V pátek jsem nějak mlela z posledního, V práci mi nebylo dobře, až kolem poledne jsem se nějak probrala. Doma jsem polehávala, nic se mi nechtělo a tak jsem ani nic nedělala. Máma mi slíbila, že si v sobotu ráno vezme Martina, tak jsem věděla, že budu mít na úklid a podobné zábavy času dost. Jenže každý z nás má ráno jindy. Mě začíná den v 6, máma přijela v 11.... Ale co, hlavně, že vůbec přijela a narušitele odvezla.
Pak jsem hned začala vařit, což je tentokrát hodné zápisu. Měla jsem připravená krůtí prsa a řekla jsem si, že je udělám po mexicku, osmahnutá se zeleninou a k tomu brambor. Vypadalo to nádherně. Ale pak vylezly děti a ptaly se, co to tak hrozně smrdí. Ono to maso mělo v sobotu den spotřeby a já, protože nic necítím, jsem netušila, že už je trochu ehm ...to .. zkažené! Fuj, za stálého míchaní nalejeme do hajzlu. Nakonec jsme si dali smažák, což byla celkem dobrá náhrada.
Odpoledne jsem jela s dcerou na nákupy.
Stoupla si asi 2 cm ode mě, pak zjistila, že ji dusím, tak poodstoupila. Chvilku mě pozorovala a pak do ztichlého vozu metra prohlásila:
- Máš hnusný obočí, víš to?
Koukala jsem na ní a mlčela.
- Nemůžeš něco říct? - Co mám říct? - NIC, jsi fakt příšerná, koukáš a mlčíš. Dál mě pozorovala.
- Ty vlasy máš taky děsný. Tady jsou zplihlý, tady Ti trčí, to je hnus.
Jestli doteď lidi dělali, že je nezajímám, tak teď už se otáčeli. Koukala jsem na ní a mlčela.
- Nemůžeš na to něco říct? Jsi hrozná.
Při přestupu šla několik metrů za mnou (Jsi děsná, kam tak chvátáš?). V dalším metru si sedla, já jsem se dekovala dostatečně daleko, aby mě nemohla zase pozorovat. Nad ní sála stařenka s hrbem, dcera ještě víc natáhla nohy, stáhla hlavu mezi ramena a prakticky tam NEBYLA.
- Proč jsi nepustila tu babičku sednout?
- Byla hnusná
- Měla hrb
- Vždyť říkám, že byla hnusná
- Byla stará, měla hrb a čekala, že jí pustíš sednout.
- No, ale mě přišla hnusná, tak jsem jí schválně nepustila.
*
Jako rodič jsem zřejmě někde udělala chybu...
*
Cílem naší výpravy byly jedny kalhoty, které viděla v jakémsi časopise. Kalhoty měli, ale ne v její velikosti, takže se neuvěřitelně naštvala a frněla. Frněla tak, že jsem učinila 2 varování a když se dál chovala jak pětiletej fracek, tak jsem se otočila na podpatku a šla jsem na metro. Kupodivu mě následovala i když z uctivé vzdálenosti. Na Rajské už jsme se normálně bavily - čili dohadovaly, která z nás se chovala hůř. Nákupy jsme dokončily v CČM, daly si kafe se šlehačkou a pak už konečně domů.
*
Byla jsem taková celá rozevlátá, že jsem se jen převlékla do tepláků a šla běhat a protože byla sobota a to mi to vždycky jde, uběhla jsem svých 7,5 km za 55 minut. Běželo se mi krásně, lehce, asi jak jsem odpočívala
*
Neděle začala snídaní do postele (zřejmě odměna za věrnost), pak úklidem, hraním, žehlením.... a na závěr dne opět běh, ovšem tentokrát jen 4,5 asi za 33 minut. Zas tam byl Sputnik a šlapal mi na paty. Nebo já jemu, to když mě předběhl :o)
*
Jo, a dnes ráno jsem stoupla na váhu (byť jsem se zařekla, že už to NIKDY neudělám) a ta mrcha NIC, nic se nezměnilo, váha si dál stojí na svém - tuků přemnoho, kil přemnoho... Může mi někdo říct, PROČ se nic neděje?! PROČ! DUP!
2 komentáře:
Možná za to může kafe se šlehačkou :oD
Cože!? No kdo by to řekl... chi
Okomentovat