Stavební veletrh

Dlouho předlouho jsem nepsala, neb jsem byla zcela mimo - mimo Prahu. Ne že by jinde nebylo připojení k internetu, ale nějak jsem neměla příležitost a čas a vlastně ani chuť psát. Celý týden jsem se totiž nechutně přejídala na stavebním veletrhu v Brně a musím říct, že tak dobré přejídání jsem snad nikdy nezažila. Co se týče samotného veletrhu, tak o tom není co psát - naše firma má tak úzkou specializaci, že náš stánek lidé většinou míjeli. Tedy pokud jsme na pult nedali propisky či jiný reklamní předmět. Dokonce nám brali i koláčky. Udivilo mě, že je ani na chvilku nenapadlo, že by to mohla být naše svačina. Ale co, na druhou stranu to bylo naprosto úžasné vybočení ze zajetých kolejí - nejdřív horečnaté přípravy, pak týden nudy a dobrého jídla. A tím se konečně dostávám k již shora uvedenému - k přejídání. Každý den jsme měli naprosto opulentní večeři v nějaké super restauraci. A zde je malé ohlédnutí...

*

Pondělí - Nebeský mlýn - http://www.nebeskymlyn.cz/

*

Do tohoto podniku nás (mě a Sáru, která jela se mnou na veletrh coby hosteska) pozval kolega. Restaurace měla interiér, který úplně sváděl k tomu, dát si bramborák nebo česnečku, ale přitom se tam jídlo servírovalo s jistou noblesou. Pro nás uspěchané matky tří dětí to byl balzám na nervy. Tiché prostředí, milá obsluha, která si dokonce pamatovala, co si kdo objednal, prostě něco jiného než mé oblíbené rychlo-obžerstvení. Ukolíbána prostředím a povzbuzována kolegou, vzala jsem objednávání od píky - od předkrmu - šunková rolka, přes hlavní jídlo - pstruh s bramborem, po sladkou tečku - oříškové suflé. Kdybych mohla, tak jsem se hned po jídle natáhla.

*

Já vím, popisuji návštěvu restaurace jako kdo ví jak nevšední zážitek, ale pro mě to opravdu je něco nevšedního. Většinou někam pospíchám, nebo mám s sebou dítě, nebo vím, že musím rychle domů, nebo.... Prostě abych šla a v klidu povečeřela a popovídala si, tak takových chvilek je v mém současném životě málo. S příchodem Martina se můj život obrátil naruby. Ale co, já vím, že to je jen přechodné, těch prvních pár let uteče jak voda, pak půjde do školy a život se zase zpomalí.

*

Úterý - Valoria - http://www.valoria.cz/

*

Úterní večer byl hodně vysmátý. Taky už jsme byli všichni pohromadě - náš ředitel, Háčko (rakouský prokurista se strašně dlouhým jménem), naše pražská buňka a kolegyně z Brna. Vždy když dostanu v takovéto restauraci jídelní lístek tak vůbec nevím, co chci a na co mám chuť takže předlouho vybírám. Nakonec jsem si dala kuřecí prsa plněná směsí jater, hub a bylinek s omáčkou a s bramborem. K tomu jsem pila Sauvignon, ale byl dost sladký, takže jsem přesedlala na rulandské šedé (myslím). Obsluha nám nejdřív předvedla sehraný tanec s pokličkami na talířích a pak další s přeléváním vína do karafy. Před spaním jsem Sáře vysvětlovala, jak pozná dobré víno od špatného a jako jeden ze znaků jsem uvedla, že ať se dobrého vína vypije kolik chce, tak ráno po něm nebolí hlava. A ráno mi ta moje málem praskla :o)
*

Středa - Pizzeria Villa Pizza

*

Konečně něco pro široké masy v jednom obchodním centru. Skoro v každé pizzerii si dávám lasagne, abych zjistila, jestli je umí líp jak já a i tady jsem se přesvědčila, že ne. Ani sladká tečka v podobě tiramisu mě moc neuspokojila, byl to spíš pudink zalitý do piškotu. Naprosto neitalsky jsem si dala dvě malá piva.

*
Čtvrtek - Americký bar - www.rodeo-drive.cz/

*

Jo, tak toto bylo hodně podařené. Poprvé v životě (nebo kam až sahá moje paměť) jsem si dala pečená žebra, zde s omáčkou BBQ a salátem ... Fakt jsem měla boule za ušima. Úúúúúžasné

*
Pátek - Mexická restaurace - http://www.mexicana.cz/

*

Chtěla jsem si zopakovat čtvrtek, ale nevstoupíš 2x do stejné řeky. Žebra byla sladká, podávané omáčky slané, takže to nešlo nějak nakombinovat. Část jsem tedy nechala a rozhodla jsem se, že rozhodně potřebuji sladkou tečku. Dala jsem si osmažené skořicové copánky, podávané s čerstvým ovocem a italskou čokoládou ohřívanou ve fondue soupravě.... Ano, to mi spravilo chuť, bylo to vynikající.

*
Sobota - konečně normální svíčková v normální české hospodě

*

K tomu nemám co dodat, prostě jsme se cestou domů zastavili na obědě a všichni jsme si dali svíčkovou. Jedla jsem už lepší, ale hlad je hlad.

*
Neděle - tukožroutská polévka :o))

*

Jojo, udělala jsem si hrnec tukožroutské polévky, abych se vešla do kalhot :o)

*

Až v neděli jsme jeli na chatu, kde bylo to moje koťátko milované... ťuťuťu, už se mi stýskalo