čtvrtek 3. dubna 2008

Pohádka

V jednom království uprostřed Evropy žila byla jedna princezna. Byla to moderní princezna a tak měla svého prince a dvě děti, chodila do práce a na chatě pěstovala zeleninu. Jak si tak spokojeně žila, začalo se to projevovat na jejím urozeném těle. Jednoho dne se podívala do zrcadla a zjistila, že její zadek má tvar její židle v práci. Šla tedy do královské posilovny a poprosila Trenéra, aby s tím něco udělal. Trenér jí ušil cvičení na míru a dal pár rad ohledně královské stravy. Princezna se moc snažila a za pár týdnů byl zadek pryč. Cvičení se jí moc líbilo a tak cvičila dál, pěkně 3x i 4x týdně. A tak byla dál spokojená a teď ještě i krásně štíhlá. To se ale nelíbilo zlé Sani Chorobě. Saň Choroba měla mnoho hlav a každá ta hlava měla své jméno. Jedna byla Chřipka, druhá Zánět průdušek, další Angína a tak podobně. A tahle hnusná a zákeřná Saň posílala na Princeznu jednu hlavu za druhou. Princezna byla ale velmi statečná a každou hlavu přeprala. Jednoho dne počala Princezna chřadnout, nic jí nebavilo, ani děti, ani žehlení, dokonce ani cvičení. Chřadla půl roku až to nevydržela a šla ke dvornímu Mastičkáři. Mastičkář jí proklepal, prosvítil a řekl že je to logický - Onkologický. Poradil jí, ať porodí ještě syna a pak že jí vyléčí. I porodila Princezna další Princátko, ukřičeného to jedince. A Mastičkář jí počal léčiti a pomáhal jí v boji se zákeřnou Saní. Princezna ležela v nemocnici jednou, podruhé, potřetí a pak ještě znovu. Saň Choroba sáhla po svých tajných zbraních a najala do svých služeb podlou a hnusnou Mudru. Mudra propíchla Princeznu jedovatou jehlou a ta začala umírat. Nad jejím lůžkem stálo celé konsilium a litovali jí a drželi jí za ruku a čekali, co bude. Až jeden chrabrý Chi-ru-rg se na to nemohl dívat, odnesl Princeznu do svého království a tam jí zachránil život. Princezně to bylo jedno, celé dny plakala a žít se jí nechtělo. Na to se ale nemohlo dívat Sluníčko a poslalo k Princezně jednoho ze svých poslů, Zlatý paprsek. Paprsek provedl Princeznu po jejím Království. Ukázal jí smějící se děti, rozkvetlé louky, modré řeky, bílé břízy a nebe s obláčky. Princezna procitla ze svého zlého snu a začala se uzdravovat. Trvalo jí ale dlouho předlouho, než se začala zase šťastně smát. Saň Choroba si mnula hnusné pařáty a řekla si, že na Princeznu pošle ještě jednu ze svých hlav. Vyslala obrovskou hlavu, které brala všem dech. Říkali jí Astma. Ale Princezna se jí nelekla a bojovala opět všemi svými silami, aby Hlavu zabila.
A to je celá pohádka. Kdo ví, zda bude žít šťastně až do smrti, ale zatím je v pohodě. Žije zase ve svém Království plném dětí, práce, sportu, myje okna, kreslí dětem obrázky a na chatě pěstuje zeleninu. Ničeho se nebojí. Ví, že Saň je sice hnusná a zákeřná, ale ona je silná.
A kdo je víc?

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Sila.

A o duvod vic, proc se ridit podle sebe a ne podle okoli.

Unknown řekl(a)...

Ehm.. no.. děkuji :o)
Byla jsem dlouho mimo, tak jsem o tom všem začala psát. Dostala jsem se ve svých spisech do místa, kde se to všechno začalo dít a nemohla jsem dál, bálala jsem, abych se v tom zase netopila. Tak jsem lehkým perem sepsala tuhle pohádku. Třeba tomto někdy dokončím, ale zatím se na to necítím.

Malý medvěd řekl(a)...

Hezky pěkně, to člověk objeví poklady. Ty bys měla psát profesionálně! Myslím, že v tobě dříme nedoceněný talent.
mm