Zase jeden měsíc co se jen tak mihl. Moc si z něj nepamatuji. Hodně jsem běhala, hodně chodila, moc neposilovala. Zhruba od půlky jsem byla nemocná, což jsem nejdřív nebrala na vědomí až jsem skončila s atb. Půlku měsíce jsem tedy jela ze setrvačnosti. I když jsem někde psala, že člověk dělá chyby, aby se s z nich poučil a už je neopakoval, tak v tohle směru já jsem absolutně nepoučitelná a pokud vyloženě nepadnu, tak to není důvod si lehnout, jít k lékaři nebo prostě jen zastavit. Katastrofa to samozřejmě není, ale následováníhodné také ne.
Březen v číslech:
Běh: 119 km
Chůze: 57 km
Kolo: 20 km (taková vsuvka, úleva pro nohy a ducha :o))
Posilovna: 1 vstup
Myslím si, že na mě dolehla jarní únava. Hledala jsem tipy jak na ní, a to co jsem našla, mě moc nepotěšilo. Tyhle rady možná pomohou medvědům, kteří zimu prospali:
- Hýbejte se a choďte na čerstvý vzduch - dělám celou zimu, celý podzim, celý rok, čili bych naopak měla někam zalézt, ne?
- Nepodléhejte špatné náladě - tohle je oříšek, protože se mi zdá, že jsem vyčerpala své zásoby optimismu a není kde a z čeho brát. Asi si pustím nějakou komedii
- Změňte jídelníček - jezte více zeleniny. To nevím, ještě víc zeleniny by v mém případě znamenalo přejít k vegetariánům
- Vyhněte se stresu - ano, zkoušela jsem si kolem sebe postavit ochranný val, ale nepřítel je silnější :o)
- Načerpejte slunce - tady mám mezery - chodit běhat za světla se mi stále nedaří, ale cesta z práce snad svůj přínos má
- Hodně spěte a odpočívejte - rada nad zlato: spím kudy chodím, dokonce teď usínám i odpoledne
- Doplňte vitamíny - kromě zeleniny mám ještě multivitamín a šumivé céčko.
Medvědi, jak vy to máte jednoduché! Na jaře se proberete, přečte rady, hodíte do sebe céčko a jdete se kouknout po revíru. Máte radost, že jste se vůbec vzbudili, těší vás vše zelené a tak si nic nepřipouštíte. Je vám hej. Ale co my, utahané čtyřicítky? My si dáme kafe...
6 komentářů:
Jarní únavička smíchaná s poantibiotickým obdobím, to přejde, nezoufej :) A z těch čísel by mě nenapadlo, že jsi byla nemocná :)
jj, vím, že jedu na dluh. Musím to nějak vyrovnat...
Ty depky se nám nějak množí. Radostně holky, radostně!
Aprílové počasí se rychle mění, třeba i ta náladička se otočí. Držím palce ;-)
To bylo skoro radostně, ne? ;o))
Po tom co jsem přečetla celý tvůj blog,prohlédla fotky, byla jím naprosto nadšená,jsem se rozhodla,že budeš mým idolem č.1 :-))
Na maraton to sice nevidím,ale pulku bych někdy zkusit chtěla.
A hlavně ten pozitivní přístup k životu..:-)
Vosice, moc díky. Přeji ať se ti podaří vše, co si umaneš :o))
Okomentovat