Letní rychlovka

Ať si pod tím představí kdo chce, co chce, já mám na mysli jedno super rychlé nenáročné jídlo, které je ale chutné a syté (ovšem nic pro masonežřavce) a teď v létě, kdy se jednomu nechce stát dvě hodiny u plotny. i kuchařkami vítané. Vymyslela jsem si ho vlastně sama, až později mi došlo, že je to něco jako španělská paella, ale prostě po mém.

Suroviny: 

• 300 g kuřecích prsou, olivový olej, česnek, 125 g (jeden sáček) rýže parboiled, rozmarýn, šalvěj, sůl

Postup:

• prsa nakrájím na malé placaté kousky. Trochu je naklepu, osolím a dám do rozpáleného oleje z obou stran opéct 
• mezitím si nakrájím rajčata na kolečka, nasekám bylinky i česnek nadrobno 
• když je maso pěkně opečené, nasypu k němu rýži, přidám rajčata, česnek i bylinky, zaleju vodou a nechám nepřikryté bublat tak 20-25 minut. Dle chuti ještě přisolím

• občas se na to podívám a promíchám, dle potřeby ještě znovu trošku podleju

A to je celé. Dobrou chuť a krásné letní dny.

Teď, teď tu byl...

Někdy si tak trochu připadám jak Jára Cimrman se svými vynálezy. Ten taky vždy na něco přišel a když si to chtěl nechat patentovat, poslali ho domů s tím, že "teď, teď tu byl..."

Prostě třeba dumám nad nesmrtelností chrousta a tu přijde takový závan čehosi, z čeho já usoudím, že jsem fakt génius. Pak ovšem na netu zjistím, že už to všichni znají, že je tím zaplaven svět, všechny sociální sítě a v obchodech probíhají osvětové kampaně.

Druhá věc je, že mi naopak někdo sdělí něco o jakési převratné novince, o objevu, který spasí svět, a já jako stará konzerva se k tomu naprosto vždy stavím nevěřícně, ba skoro skepticky a všechny novinky odmítám. Třeba juchání nad zdravou výživou a bioprodukty, to jde mimo mě. Neříkám, že to nevyzkouším, ale většinou nic z toho nezahrnu do svého jídelníčku navždy. Zkusila jsem bolgur, quinou, soju, kuskus, humus, cizrnu a další bio-zázraky zdravé kuchyně, ale nemusím to. Není nad brambory, rýži a těstoviny. Ale jsem tedy dost shovívavá a když to do sebe někde pere, mlčím.

Samozřejmě stejný svůj postoj jsem zaujala vůči chia-semínkům. Najednou toho bylo všude plno - chia (čti či) semínka jsou prý TA potravina, která spasí lidstvo, jedli to už Aztékové a hlavně jsou to semínka běžců. V ten moment jsem si řekla, že nějakému běžci se šalvěj zřejmě vysemenila na zahradě a teď neví co s tím, tak to začal prodávat. Ale ve svém okolí jsem začala pozorovat, že "všichni" běžci to vážně začali kupovat a dokonce i konzumovat a velebit. Hm... Blázni, co?

Jednoho dne, mám pocit, že to bylo toto úterý, přistál pytlík semínek u mně na stole. I začala jsem se pídit, jak se to vlastně pojídá. Ostentativně jsem se šklebila nad žabincem, který se vytvořil ve sklenici, kam jsem semínka nasypala a zalila je vodou. Ochutnala jsem a věděla jsem, že tohle fakt nedám. Pak mě napadlo sklenku doplnit džusem a naráz ji vypít. Jo, to se dalo když jazyk neměl čas to nějak zanalyzovat. Pocity nejdřív žádné, ale když jsem se chtěla nasnídat, nic se do mě nevešlo. Semínka nabobtnala a zaplnila mi žaludek. AHA! Výtečná vlastnost, kterou asi ocení všichni, co mají pořád chutě na milku a na magnum a na pečené koleno...:-)  Mám dokonce podezření, že některé běžkyně, možná i běžci, už jedí jen chia-semínka aby nebobtnali oni sami...

