čtvrtek 8. srpna 2013

Štěstí má jméno Kopec

Mé pobíhání má hodně úskalí: kopce, velké kopce, kopečky, vlnky, neviditelné kopce, viditelné kopce, krpály a hory. Vše právě jmenované se nachází na mých bežecký trasách. A když se k tomu přidá vedro, můžu se jít klouzat. Tedy koupat. Nebo spíš zahrabat. No já prostě nejsem žádný kamzík abych ladně zdolávala kdejaké terénní  nerovnosti...

Jeden z nejhorších kopců, který tu máme, můj široko daleko známý neviditelný kopec, nejsem schopná už víc jak rok vůbec v kuse vyběhnout. Je dlouhý víc jak jeden km, pomalu se zvedá, zatáčí, no pro mě něco šíleného. Běhám po něm hlavně v zimě, protože je osvětlený. 

Včera bylo opět velmi dusno a vedro a mě se vůbec nechtělo. A když už jsem si řekla: jdu, zjistila jsem, že můj mp3 nemá šťávu. Vybíhala jsem tedy pozdě a světe div se, venku už byla prakticky tma! A tak jsem chca nechca musela zamířit směrem k mému kopci.

Běželo se mi dobře i když byl hic, vedro a na obzoru bouřka, která vysála vzduch. A běžím a běžím a říkám si: Co zkusit dnes ten blbej kopec vyběhnout? Budu hlídat tep, nepřepísknu to... Nuže ok, jdu do toho. Běžela jsem a běžela, pěkně klídek a piánko. Zvedat se to začíná na čtvrtém km, přede mnou 1300 m stoupání. Převýšení malé, ale o to přeci nejde. Probíhala jsem kolem cedule, kde jsem vždy měla svou první přestávku na chůzi. Proběhla jsem kolem a nic, nohám se chtělo běžet. Přiběhla jsem na křižovatku, má druhá odpočinková meta a opět jsem proběhla bez zastavení. Nohám se pořád chtělo. Inu fajn, jak chcete, nohy. Za křižovatkou víceméně rovina, zklidnila jsem tep a přichystala se na další zvedání. Další cedule, další odpočívadlo a já ho míjím v běhu. A pak už jsem vyběhla až tam, kde jsem vždy blízko infarktu, až na samý vrcholek neviditelného kopce. Vyskočila jsem radostně do výšky a zajuchala si nahlas. Ty jsi tak dobrá! Tak moc a moc dobrá!!!!!

A proč že se tomu tak zevrubně věnuju? Kdekdo vyběhne takový kopec a nepíše o tom zápis na tři normované A4. Ale já v ten moment zažila nefalšovaný příliv ryzího štěstí. Pro mě to znamená, že se vracím do formy, že vynaložený čas, vůle, odříkání, pot a dřina, to se mi začíná vracet v podobě právě takovýchto malých zdolaných met. Mě ten kopec vždy strašně deprimoval. Pokaždé, když jsem přecházela do chůze jsem si nadávala, že jsem neschopná, a že se valím, a že nemakám, a že mám slabé nohy a nulovou vůli... No a teď, po strašně dlouhé době, jsem ho uprostřed parného léta prostě vyběhla. Nezáleží na čase, nezáleží na rychlosti, podstatné je ten samotný akt. 

Ovšem stejně za to může můj trenér. Protože to on mě honí jak nadmutou kozu. Vždy, když vidím týdenní rozpis, mám pocit, že se asi spletl. Však jsem mu psala, že v horku neumím běhat. A on dělá hluchého a slepého a čeká, že splním každý jeho rozmar. No, co mi zbývá, že? Plním. Občas vyběhnu a mám chuť to okamžitě zabalit. Při vymýšlení výmluvy, proč jsem nemohla splnit plán, to většinou nakonec odběhnu. Teď zrovna mě mučí intervalama. 2x týdně. A už nesmím běhat indiánem... Samé rozmary, však to říkám. Dokonce mě donutil vrátit se na ovál! Ba co víc - trvá na CASRI...



13 komentářů:

12HonzaDe řekl(a)...

:).. Ses dobra.. ses dobra!!!
Ty Drazdany, to vidim fakt velkolepe.. to bude osobak, jak Brno!:)
Drzim palce, vydrz! 12:)

Leona Pulec řekl(a)...

A víš že do Drážďan nejedu honit čas? Můj cíl je: uběhnout ho :o)) Protože ať mé chvástání vypadá jak chce, víc jak hodinu v kuse zatím neuběhnu :o(

R V M řekl(a)...

Kopce také nemiliju. Takže vím, o čem píšeš :)
Dávej to dál a dvě hodiny se v Drážďanech třesou strachem!

Leona Pulec řekl(a)...

To ne, dvě hodiny je mega rychlost :o)) Má ambice je vrátit se na 2:10 (mám osobák 2:11 :o)

Anonymní řekl(a)...

Jsi drak! Jeste, ze tu zadny kopce nemame... April.

1bubobubo řekl(a)...

Pěkný, Leono, moc pěkný. Hlavně ta radost ze splněných postupných cílů! Držím pěsti na Ďrážďany :-) Čas bude určitě dobrý :-)

tucnak řekl(a)...

Gratuluju! Taky s kopcema dost bojuju:)

Anonymní řekl(a)...

Kopce nemám ráda :-( Ale tady kolem Plas se jim nevyhnu, jsou všude kolem. Ale zase jsi na Plasy připravená :-)
Marcela

zuzu řekl(a)...

No tak to je paráda :-)...velká gratulace!!!...zasloužíš si odměnu!!! Zuzka

nikie řekl(a)...

Jako milovnik kopcu si dokazu predstavit ten pocit stesti. Gratuluju!!! A vis k cemu nejvic? Ze jsi trpeliva a dala ses na tu "slowly but steadily" cestu budovani pevnych zakladu. Nese to ovoce a to je super!!! w.

Leona Pulec řekl(a)...

April: Ale to je vážně škoda, mohla by ses řádně připravit na Plasy ;o))

Bubo: díky, díky. budu doufat...

Tučňák: ty bojuješ velmi statečně!!

Marcela: no uvidíme, zda to tam u vás zvládnu...

Zuzka: aha, dobrý nápad! Musím si něco doběhnout koupit ;o))

Nikie děkuji. Je to boj, ale nikdo neřekl, že cesta vzhůru bude jednoduchá, že?

koyama řekl(a)...

Kdysi mi buď 3COP nebo vefis nebo oba :) řekli jednu počku: "Kopec je tvůj kamarád." A já se jí dodneška neřídím :) Prostě kopce pořád nesnáším (nicméně je taky občas běhám).

Advid řekl(a)...

Koyama: To asi mysleli na ultra, kdy je dovoleno kopec jít a odpočívat. :)