sobota 25. dubna 2009

Ztracená forma je zpět

Myslím, tedy nemyslím, vím to, že 12ti denní výpadek z mého běžného života mi velmi prospěl. Odpočinula jsem si po všech stránkách, opravdu jsem dlouho jen polehávala a spala, až ke konci jsem občas někde něco uklidila, ale rozhodně jsem to nepřeháněla. Páteční večer společně s mým oválem se tedy stal svědkem mého návratu. Mimo ovál jsem si netroufla, protože jsem netušila, jak tělo po lécích a pauze na zátěž zareaguje. A reagovalo výborně.

Běžela jsem 45 minut (plán byl 30) v dost vysokém tempu a nic, absolutně nic, mě nebolelo. Bylo to 45 minut čistého, ničím nerušeného běhu. Bohužel pak mě žízeň donutila přestat, jinak bych bývala byla vydržela a hodinovku dokončila. A to jsem si říkala - mám si vzít pitíčko, nebo ne.... Opět jsem se přesvědčila, že je lepší ho mít a vypít ho klidně až po tréninku, než ho nemít a trpět.

Dnes odpoledne jsme na chvíli jeli na chatu. Počasí jak malované, kdo by dělal na zahradě nebo dokonce v chladné chatě, že? Tak jsem tedy ihned po příjezdu vzala kolo a jela se projet. Jedním slovem - paráda. Mnoha slovy - to byl tak super úžasný výlet, že se to vůbec nedá popsat.

Ani jsem pořádně nevěděla kam jet, kudy se vydat a tož jsem zamířila nejdříve spočítat bruslaře k vodárnám. Vodárny bruslařům sice několika tabulemi zakázaly silnici používat, ale bruslaři vesměs dělají, že se jich zákaz netýká. Ale moc jich tentokrát nebylo, tak do dvaceti. Pak jsem to vzala lesem na Lysou a tam jsem se stočila k domovu. Jenže vrátit se po takové chvilce se mi nechtělo a tak jsem jela a jela a projela Starou Lysou, Předměřice (předtím jsem si ovšem musela vydupat kopec v Čihadlech, který je takovou mou cyklistickou noční můrou, protože se mi ještě nikdy nepodařilo ho vyjet), Kostelní Hlavno, Konětopy, Lhotu (naháči už vystavili svá těla sluníčku), Hlavenec a šup domů. Celkem jsem ujela něco málo přes maraton, 43km za 2:17. Shodou okolností jsem se na hodinky koukla ve chvíli, kdy jsem měla za sebou 1/2M v čase naprosto stejném, v jakém ho běhají Keňané. To prostě nikdy nepochopím: já jela na kole, občas rychleji, občas pomaleji, občas jsem pila a kochala se a pouštěla protijedoucí, ale pořád jsem byla na kole a oni to za tu dobu uběhnou? NEPOCHOPÍM.

Co mě hodně překvapilo byla forma. Jelo se mi jako nikdy. Celé dvě hodiny jsem šlapala, jen jednou se nedalo - z Čihadel je děsný sešup, a vůbec jsem to v nohách a vlastně ani nikde jinde necítila. Dokonce jsem ještě dlouhou dobu uvažovala o tom, že až se večer přesuneme do Prahy, že si půjdu ještě na chvilku zaběhat. Ovšem ve chvíli, kdy jsem četla pohádku na dobrou noc, na mě únava konečně padla a už jsem málem ani nevylezla. Ale zítra si zaběhat půjdu. Tedy pokud ráno vstanu.

Zde je profil dnešního výletu, Čihadla v půlce pěkně ční nad jinak celkem placatým terénem.

6 komentářů:

machy řekl(a)...

K návratu gratuluje generální dodavatel materiálu z virové banky. Kdybys zase někdy něco potřebovala, dej vědět :)

Unknown řekl(a)...

Děkuji za nabídku. Až si budu chtít zase odpočinout, dám vědět ;o))

machy řekl(a)...

Něco seženem! Vidím, že s naším materiálem ještě dále pracujete, takže vás řadíme mezi naše oblíbené odběratele :)

Anonymní řekl(a)...

Ahoj
ty nechápeš Keňany a já zase Tebe!! Jestli to byl čistej čas, tak jezdíš stejně rychle jako já a jestli hrubej, tak bys byla v cíli už po obědě, když bych dojel. A to jsem si myslel, jak na kole umím.
A vzkaz pro Machyho. Nebyla by jedna zásilčička i pro mě? Z protekce (Pulec se přimluví).
Evžen

Unknown řekl(a)...

Jo, Evžene, byl to hrubý čas :o)) A jestli běhat neumím, tak jezdit umím. Mám kolo sice obyčejné, nezávodní, ale mám nohy dost silné z posilovny i z běhu a když se k tomu přidá i výdrž tak si myslím, že jsem schopná zvládnout hodně.

machy řekl(a)...

Evžene, musíš chvilku počkat. Nechal jsem si poslat něco ze zámoří a ještě mi to nedorazilo..