Chia-semínka pomáhají prý zlepšit výkon, což otestuju v sobotu. Ale i kdybych opět doběhla bezmála poslední (což u závodu NIKE nějak ani nepředpokládám), je jisté, že u popíjení své ranní dávky zůstanu.

Chia-semínka jsou, jak jsem se dočetla, superpotravina, která obsahuje mnohem víc živin než ostatní populární potraviny. Například je v nich 3x více železa, než ve špenátu, 2x více draslíku než v banánech a 5x více vápníku než v mléce. To však není všechno, chi semínka obsahují až 9x více rostlinných Omega 3 než sója a 2x více proteinů, než ostatní semínka a zrna. Tak a je jasný, že chia se u mě zabydlela a ihned jsem si jich objednala kilo. A nejen to: všem, co o tomto zázraku ještě nic neslyšeli, je cpu a dávám ochutnat. To jsem prostě celá já :o))

Více o semínkách zde: CHIA SEMÍNKA. 

Prost!

Palivo pro běžce

může být cokoliv, ale domnívám se, že taková pořádná porce těstovin nakopne nejvíc. Na našem výletě za běžeckými zážitky do Krkonoš jsem holkám uvařila tu nejzákladnější omáčku ze všech základních omáček, která se na těstoviny může dát, a úplně mě dostalo, že ji neznaly! A proto přináším recept, aby si je mohly dělat samy. Co jeden, přináším tři výborné a především rychlé recepty!

Recepty mám opět ze své domácí italské kuchařky, kterou jsem kdysi dostala. Recept je psaný tak, aby ho zvládl i úplný kuchařský analfabet. A pokud se mu to povede, určitě sklidí pochvalu všech strávníků, které pozve ke stolu.

Nuže:

TĚSTOVINY se základní klasickou rajčatovou omáčkou = al SUGO

Pro 4 osoby: 400 gr špaget, olej, 4-5 stroužků česneku, 1 kg čerstvých rajčat nebo pelati (loupaná rajčata v plechovce), sůl, basiliko, případně peperoncino (maličká feferonka)

Na oleji zpěníme nakrájený česnek, přidáme peperoncino dle chuti, osmahneme, pak přidáme čerstvá, na malé kousky nakrájená rajčata nebo z plechovky pomodori pelati, rozmačkáme je a za občasného míchání 10 -15 minut vaříme. Osolíme dle chuti.

Jakmile šťáva hodně zhoustne, tj. olej se zabarví do červena, přidáme 5-6 lístků basilika, čerstvého nebo mraženého, zamícháme, vypneme a do kastrolu s omáčkou přidáme uvařené, ne rozvařené, scezené špagety nebo krátké těstoviny a zamícháme. Můžeme přidat parmezán.

Má poznámka: omáčku mixuji ponorným mixérem a parmezán dávám vždy.


Těstoviny –nejlépe fettuccine - s MLETÝM MASEM - Al ragú / = alla Bolognese/

4 osoby: 1/4 kg mletého hovězího masa, sůl, pepř, 1 cibuli, 1/2 hlávky česneku, 2 mrkve, olej, 1/2 kg rajčat pelati, těstoviny- fettucini, parmezán, sklenka nejlépe červeného vína.

Cibuli a česnek zpěníme na oleji, přidáme nahrubo nastrouhanou mrkev. Chvíli dusíme a přidáme mleté maso. Mícháme a krátce opražíme.

Až se maso osmaží, podlijeme ho sklenkou vína, které necháme vypařit, přidáme peláty, rozmačkáme je a za stálého míchání dusíme asi 10 min, pak zeslabíme a necháme dusit dalších 10 min., přidáme pár lístků basilika.

Mezitím jsme dali vařit těstoviny. Scedíme je a přidáme do kastrolu s rajčatovou omáčkou s mletým masem a zamícháme. Nakonec hodně posypeme parmezánem. Ihned servírujeme.

Má poznámka: červené ani žádné jiné víno většinou nemám po ruce, jde to tedy i bez něj. Slyšela jsem však, že do takovýchto jídel nepatří prostě nějaké víno, klidně krabicové, kdepak - kvalitní to prý chce. Takže kupte rulandské šedé a pak: dvě deci do kastrolu a 5 deci do sebe.

Těstoviny se šlehačkou, šunkou a šafránem

400 g těstovin nejlépe mašliček, 100 ml šlehačky, 200 g české šunky nakrájené na drobné kostičky, sůl, nasekanou petrželku, trocha šafránu

Dejte vařit do dostatečného množství vody pro mašličky. 

Do velké mísy dejte šlehačku a dejte do mikrovlnky ohřát asi 1,5 min, zamíchejte a znovu 1 min. Osolte, přidejte prášek šafránu, zamíchejte, vmíchejte na kostičky nakrájenou šunku a zamíchejte. 

Scezené těstoviny přidáme do mísy a zamícháme. Přidáme jemně nasekanou petrželku, nastrouhaný parmezán, znovu zamícháme a podáváme.

Velmi dobré, lehké, rychlé a efektní

Má poznámka: když dáte místu šunky kousky osmahnutých kuřecích prsou, nic tím nezkazíte.

Zelňačka

Je mi furt neuvěřitelná zima. Ne, to není stížnost, to je konstatování. Řeším to vrstvením svetrů, motám se do šály, chumlám se do dek a vařím si čaje. Potud normál. Ochladilo se, počasí je mrzuté, lidé už chodí s červenými nosy od rýmy a všichni žbrblají. Samozřejmě mi teď vůbec nechutnají saláty, tělo chce svou porci tepla. A tak jsem si vzpomněla na zelňačku...

Jako malá jsem zelí nesnášela (stejně jako skoro vše, co nebylo lentilky), čili jídla jako segedín či zelňačka, no to bych prostě nepozřela. Dokonce ani v dospělosti ne. Jednou jsem si prohlížela kuchařku paní Čiriny, hledajíc nějakou inspiraci, narazila jsem na zelňačku. Ona ji tam tak krásně popsala, že jsem si řekla, že to nemusí být tak hnusný jak já si o zelňačce myslím. A od té doby se po ní můžu utlouct... 

Rozpis pro čtyři osoby:

• 1/2 kg kysaného zelí
• 1a 1/2 l vody
• masox
• 2 bobkové listy
• 6 kuliček nového koření
• 30 dkg brambor - uvaří se extra se špetkou drceného kmínu
• 2 nožičky klobásy - nakrájet na tenká kolečka
• 1 větší cibule
• 2 lžíce oleje
• 2 lžíce hladké mouky
• 1 lžíce červené papriky
• majoránka
• chilli
• 4 stroužky česneku
• zakysaná smetana

Základ

Zelí se nakrájí, zaleje vodou, přidá masox a koření a vaří se tak půl hodiny (já to dělám v papiňáku).

Cibulová jíška 

Cibule se osmahne dorůžova, přisype se mouka a červená paprika, zalije se studenou vodou. Do hotové jíšky nadrobíme majoránku a přidáme chilli. Jíšku nalijeme do polévky, přidáme utřený česnek a ještě asi 20 minut vaříme na mírném ohni společně s klobásou. Zakysaná smetana se přidává až do polévky v talíři.

Jo a pozor, může mít následky... :o)

Vanilkové rohlíčky

Ano II, netajím se tím, že dám-li článku nadpis, který se týká jídla či pití, dostane se k němu mnohem víc lidí, než když napíšu: Oběhnu stadion bez zadýchání ;o)

Každý rok mě to dostane, i když si myslím, že nedostane. Ať se bráním, jak se bráním, vyzdobeným obchodům, koledám ze všech stran a vyšňořeným ulicím neuniknu. Můžu udělat dvě věci - nevnímat to a jít proti proudu, čili si udělat výzdobu velikonoční, nebo splynout s davem, napéct, nakoupit dárky a těšit se. Chystala jsem se jít tak trochu proti proudu a nevyšilovat. Ale přišel Martínek a ptal se: Těšíš se na Vánoce? Ne. Kouknul na mě těma obrovskýma dětskýma očima plnýma údivu: Ne? A proč ne? 

