Červenec byl neuvěřitelně horký a úmorný. Nedalo se nic, jen ležet někde ve stínu a čekat, až slunce zapadne za hory, ale noci byly prakticky stejně horké jako dny, takže o kýženém ochlazení si člověk mohl leda tak nechat zdát. Přišlo mi, že nic nedělám, že se mi nic nechce a hlavně mi došlo, že léto je krásně rozmanité a jen běhat mi nestačí. Lépe řečeno: chtělo se mi dělat cokoliv jen ne běhat. A podle toho to vypadá:Běh: 141 km
Kolo: 137 km
6 komentářů:
Ta cisla s tim textem moc nekoresponduji .)
Těch naběhaných mělo být daleko víc :o(
ja mam polovinu a to nemam pocit, ze cervenec bych uplne flakala :D
Přesně, těch kilometrů je neuvěřitelně mnoho.. Mám o něco víc než polovinu a je to na mě a na to póčo v červenci až dost.
Takže se nepodceňuj :-)
Lehký krok!
Já se nepodceňuju, ale když vím, že jsem do toho nedala vše, spousty běhů jsem vynechala a přitom se připravuji na maraton, kde ty objemy musí být úplně jiné, tak mám prostě pocit, že to flákám.
Všechno nejde dělat na sto procent.. Ještě máš čas:-)
Okomentovat