na volno.
- Od té doby, co běhám, je mi jedno, jaké je počasí.
- Od té doby, co běhám, nerada nakupuji normální oblečení. Vždy skončím ve sportu :o)
- Od té doby, co běhám, miluji zimu i podzim, a z období, které jsem musela nějak přetrpět zabalená      do pěti dek, se stal rázem úžasný čas pro nejkrásnější běhání v roce.
- Od té doby, co běhám fakt nesnáším teploty nad 12 stupňů
- Od té doby, co běhám, mi není líto vyhodit dvaapůl tisíce za boty. Běžecké samozřejmě.
- Od té doby, co běhám, miluji technické hračky a vychytávky pro běžce.
- Od té doby, co běhám... atd. atp. Prostě od té doby, co běhám, je svět nějaký krásnější. Tak snad mi to ještě nějakou chvíli vydrží.

11 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Moc pěkně napsaný je znát že už máš nějaký km v nohách a víš o co při běhání jde.Zdeněk Strouhal.

Martina řekl(a)...

:-) výročí běhání, bych mohla taky slavit, kdybych věděla, kdy jsem začala.. Krásně napsané.

K. G. řekl(a)...

Je to moc pěkné číst... Od té doby, co běhám, jsem tisíckrát skončila a začala... ale nevzdala. Od té doby, co běhám, vím, že když to mám v hlavě moc pomíchané, běh pomůže. A od té doby, co běhám, začaly nejtěžší roky života, takže běh mi vstoupil do života jako gentleman, který mi je pomáhá nést...

Anonymní řekl(a)...

Hodně zajímavý článek, ve spoustě věcí jsem se našel :o)
No, do 7 let mi ještě 2 chybí, tak tak je třeba pohnout zadkem, protože do kompletního běžec mi toho ještě dost chybí :o)
Hodně zdaru do další sedmiletky!
Jiřík

Anonymní řekl(a)...

... tak myslím, že to zase někdy pořádně zapijem ;-) t-bird

Kateřina řekl(a)...

Moc hezky napsané, za sedm let se vidím také jako ta rychlá ladná laňka :-D

Unknown řekl(a)...

Zdeňku: no těch km už je hodně, to je pravda. Je super je nabírat a vyhodnocovat. I když jsou to jen čísla, víme, co se za nimi skrývá :o)

Sum: no vím, že jsi se 2007 připravovala na GP a něco jsi ten rok i běžela, tak třeba vydoluješ z paměti ten zbytek :o)

Katko, ano, nevzdat se, to je asi nejdůležitější. Ve všech směrech.

Jiřík: děkuji a přeji ať se ti podaří tu první sedmiletku zdárně dokončit. Však co jsou to dva roky :o)

t-bird: :o))

KatkoL: držím pěsti, máš našlápnuto ;o))

12HonzaDe řekl(a)...

Vyroci a ohlednuti jsou vetsinou mila a prijemna.. Clovek by se mel z nich tesit.. a ty to evidentne dokazes:).
:) Je vesely slyset moje zname, kdyz se obcas vyjadri k memu pobihani.. Vetsinou rikaji.. Dobra zprava je, ze clovek muze do 45-6 lenivet, tloustnout a nesportovat.. pak zacne pobihat a behat ultra a vse je v poradku!:)
MSF! 12:)

Unknown řekl(a)...

Samozřejmě je skvělé, že začne-li člověk běhat v pozdějším věku, že se vyběhá. Ale možná přeci jen je lepší začít dřív, aby pak nemusel dohánět proflákané roky běháním ultra, protože ne každý na to má O:o))

1bubobubo řekl(a)...

Krásný článek :-) a pěkné výročí. Už teď se těším až ho společně někde oslavíme během :-)

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Leono, říkala jsem si, že jen tak mrknu co píšeš... Tohle je krásné, díky. Hezké Vánoce.
Helena