Zastyděla jsem se. Proč se vlastně dospělý netěší na Vánoce? Protože jim předchází shon a chaos? Protože musí zařídit sto a jednu maličkost? Protože ke konci roku je toho tolik, že padá únavou na ústa? I zastyděla jsem se za svůj nepříkladný přístup a dala si předsevzetí, že letos se těšit budu a jako bonus upeču alespoň tři druhy cukroví. A protože myslím především na to, abych z toho taky něco měla (i když bych z jistých důvodů neměla...), peču jen to, co mám ráda - vanilkové rohlíčky, včelí úly a išské dortíčky. 

Nuže, pro inspiraci Babiččiny vanilkové rohlíčky dle receptu kamarádky mého kamaráda.

300 g hladké mouky, 200 g másla, 100 g mletých nebo hrubě rozmixovaných vlašských ořechů, 50 g cukru, 1 žloutek, ½ balíčku vanilkového cukru

·       Na vále nebo na hladkém kuchyňském stole uděláme hromádku z mouky, do kráteru nahoru nakrájíme na slabé plátky máslo, posypeme mletými ořechy, doprostřed dáme žloutek a vše posypeme vanilkovým cukrem.

·       Rukama vypracujeme - uhněteme vláčné těsto. Pokud se nám zdá být suché, přidáme půl bílku.

·       Vypracované vláčné těsto rozdělíme do tří kusů, které vyválíme do válečků o průměru asi 5 cm.

·       3 kusy těsto necháme odležet asi 2 hodiny v lednici.

·       Plech vymastíme tvrdým máslem a posypeme krupicí.

·       Z válečků pak ukrajujeme malé pásky, ze kterých vyválíme v dlani rohlíčky.

·       Rohlíčky klademe na plech blízko sebe.

·       Rohlíčky upečeme pomalu, na slabo v troubě aby nezačaly růžovět rohy.

·       Když dáme hodně másla, rohlíčky se rozplasknou.

·       Když dáme hodně cukru, jsou tvrdé.

·       Když jsou málo upečené, cítí se v nich mouka.

·       Upečené rohlíčky, ještě teplé, obalujeme v misce s mletým cukrem smíchaný s vanilkovým cukrem.

Uložíme si je do krabičky a jednotlivé vrstvy prokládáme alobalem, ne ubrousky, protože ty by vytáhly z rohlíčků všechno máslo. Babiččiny rohlíčky jsou mockrát lepší než všechny ostatní, co jsem kdy jedla.

Ale nic se nemá přehánět, udělala jsem výzdobu, mám přichystané věci na pečení, ale předtím si jedu vyladit náladu s holkama do Mnichova. Již zítra... ;o)

Vánoční punč

Magdalena Socketka Rettigová nás zásobuje polévkami, my starší a vystresovanější potřebujeme útroby protáhnout něčím ostřejším. A protože mi kamarádka poslala výborný recept, a protože jsme ho kolektivně vyzkoušeli, je škoda se o něj nepodělit se všemi, kteří se potřebují ve vánočním shonu zastavit a finále roku 2010 přežít při plném duševním zdraví. A že je to třeba, je to vážně třeba...



Nuže:

• vezměte 2 litrový hrnec

• nalejte do něj 0,75l vody a zahřejte na cca 60st. C

• ve vodě rozpusťte 200 g medu
• až se rozpustí, přidej 0,5 l vína (dobré je to jak s bílým - původní receptura, tak s červeným vínem)

• přidejte 0,2 l rumu – samozřejmě jindřichohradeckého, jinak to zkazíte

• vymačkejte jeden pomeranč a jeden citron, všechnu šťávu přilejte do hrnce

• dále něco hřebíčku, celou skořici asi 4 cm, a 1 badyán střední (ten jsme tedy neměli)
• vypněte těsně před varem – vařit se to nesmí
• podávejte horoucí s horoucím srdcem


Mějte se a hezký advent