Myslím, že to musely být víc jak dvě desítky, protože s čistou hlavou bych se na podzimní závody nikdy nepřihlásila. NIKDY!!!!!! Už loni jsem v létě najednou úplně vytuhla, byla jsem unavená a běhat se mi vůbec nechtělo. Přihlásit se tedy kamkoliv nepřicházelo v úvahu. A letos...
Začalo to tím, že NIKE udělal tak masivní kampaň pro svůj zářijový běh, že nešlo odolat. Nabídl nízké startovné, tričko, pohodu, stánek s buřtama... No to asi ne, ale jinak tam zřejmě bude úplně všechno. A tak jsem zase zmobilizovala pár lidí kolem a šli jsme do toho. Říkala jsem si, že přeci budu právě v procesu přípravy na Mnichov a desítka tudíž nebude něco, čím bych se měla stresovat. Mé rozhodnutí zřejmě ovlivnily i nějaké endorfíny, ovšem nevím které, protože jsem se přihlásila těsně po 1/2M v Praze a to bylo něco tak hrozného, že se ke slovu nepřihlásil ani jeden. Doufám, že to bude opravdu na pohodu (ovšem jak znám naše závodníky, tak nebude), protože když jsem na FB NIKE viděla tu smršť všech možný dlažebních kostek, tak si neumím představit, jak na nich budeme všichni klopýtat. Pokrývají snad ještě víc trasy než na PIM-závodech... :o(
Druhá desítka tak nějak vyplynula z hovoru s kamarádkou. Nejdříve jsme ale vedly hovor alá: já o koze, ona o voze:
K: Poběžíš tu noční Prahu?
J: Nikdy!
K: Proč? Já si říkám, že běžet v noci nemůže být tak špatný...
J: V noci se neběží. To až kluci, ti mají pozdější start. Holky mají světlo a pak šero. A mě ten závod vůbec nesedí. Je to na mě moc rychlý...
K: No tak se přihlásíme na desítku
J: To těžko, ta je výsadou mužů.
Ještě chvilku jsme se dohadovaly, ale když viděla, že mě nepřemluví, vzdala to. A pak přišel mail s tím, že noční desítku letos mohou běžet i ženy (což ona už dávno věděla :o). Až pak jsem tedy pochopila, o čem mluví a že tedy hurá, taky se přihlásím. Já vím, mě než něco dojde... Jako mi třeba dost pozdě došlo to, že holky budou mít odběhnuto a já se tak dostanu mezi nadupané atlety (holek je jen asi 350) a to znamená, že mi všichni utečou. Naštěstí bude tma a nikdo neuvidí, jak se tam někde sama prdelím.
Srpen jsem opravdu měla ve znamení neběhání. Ani deníček si nevedu, protože ten můj příležitostný běh-neběh by bylo trapné si zapsat. Těch pár běhů jsem si spíš protrpěla než odběhala, horko tomu nasadilo korunu a já nabyla dojmu, že bude lepší obstarat si tu už tolikrát zmiňovanou vyšívací přízi, protože mě běh úplně přestal bavit. A je zajímavé, že čím víc jsem si opakovala, že MUSÍM trénovat, tím méně se mi chtělo, potažmo nevytáhli by mě ven ani heverem. Dokonce ani usazující se tuk mě nevyburcoval. Velmi nepříkladný přístup, velmi.
A protože právě toho jsem se zalekla, jako že kážu vodu, ale sama si lemtám víno, šla jsem do sebe a včera vyběhla. Počasí běžecké, běžela jsem souvisle a celkem i svižně 75 minut. No hurá, nezapomněla jsem to! Tak snad to nějak dopadne, snad se do toho cíle nějak dokutálím. A kdyby ne, tak se alespoň potkám s ostatními... ;o))
Druhá desítka tak nějak vyplynula z hovoru s kamarádkou. Nejdříve jsme ale vedly hovor alá: já o koze, ona o voze:
J: Nikdy!
K: Proč? Já si říkám, že běžet v noci nemůže být tak špatný...
J: V noci se neběží. To až kluci, ti mají pozdější start. Holky mají světlo a pak šero. A mě ten závod vůbec nesedí. Je to na mě moc rychlý...
K: No tak se přihlásíme na desítku
J: To těžko, ta je výsadou mužů.
Ještě chvilku jsme se dohadovaly, ale když viděla, že mě nepřemluví, vzdala to. A pak přišel mail s tím, že noční desítku letos mohou běžet i ženy (což ona už dávno věděla :o). Až pak jsem tedy pochopila, o čem mluví a že tedy hurá, taky se přihlásím. Já vím, mě než něco dojde... Jako mi třeba dost pozdě došlo to, že holky budou mít odběhnuto a já se tak dostanu mezi nadupané atlety (holek je jen asi 350) a to znamená, že mi všichni utečou. Naštěstí bude tma a nikdo neuvidí, jak se tam někde sama prdelím.
Srpen jsem opravdu měla ve znamení neběhání. Ani deníček si nevedu, protože ten můj příležitostný běh-neběh by bylo trapné si zapsat. Těch pár běhů jsem si spíš protrpěla než odběhala, horko tomu nasadilo korunu a já nabyla dojmu, že bude lepší obstarat si tu už tolikrát zmiňovanou vyšívací přízi, protože mě běh úplně přestal bavit. A je zajímavé, že čím víc jsem si opakovala, že MUSÍM trénovat, tím méně se mi chtělo, potažmo nevytáhli by mě ven ani heverem. Dokonce ani usazující se tuk mě nevyburcoval. Velmi nepříkladný přístup, velmi.
14 komentářů:
Jo sakra, odvaha je třeba. Věřím v osobáky :-)
Já nejdu ani na jeden, tak budu jen fandit na dálku...
Neboj, to bude v pohode :) Pochybuju, ze se mezi nami najde nekdo, kdo rekne: "Ja mam natrenovano, citim se bajecne, to bude muj zivotni zavod." :) On se bude asi i tezko hledat nekdo, kdo se nebude bat, ze se tam bude, jak jsi to nazvala, prdelit, nekde vzadu :) Takze kliiid, na pohodu, jsem na tom podobne a stovky dalsich treba jeste hur .) A at je to jak chce, kdyz nejde o zivot, jde o ***** :) Takze pojdme si to uzit...
A pak na vyklusání a uklidnění pětka ve Vídni. Moc krásně naplánovaný září... :-) Aspoň se člověk nenudí. Tak za pár dní naviděnou... ;-)
No tak to se uvidime na obou..:) Prvni jdu se synem na pohodu a tu druhou sam, sice taky na pohodu, ale ten zavodak ve mne taky musi dostat sve a tak treba zkusim, jestli bych tech 40minut nemohl podlezt:)..Ale kdyby ne, tak se vubec nic nedeje:), jak spravne rika Martina, jde o to si beh uzit..Jinak, kdy planujete bezecke setkavani, at to muzu tentokrat lepe naplanovat?:)..MSF! 12:)
RVM: Ano, odvaha to tedy je :oD
Soc: Vím, že to bude kruté, ale s tím počítám. Ale: Kdo neběží s námi, běží proti nám...
Jitka: no, Vídeň, tam si spravíme chuť :o))
Honzo, setkání nevím, zkuste někdo navrhnout nějaký termín (přimlouvám se za druhou půlku září, ale přizpůsobím se čemukoliv). Já jsem teď nějak mimo - první třída kašička - prostě myšlenky jinde... Ale pokud to půjde, přijdu ráda.
A všem držím na desítkách či pětkách, či jiných podzimních závodech pěsti!
Co se tyce jakehokoliv setkani bezcu a pobihacu tak, bylo, jest a bude, ze to vse povstalo od tebe, Martiny a Machyho, tudis se dovolim podotknout, ze kdokoliv jiny by mohl mit maximalne poradni hlas, neb vy jste byli vzdy tou jedinou a taznou silou. :)
Proto jsem se zeptal, nijak nenaleham, nespecham... jen az budete vedet, dejte vedet:). Rad se dozvim novinky. 12:)
Jé, tak to bude mohutná účast. Taky jdu na oboje. Asi doma ještě nemám toho funkčního textilu dost :-). No však on s ním bude od příštího roku šlus.
Tak to se potkáme.
Pevně věřím, že zpátky z Nike pojedu ve vyhraném autě :-)
Honza: no, je-li to tak, navrhuji setkání 21.09. Je to sice za dlouho, ale budeme se o to víc všichni těšit. A bude po všech těch desítkách a pětkách, velké věci před námi, tak se alespoň vyhecujeme. Nuže?
Renda: doufám, že mě cestou vyhodíš na Čerňáku ;o))
To bude v pohodě, jak píše Martina, když nejde o život, jde o ***** :D Uvidíš, jak ve Vídni už budeme vymýšlet, na co všechno se přihlásíme na příští rok! :)
Plány, které se kují těsně po závodech, kdy je člověk v rauši, mám nejraději! :o)
V sobotu sice bude ve Žlutých lázních spousta lidí, ale pokud to nerozběhneš moc rychle, tak bychom se mohli vidět na trati. Poběžím se synem (asi na 1:20) on totiž ještě 10km nikdy v kuse nedal. Tak se modlím, abychom se toho Fiátku pro chudé (bez střechy) ve zdraví dočkali :o)))))))) A zajížďku na Čerňák si klidně uděláme :o))))
Renda: Moc se netěš, to triko má nápisy a logo "gumové" a tedy moc funkčí nebude. Ale auto snad jo. :)
Jen úplnej trotl si může objednat bílé triko, když ví, že je přes něj všechno vidět a navíc mu vůbec nesluší :o(
A to číslo to je fakt něco, trochu mi to připomíná razící štít. Některá děvčata budou ve výhodě... :o)
Bubo: tak jo, já vám prorazím vzduch. Následujete mě ... :o)) A syna raději nepodceňuj, znáš to: mládí...
Pratele, my Vam to auto nechame! :) Mluvil jsem o tom s moji nejmilejsi manzelkou, jasne slunecko, ze jako po Nike privezeme toho fiatka a ona rekla nekompromisne.. nechte ho ostatnim bezcum. Vy u jste vyhrali jiny veci:), a tak tedy je Vase! jen se musi Renda a 1bubo dohodnout, ale to nevidim, jako velkou komplikaci, ne? 12:)
Okomentovat