Mám za sebou první tři týdny své přípravy na maraton a tak je myslím čas si zapsat, jak mi to jde. Nebo nejde...
Trénuji 5x týdně, což mi přijde docela v pohodě. Vlastně ještě u jednoho dne mám napsáno volno nebo regenerační běh, takže můžu mít volné dny tři, ale to zatím nevyužívám (ehm, mno, vlastně využívám, ale ne-dobrovolně). Kromě intervalového tréninku, který pro mne je spíš jen položkou než skutečným přínosem, nejsou objemy pevně dané, jsou od - do, takže si můžu vybrat. K daným km jsou přiřazené časy, které většinou nezvládám, hlavně ty rychlé tréninky. Nějak si myslím, že důležité je to všechno odběhat a ne se odrovnat. Snažím se samozřejmě si vybrat horní hranici a přiblížit se času, ale stane se, že mi to z nějakého důvodu nejde a jsem ráda, že vůbec doběhnu. Trochu to rozpitvám:
1. týden
- intervaly á 800 m, 2-3 kusů: málem jsem zdechla. Po měsíci lážo-plážo běhu šok pro nohy, plíce, hlavu, tělo, sporttester... A to jsem se poctivě rozcvičila a rozběhala. I tak jsem se odpotácela domů jak mátoha
- 6-8 km: asi na druhém km jsem si zvesela poskočila přes nějakou překážku. Ano, chyba to byla. 4,5 km jsem se si hrála na chrabrého Peyraca, pak jsem to vzdala
- 8 km, fartlek: splněno
- 8-12 km: 11,2 km
celkem: 37,27 km
2. týden:
Napadl sníh a jela jsem do Mnichova
- 4 km místo intervalů
- 8 km: splněno
- 9 - 10 km: 9,87 km
- 6 - 8 km: přejezd do Německa, nebyla síla
- 10-14 km: 15 km závod
celkem: 36,92 km
3. týden
Sníh, sníh, sníh, únava z Německa, opar, rýma = šetřila jsem se
- 5 km regeneračně místo intervalů
další dva běhy jsem vynechala a léčila se
- 8- 10 km: 9,81 km
- 12-17 km: 15,75 km. Dala bych to celé nebýt šíleného marastu. Neodklizený sníh zasypala další várka, kromě toho sněžilo, takže jsem byla mokrá zdola, shora, zevnitř. Když mi začala být zima, zabalila jsem to. Nastydnutí je to poslední, co teď potřebuji.
Celkem: 30,49 km
"Čeká Tě samota", varovala mě Sára před přípravou na maraton, "nikdo s tebou nebude běhat tak často a tak daleko." Inu, měla pravdu, ale nevím, jestli mi to přijde jako nějaká tragédie. Jsem ráda sama, obzvlášť teď v zimě, kdy běhání má v sobě tolik kouzla! Už jen to, jaké je všude ticho a jak je všude krásně vidět. Sníh se třpytí a křupe pod nohama, občas vyplaším srnku či zajíce, už jsem viděla i sovu, někdy jsem úplně první, kdo udělá na cestičce stopy, a i je milé vidět určitý obdiv v očích lidí, které míjím. Kouzlo se ovšem ztrácí ve chvíli, kdy člověk zapadne do nějaké závěje, nebo rozbředlého sněhu, nebo když narazí na úsek, kudy se dá maximálně letět, ale ne chodit nebo běhat. Myslím (doufám), že překonáváním těchto nástrah si utužuji jak vůli, tak nohy. Což ovšem neznamená, že si nepřeji, aby sníh alespoň někdo odklidil.
9 komentářů:
Na který maratonn se vlastně chystáš? Za jak dlouho tě čeká? Peg
No, vlastně na žádný konkrétní. Protože netuším, jak to budu zvládat, raději jsem se nikam nehlásila. Když mi to ale půjde a budu cítit, že jsem schopná se s tím se ctí poprat, zaběhnu ho ve Vídni 18.4., tam už jsem nahlášená na 1/2M, jen bych si předělala registraci. Když mi to nepůjde, budud si běhat jen 1/2M, ty mám ráda.
Wow. Takze uz uplne vazne. Drzim palce, to urcite zvladnes :)
Marti, žádný WOW, zatím pořád běhám to, co dosud :o)
Nezlehcuj to .)
letos je zima férová, toho bílého smetí jsou všude hromady bez ohledu na region. Pár týdnů to ještě vydržíme a pak to bude lítat:-) Tak hlavně pevné zdraví, nervy a kotníky.
Teda, to je mazec:)... Libi se mi tvuj pohodovy pristup.. jsem prihlasena na 1/2M..:) Drzim palce, at se dari!
Přechod ze sněhu na pevný povrch bude moc příjemný. Podstatně zrychlíš. :-)
Do VCM zbývají ještě celé 3 měsíce, dá se na to natrénovat. Běžím se synem jeho první maraton, tak sem taky zvědav, jak to celé dopadne.
Ať se Ti daří.
Milan
Zima se vydařila, jen co je pravda. I loni to tak bylo - sníh, sníh, kopy sněhu. Letos u Muzea nejmíň čtyřicet :o) Proto jsem se nikam nepřihlásila, abych nebyla pod tlakem z toho, že se nedá pořádně běhat.
Už se těším na to: Pak to bude lítat a Podstatně zrychlíš, chi
Ať se vám daří!
Okomentovat