neděle 4. května 2008
Otevírá se cyklosezona (moje)
Nastal den D, čili první výjezd. Na rozdíl od všech minulých sezón, otvírám tuto jízdou z Prahy na chatu. Po dálnici je to asi 26 km, po okreskách o něco dál. Když ovšem člověk zná cestu. Manžel mě zná a ví a proto mi vytiskl trasu, po které jsem se měla ubírat. Píšu "měla", protože mapu jsem zapomněla doma a tak se cesta odvíjela poněkud jinak. To, že nemám mapu jsem zjistila už po cestě do práce, kde jsem měla kolo celou zimu zaparkované, neboť se mi ho po podzimním výletu nechtělo převážet na chatu. Docela jsem si přála, abych měla vypuštěná kola a mohla si nakonec vézt zadek v autě. Z pola jsem byla vyslyšena - kola prázdná byla, ovšem manžel mi je nahustil a tak mi nezbylo nic jiného, než fakt nasednout a jet. A kupodivu se mi jelo krásně. Kochala jsem se nádherou jarní přírody, šťavnatou zelení, rozkvetlými stromy a zpěvem ptáků. Jaro mě vždy dostane, dá mi energii utopenou v zimních a předjarních depresích, těším se, že něco začne, dávám si předsevzetí, mám sílu všechno zvládnout. A tak jsem si jela a cítila se šťastně a vůbec jsem nebloudila. První tři kilometry či jak dlouho. V Zelenči už jsem si nebyla jistá odkud-kudy-kam. Tedy KAM jsem věděla, ale ne kudy. Jela jsem tedy tak, jak velel instinkt. Vybrala jsem si docela širokou silnici asi II. třídy, která se ale po určité době změnila na polní cestu. Tož jsem tedy jela cestou necestou. Pak se ukázalo, že můj instinkt mě vedl správně - jela jsem zkratkou :o) Bohužel jsem se tak dostala na silnici I. třídy a frčela kolem mě auta a náklaďák a motorka, fuj to byl ošklivý úsek. Potřebovala jsem najít cestu do Káraného, ale bohužel se mi to nepovedlo. Značení bylo mizerné, takže jsem nakonec dojela do Staré Boleslavi, což je sice jen kousek od chaty, ale já chtěla přijet z druhé strany. Takto to sice nevypadá, ale celý výlet trval bezmála dvě hodiny. Projela jsem tudíž půl Středních Čech. Bohužel jsem před cestou nenašla tachometr, ale i kdybych jela průměrnou rychlostí 20 km/hod, ujela jsme kolem 40ti km. Musím si to někdy změřit.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat