Pohled zpět mě utvrzuje v tom, že jsem to nebyla já, kdo to uběhl. Já si jen vzpomínám, jak jsem vyběhla a pak až cíl. Nebýt zápisku o průběhu tak nevím ... :o)
Zde je pár nasbíraných poznatků:
- kdo se přihlásí na závod, chce závodit. Viděla jsem ty dychtivé tváře, to očekávání v očích. Ne, nikdo se nešel jen zúčastnit, chtěl se dobře umístit. Chtěl zvítězit, byť jen sám nad sebou
- trénovat na oválu nestačí. Na něm si můžu natrénovat výdrž, ale vyběhnout z oválu na ulici je tak propastný rozdíl, že mě to málem srazilo hned na startu. Chci-li se občas někde objevit, musím opustit bezpečný ovál a vyběhnout na ulici
Další nevím, asi jsem toho měla v hlavě víc, ale zřejmě to nebylo tak podstatné jako tyto dva body.
*
Hned v pondělí jsem naběhla do posilovny a plakala trenérovi na rameni, že jsem tlustá, ať s tím hned něco udělá. Zahnal mě ke strojům a naordinoval 3x týdně jejich používání. Běh odložím trochu k ledu, tedy na víkendy. Samozřejmě bych mohla posilovnu prokládat během, ale nevím, zda a jak dlouho bych to zvládala. Víkendová alternativa mi přijde prozatím jako optimální. Až se dám zase do kupy (co se usazených tuků týče), plán si zase předělám. Další běh, kterého bych se chtěla zúčastnit je Kbelská desítka. Málem jsem se přihlásila už letos, protože v té době jsem byla schopná těch 10 km uběhnout, ale dobře, že jsem to neudělala, protože bych je neuběhla. Musím začít s úplně jinou přípravou. Stále uvažuji o oslovení trenéra, ale říkám si, že v mém věku už je to jedno jak a za kolik co běhám, takže budu i nadále čerpat znalosti z netu a časopisů.
3 komentáře:
Kbelskou desítku bys letos opravdu neuběhla. Byl jsem na ní - bylo to prvního března. Od rána foukal zuřivý vítr, při strečinku před závodem nás v tom silném větru začaly ostřelovat kroupy a začala bouřka, takže pořadatelé závod zrušili. Ale tričko ze závodu mám :)
Jj, já vím, dokonce jsem to tu kdysi psala, ale v totmto novém článku, už jsem to zapomněla dodat. Pamatuji si na to, protože jsem dlouho váhala, ale nakonec sem vtrhla Emma a závod nebyl. A jinak vidíš, máš cíl a můžeš zase začít běhat.
Jojo, byla to Emma kdo nám vchrstl kroupy do tváře..
A už běhám, hohóóó..
Okomentovat