Nedělní sloupeček

Je to krásný být nemocný. Člověk, vlastně spíš marod, leží zachumlaný do peřiny, měkoučké teploučko ho obklopuje ze všech stran a nic, kromě zdraví, mu nechybí. Jen z velké dálky k němu doléhají tlumené zvuky, tiché našlapování a hlasy. "Ticho, pšt, spí, má horečku, nesmíme jí vzbudit, musí se z toho vyspat." Když jde marod na záchod, neviditelné ruce mu mezitím natřepou polštář a urovnají prostěradlo. Pokud se na chvilku probere, stojí na nočním stolku čerstvý čaj.

Jakmile je mu lépe, přichází si s ním občas někdo popovídat a nikdy nezapomene vzít s sebou nějakou laskominu v podobě ovoce či čokolády. Jakmile ale vidí, že to maroda unavuje, odchází. A tu přijde na řadu milovaná knížka, nebo jen snění s otevřenýma očima.

Pak je mu líp a líp a už pobíhá po bytě, kouká na televizi a těší se, až bude moc zase opustit byt.

Grrrrrrrr frrrrrrrrrr, bzzzzzzzzzz

No, tak, to byl leden 1978, teď je ale leden 2010 ....

Je mi totálně blbě, hlava mi třeští jak po flámu, nemůžu vůbec polykat a vlastně se vůbec hýbat. Martínek se ale dožaduje kakaa, peřiny a pohádky. Je také nemocný, ale už má tu poslední fázi, kdy mu nic není, ale ještě musí zůstat pár dnů doma.

Odplazím se do postele a snažím se usnout. Najednou na mě něco dopadne:
- Tak maminka se nám tady válí v peřinách!
- Je mi blbě....
- Tak blbě, jo? To by moch říct každej. Spala jsi 14 hodin, to už musíš bejt zdravá. Nechceš mi udělat snídaničku?
- Vypadni

Došla jsem si k doktorce, vyfasovala recept, beru si prášky. Ležím, spím, slyším dupot a jekot z lůna bytu. Když je chvilku ticho, znamená to, že co nevidět někdo přiběhne žalovat. Vařím si čaj, natřepu si polštář, urovnám si prostěradlo. Taky zametu a narovnám nádobí do myčky.

Jdu do koupelny, nacpu pračku prádlem a zase si lehnu. Pak si vzpomenu, že jsem si šla vlastně namočit kapesník abych si udělala obklad. Zase lezu z postele, dávám si obklad a přemýšlím, co budu vařit....

Už je mi líp, tak si hraju na PC, čímž mě všichni oficiálně prohlašují za zdravou.

Jojo, marodit v době zkouškového období se nevyplácí... ;o)

I Love my Family. Bumbiára, bumbiára, BUM