úterý 23. dubna 2013

Zpátky na startu

Takže jo, začínám. Stojím na pomyslné startovní čáře a chvěju se nedočkavostí. Těším se, co nového zažiju a jak mi to půjde, jestli se někam posunu, nebo zda za dva týdny vyměknu...

Minulý týden byl takový rozjezdový, lépe řečeno jsem vlastně nic nedělala, jen jsem odpočívala po svých dvou půlmaratonech. No a taky trochu cvičila a protahovala se. Běh byl až v sobotu. Plány mám udělané tak, že běhám podle tepu. No, to už jsem jednou zkoušela a šlo mi to, dokonce jsem tenkrát zrychlila. Pak jsem ale tepák zahodila, a řídila se svými pocity a dechem. Když jsem nemohla dýchat, přešla jsem do chůze... Klasika. Letos v zimě jsem ho zase vyštrachala, ale nějak mě to s ním nebavilo...

Moje tepáky jsou totiž kapitola sama pro sebe... Mám tři, z toho dva z nich už jsou tak out, že se ani nevyrábí :oDDD

1. Suunto t3. Můj první strojek, vlastně hodně dobrý strojek a nejlepší hrudní pás. Tento nejlepší hrudní pás jsem jednou znehodnotila tím, že jsem mu ustřihla to pružné a zbytek nacpala do úchytů v podprsence. Nějak mi nedošlo, že podprsenka má krátkou životnost... Další takovou jsem nesehnala a tak je mi to tak nějak na nic... A protože je to stejně strojek prastarý, data nejdou stáhnout do PC, tak je na nic celá ta věc i s footpodem na nic. A myslím, že už bych ho ani neuměla ovládat.

2. Garmin Edge 705, čili Eda, čili cyklocomputer. Prodával se i s hrudním pásem, ale bohužel ať dělám co dělám, při běhu (jízdě) na obrazovce tento údaj není vidět. Až když si stáhnu data. Takže je to sice prima, že mám záznam, ale při používání nejsem schopná se nějak tepovkou řídit.

3. Sigma. Velmi jednoduchý, přehledný a má velká čísla! No ale je tak jednoduchý, že samozřejmě slouží jen pro momentální kontrolu. 

A teď co včil, když jsem měla jsem jít běhat na nízké tepy a pak poslat záznam? Vymyslela jsem to šalamounsky (April asi upadne do kómatu): vzala jsem si dva hrudní pásy a dva strojky, Sigmu a Edu. Ale tedy co se dělo, to fakt nemělo obdoby.

Tak např. se absolutně nechytaly družice. Buď někam odletěly, nebo byly domluvené s trenérem, protože jsem měla nařízenou před během rozcvičku. Ne že bych jí chtěla ošulit... ;o)) Takže byla zima, družice nikde a já tedy poskakovala po chodníku do rytmu nějaké bláznivé písničky. To bylo snad prvně, co jsem před během provedla pár prostocviků. Normálně vyjdu ven, zapnu Edu a běžím. Kamsi doběhnu, vrátím se zase až ke dveřím a šup do sprchy.

Asi po 15ti minutách se družice připojily ke mně a mohlo se běžet. Skousla jsem si spodní ret, protočila panenky a se slovy: to dáš, baby, jsem vyrazila. Jakže to bylo? Nízké tepy? Běh s minimálním úsilím na rovině? Aha, no to je super, kde mám u nás vzít rovinu, u nás je to samá vlnka a kopce!!!  :o)) Taky tep okamžitě vylítl hodně vysoko (a to jsem zrovna byla na jedné z mála rovin široko daleko). Přešla jsem do chůze a čekala, až zase spadne. Chvilku běhu, vlnka, tep nahoře, chůze. A tak pořád dokola. Z uřícené běžkyně se rázem stala pravá a nefalšovaná joggerka! Ladně jsem si plula krajem, skoro nezadýchaná, v pohodě. Super úžasný pocit jsem měla, fakt jo. A co všechno jsem stačila prozkoumat a nasát... Krása. Za tu půlhodinu jsem "uběhla" 3,66 km! Prostě nula nula prd, ale přitom jsem neměla pocit, že bych to úplně flákala. Jen jsem prostě nebyla vyřízená tak jak vždycky. Po běhu ještě protahování (opět novinka) a pak tedy už klasika: sprcha a večeře. Byla jsem spokojená jak želva a těšila se na neděli, protože v neděli... Pokračování příště.

P.S. Jo ale keine Angst, mám i "drsnější" tréninky ;o)) 

9 komentářů:

AprilRuns řekl(a)...

V komatu sice jsem, ale to jenom kvuli nedostatku spanku. Jinak pilne ctu o tvych zazitcich z treninku a po nedelnich ctyrech kilometrech, kdy me malem slehlo ("Pani, je vam neco?") pomalu a pokorne pokukuju po svym vlastnim hrudnim pasu...

Leona Pulec řekl(a)...

Neboj, za pár let se vyspíš ;o))

No s tím pásem to je boj, to ti povím. Dnes jsem se opět šourala, chodila, popobíhala a tep pořád nahoře! Jen když jsem se zastavila se synem tak byl tam, kde měl být celou dobu.... :oD

Renda řekl(a)...

Skvěle, jak člověk musí systematicky vykazovat trenérovi, tak to je hned jinačí kafčo. Já ho mám od listopadu a forma stále roste :-) Jen je třeba mohutně plánovat a optimalizovat rodinný provoz. :-)

Leona Pulec řekl(a)...

Přesně tak, máš pravdu. Sobě lhát můžu, ale trenér se obelstít nedá. Koukne na čísla a je doma! :o) Dokonce i to protahování jsem dnes už řádně protáhla na 15 minut abych nemusela psát, že mě to moc nebavilo :o))
S tím plánováním uvidím, ty objemy asi nebudou nejmenší. Naštěstí už je dlouho vidět...
Ať se ti daří

Iva řekl(a)...

Přemluvili jste mě.Právě jsem si pořídila pás. Jestli mi to zítra v běhu do vrchu ukáže astronomický hodnoty, máte na svědomí ztrátu mé sladké nevědomosti :)

Leona Pulec řekl(a)...

Tak se pak nezapomeň "pochlubit" ;o))

12HonzaDe řekl(a)...

No vidim,ze to moje "pomale pobihani" :) ma sve zastance i mezi profi trenery.. to jsi me potesila...
Drzim palce, kochani a behu zdar! 12:)

Leona Pulec řekl(a)...

jj, stačilo by si z tebe vzít příklad a šlo by to i bez profi-vedení :o))

Renča řekl(a)...

Já si tep musím hlídat ne kvůli trenérovi, ale kvůli srdci a taky jsem byla prvně v šoku z těch hodnot. Ale vůbec neboj, když vydržíš a začneš přidávat větší objemy, tak se tep za pár měsíců srovná :) Jde to pomalu, ale jde to. Držím palce :)