Hrozně se omlouvám všem, kdo mají kvůli neutuchajícím dešťům vrásky na čele a problémy, tohle asi není čtení pro ně...
Včera bylo velmi hnusné dusno. Tak hnusné dusno, že jsem při běhu sotva lapala po vzduchu. Byly chvíle, kdy jsem si připadala jak kapr na suchu, úplně jsem se dusila a byla totálně vyřízená! Domů jsem přiběhla fakt úplně fialová. Takhle zbídačeně jsem už dlouho nevypadala. Myslím po běhu.
A tak, když se dnes navečer zatáhlo a zem začal bičovat šílený liják, úplně se to ve mě začalo tetelit blahem. Vybíhala jsem do hustého deště, probíhala kalužemi a smála se tomu jak malá. Toulala jsem se celá zmáčená po okolí a bylo mi hrozně fajn. Nebyla totiž zima a nebe bylo zvláštně prosvícené sluncem, jako by někdo špatně zatáhl roletu.
Dnešní hodinu a půl trvající indián, to byla taková krása, že se to slovy popsat nedá... Od počátku do konce čistá radost:
Já tedy neměla deštník, ale super úžasnou NIKE nepromokavou bundu, která promokne po uběhnutí cca. 200 m. Ale nevadí, hlavně že je krásná ;o)
5 komentářů:
Jjo, behani v desti umi ocenit kazdy bezecky labuznik...A to jsi:)!
Ale od behani v hustem desti k plavani ve studene vode uz zbyva jen maly krucek:)... A ty mas Machyho na dosah! pamatuj na to! :)
12:)
Pšššt! Nebo si to přečte ;o)))
Z kazdeho podobneho clanku vede primy spoj do me nervove soustavy, takze se to hned dovim. Tajit nic netreba ;) Vcera jsem si to taky uzival, schovan za zaclonou, jak se tim hustym destem prodiraji nahoru bublinky vzduchu :)
A v Brně nezaprší a nezaprší ... :)
Machy: Ty jsi tedy pěkný vy-kuk :o)
Renča: Hele nech si toho.. :o)
Okomentovat