pátek 14. června 2013

Půlroční putování

po nové cestě je za mnou. Je to cesta za méně kily a více fyzičky. A půlroční výročí je celkem dobrý důvod se ohlédnout. (Všechno to začalo zjištěním, že područky nejsou područky, ale můj špek, a pokračovalo to Jill a novým jídelníčkem).

Jídlo, jídelníček, palivo pro tělo.. Přiznávám, že jsem jedla špatně. Spousta lidí mi tu může napsat: já ti to říkal/říkala, a já neřeknu ani popel. Proč špatně? Inu, to je tak...

Bylo nebylo, dávno tomu, začala jsem chodit do posilovny. To jsem byla ještě švarná třicátnice, ale začala jsem tak trochu kynout. Měla jsem "nadváhu" (pro kterou bych dnes vraždila) a nevěděla, jak přibírání zastavit. Vydala jsem se do posilovny. Posilování mě nadchlo a bavilo.

Naučila jsem se nejen cvičit, ale i jinak jíst. Jíst tak, abych byla sytá a zhubla jsem. A povedlo se. U jídelníčku, který jsem se naučila, jsem už navždy zůstala. Upřímně - jednalo se víceméně o asketický jídelníček, skládající se z banánů, kuřete, rýže, brambor, zeleniny... atd. Ne, špatně, to nebyl asketický jídelníček - to byl spíš zdravý fitness-jídelníček. Nedá se říct, že jsem jedla úplně špatně, to ne, určitě jsem i "prasila", ale držela jsem se některých zvyklostí jako třeba že stačí k masu (jedině bílému) 200 g brambor, nebo půl pytlíku rýže, nebo 80 g těstovin, skoro jsem vyřadila tuk (až na ten v krkovičce a čokoládě :-), jedla hodně zeleniny a skoro žádné ovoce, hlavně večer NIKDY ne sacharidy.. Atd. Atp.

Nějak se nemůžu dostat k tomu zásadnímu a tím je, že to, co mi stačilo jako palivo v době, kdy jsem pouze cvičila fitness, bylo to v pořádku a opravdu mi to stačilo. Jenže pak jsem začala běhat. A jezdit na kole. A cvičit. A chodit... A můj výdej rostl a já si pořád jela podle svých zaběhnutých zvyklostí.

Když jsem nedávno porovnávala, kolik spálím za 50 minut cvičení s Jill a kolik za 50 minut běhu, bylo to skoro 3x víc. Při běhu. Ale já tělu nedala o nic víc jídla, než po cvičení. A tak si začalo dělat zásoby.

Před půl rokem jsem tedy tohle všechno tak nějak (konečně) pochopila a jídelníček změnila. Jenže... Jenže jsem dál přibírala. A v té chvíli, fakt už naprosto zoufalá, jsem se spojila s výživovým poradcem. Potřebovala jsem vědět, kde dělám chybu. Vždyť jsem pořád v pohybu, jím dobře, sladkosti jsem vyřadila úplně, tak jak to, že tloustnu?! Sváděla jsem to hlavně na přechod (ne pro chodce, můj přechod), byť jsem se dočetla, že pro ženu se v období menopauzy nic nemění, čili že ne(z)tloustne, pokud se alespoň trochu hýbe a méně jí! Stejně si myslím, že takové články píší redaktorky s věkem kolem 23 let. Grrr

Poradce mi nejdřív laskavě vyčetl, že jím málo (a to jsem přitvrdila...) a že neodpočívám. Také mi vysvětlil, že tělo, které konečně dostalo pořádně najíst to chápe tak, že je to možná jen náhoda, a rychle si udělalo další zásoby! Mé tělo je vážně pěkná mrcha! Je tedy potřeba mu vysvětlit, že není hladomor, a že pořádně najíst dostane denně. Pak mi zakázal se dva měsíce vážit a šlo se na věc.

Sepsal mi jídelníček se slovy: přidal jsem vám ještě trochu jídla (pcha, přidal: z mých 200 g brambor mi udělal 150 g, rýži snížil na 60 g, a těstoviny na 70 g)
První den jsem málem snědla i klávesnici. 
Psala jsem: mám hlad. 
A on na to: To je jen pocit. 
Oponovala jsem: Poznám rozdíl mezi mám pocit, že mám hlad, a mám hlad...
Tak si dejte kousek ovoce nebo mrkev :-)

Ale protože jsem disciplinovaná, držela jsem se předepsaného jídelníčku a tedy žasla jsem. Po nějaké době jsem opravdu přestala mít jak hlad tak pocit hladu. Chuť na sladké se nevracela, a na tréninky jsem měla vždy dostatek energie. V jídelníčku přibyly novinky, najednou jsem např. mohla naprosto oficiálně jíst sušenky! Sice třeba jednu a půl, ale oficiálně, juchů!!! (neoficiálně znamená: sním ji, když mě u toho nikdo neuvidí. a když něco sním a nikdo mě u toho nevidí, tož to nemá žádné kalorie ;o)). Krása. Lahoda. Mňamka.

Co je dalšího pro mě netradičního:
- tofu
- acidofilní mléko
- červená řepa
- zapečené musli
- hovězí maso
- strašná spousta ovoce
- tuk
- džus
- pečivo i večer

V jedné pohádce bylo, myslím že princezně, zakázáno koukat za zavřená dvířka, že se jinak stane něco strašného. Princezna se ale přesto koukla, a spustila se nějaká kletba či co. Už si taky prd pamatuju... I já přes varování: ne abyste lezla na váhu, jsem se asi po měsíci zvážila. Měla jsem o dvě kila víc. V ten moment jsem měla chuť se utopit ve vaně plné lentilek. Upadla jsem do totální deprese, ani lexaurin zapíjený  třezalkou mi nepomohl. Naštěstí můj trenér našel pár uklidňujících a vysvětlujících slov a já se do toho zase obula.

Ty dvě kila už jsem zhubla, třezalku jsem vyhodila. Pořád mám ke své váze velmi daleko, ještě asi tak deset kilo, ale cítím se fajn.

Jestli z tohohle článku  plyne nějaké poučení? No jistě! Kdo má o svém příjmu a výdeji nějaké pochybnosti, ten ať si to zapisuje do kalorických tabulek a hnedle uvidí, jak na tom je.

Další změny za posledních šest měsíců:
- tělo se trochu zformovalo do dřívější podoby
- dám si nohu přes nohu (kdybych chtěla, dám ji určitě i za krk ;o)
- běžím v kuse dvě hodiny a nejsem úplně vyfluslá
- mám v týdnu dva dny tréninkové volno
- přestala mě bavit Jill. Zvláštní věc, to bych nikdy neřekla. Zpočátku mi přišla úžasná, teď si s ní zacvičím jen když jsem líná :-) Daleko víc mě protáhne tae-bo, nebo - občas - zumba. Na rozhýbání je Jill ale pořád můj favorit č. 1 a dál ji doporučuji všem, co chtějí "někde" začít.
- cítím se skvěle

Tak. A to to přesně šlo :o))













13 komentářů:

Advid řekl(a)...

Jó, řepa. :D

Včera jsme Tě moc postrádali.

Neměli jsme koho zlobit se závody. :D

12HonzaDe řekl(a)...

Mne se libi, ze jsi do toho sla.. Odvazne, priznat si, na cem nam zalezi a jit za tim.. i kdyz se nekdo tomu muze smat..
A je skvele, ze jsi si vzala trenera.. Drzim palce! A zase se tesim, az budes modremu oddilu radit.. [tedy hlavne mne:)]
12:)

Leona Pulec řekl(a)...

Advid: proti zlobení se závody jsem teď imunní: Trenér řekl, je mé nové zaklínadlo ;o))

12: no je to boj, ale je to fajn.
Modrá buňka si vždy poradí sama, a ty už tuplem :o))

Barborkas řekl(a)...

Leono drž se, to půjde! Já vím, že to ode mě zní blbě, ale taky pořád bojuju - k "závodní" váze ne a ne se přiblížit, vždycky se držím a pak přijde den s méně spánku a více stresem a už to jede... Jinak ke kilům nahoru a dolů - sleduj radši procento tuku - s Tvým nasazením si myslím, že pěkně tvaruješ z tuků do svalů. To sice na celkové váze může působit pesimisticky, ale centimetry ubývají, metabolismus startuje... ;) Tak ať se daří!!!

Leona Pulec řekl(a)...

Báro neboj, já jsem v pohodě a vydržím! Sleduji samozřejmě vývoj, to jak se tuk mění na svaly, jak se metabolismus zrychlil. Ale taky vidím, že toho tuku mám pořád na rozdávání, hlavně ten útrobní mě trápí. Škoda, že poslední 4 týdny jsem takový lazar, šlo by to rychleji.
Ty se taky drž. Vím že jsi silná a čeho chceš, toho dosáhneš. Držím ti (nám) palce :o)

Advid řekl(a)...

https://dl.dropboxusercontent.com/u/46503894/Leou%C5%A1.jpg

:)

Leona Pulec řekl(a)...

Ajaja, já věděla, že to někdo vygůglí :oDDDDDD

1bubobubo řekl(a)...

Držím pěsti. Dva dny volna v týdnu na regeneraci naprosto schvaluji. Začal jsem s tím v prosinci a nedám na to dopustit :-) Koukej se uzdravit a těším se zase někde na viděnou. Btw. na závody bychom tě určitě nalákali :-)))

Leona Pulec řekl(a)...

Bubo: Je potřeba si to v hlavě srovnat. No a někdy to prostě musí udělat někdo jiný :o))

Summer řekl(a)...

Vsechno to ctu az ted... :) A mam z toho radost :) Drzim palce!

Renča řekl(a)...

Leono, máš můj obdiv. Je málo (alespoň v mém okolí) ženských, které to po prvních neúspěších nevzdají.
Máš určitě dobře nakročeno a dosáhneš toho, co sis vzala do hlavy :) Jak píše Barborka, váha není moc relevantní údaj. Ale škoda, že se nedá měřit, jak se cítíme :)

12HonzaDe řekl(a)...

Renco... Urcite se to da merit:), ale ty jednotky vasich/nasich pocitu jsou vetsinou moc velike a tak pro radu "normalnich" lidi pocit jednotky 1 Leona (Renca, Honza...) by byl prilis veliky:).. proto se to nemeri..
At se dari! nejlepe na stupnici od 1-10 nekde u te me oblibene 12:).
Ultra zdar! 12:)

Leona Pulec řekl(a)...

Sum: díky :o)

Renča: ale tak já vím, že váha není vše, ale ta moje mi VŠE ukazuje. A to pak je samozřejmě jiné kafe když vidím to % tuku... Ale dobrý, jdu dál, to už dám ;oD