Teď, teď tu byl...

Někdy si tak trochu připadám jak Jára Cimrman se svými vynálezy. Ten taky vždy na něco přišel a když si to chtěl nechat patentovat, poslali ho domů s tím, že "teď, teď tu byl..."

Prostě třeba dumám nad nesmrtelností chrousta a tu přijde takový závan čehosi, z čeho já usoudím, že jsem fakt génius. Pak ovšem na netu zjistím, že už to všichni znají, že je tím zaplaven svět, všechny sociální sítě a v obchodech probíhají osvětové kampaně.

Druhá věc je, že mi naopak někdo sdělí něco o jakési převratné novince, o objevu, který spasí svět, a já jako stará konzerva se k tomu naprosto vždy stavím nevěřícně, ba skoro skepticky a všechny novinky odmítám. Třeba juchání nad zdravou výživou a bioprodukty, to jde mimo mě. Neříkám, že to nevyzkouším, ale většinou nic z toho nezahrnu do svého jídelníčku navždy. Zkusila jsem bolgur, quinou, soju, kuskus, humus, cizrnu a další bio-zázraky zdravé kuchyně, ale nemusím to. Není nad brambory, rýži a těstoviny. Ale jsem tedy dost shovívavá a když to do sebe někde pere, mlčím.

Samozřejmě stejný svůj postoj jsem zaujala vůči chia-semínkům. Najednou toho bylo všude plno - chia (čti či) semínka jsou prý TA potravina, která spasí lidstvo, jedli to už Aztékové a hlavně jsou to semínka běžců. V ten moment jsem si řekla, že nějakému běžci se šalvěj zřejmě vysemenila na zahradě a teď neví co s tím, tak to začal prodávat. Ale ve svém okolí jsem začala pozorovat, že "všichni" běžci to vážně začali kupovat a dokonce i konzumovat a velebit. Hm... Blázni, co?

Jednoho dne, mám pocit, že to bylo toto úterý, přistál pytlík semínek u mně na stole. I začala jsem se pídit, jak se to vlastně pojídá. Ostentativně jsem se šklebila nad žabincem, který se vytvořil ve sklenici, kam jsem semínka nasypala a zalila je vodou. Ochutnala jsem a věděla jsem, že tohle fakt nedám. Pak mě napadlo sklenku doplnit džusem a naráz ji vypít. Jo, to se dalo když jazyk neměl čas to nějak zanalyzovat. Pocity nejdřív žádné, ale když jsem se chtěla nasnídat, nic se do mě nevešlo. Semínka nabobtnala a zaplnila mi žaludek. AHA! Výtečná vlastnost, kterou asi ocení všichni, co mají pořád chutě na milku a na magnum a na pečené koleno...:-)  Mám dokonce podezření, že některé běžkyně, možná i běžci, už jedí jen chia-semínka aby nebobtnali oni sami...

Chia-semínka pomáhají prý zlepšit výkon, což otestuju v sobotu. Ale i kdybych opět doběhla bezmála poslední (což u závodu NIKE nějak ani nepředpokládám), je jisté, že u popíjení své ranní dávky zůstanu.

Chia-semínka jsou, jak jsem se dočetla, superpotravina, která obsahuje mnohem víc živin než ostatní populární potraviny. Například je v nich 3x více železa, než ve špenátu, 2x více draslíku než v banánech a 5x více vápníku než v mléce. To však není všechno, chi semínka obsahují až 9x více rostlinných Omega 3 než sója a 2x více proteinů, než ostatní semínka a zrna. Tak a je jasný, že chia se u mě zabydlela a ihned jsem si jich objednala kilo. A nejen to: všem, co o tomto zázraku ještě nic neslyšeli, je cpu a dávám ochutnat. To jsem prostě celá já :o))

Více o semínkách zde: CHIA SEMÍNKA. 

Prost!