Včera večer jsem si chtěla jít zaběhat, ale při uspávání jsem opět usnula. Celý den jsem uklízela, vařila, prala... prostě jsem byla utahaná, takže se nebylo co divit. Vyspanou do růžova mě přepadla úžasná myšlenka - zaběhám si teď ráno, jen pár kilometrů pro radost.
A jak řekla, tak udělala. Kolem půl osmé jsem se vydala na hřiště, pěkně na lačno, pokud nepočítám pár piškotů a trochu čaje. Ale opět, OPĚT mi nešlo se rozběhnout. Fakt, to už bylo asi po třetí, kdy jsem se na place motala jak nudle v bandě a marně hledala jakýkoliv rytmus. Musela jsem i jen jít, abych se vydýchala. Nevím, kde dělám chybu, možná bych první kolo měla jen jít, těžko říct. Budu se muset s někým poradit. Ale má první ranní premiéra byla z poloviny úspěšná. Uběhla jsem 3,25 km a to je docela dobré, ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat