pondělí 2. listopadu 2009
Říjnový pel mel
Říjen byl neuvěřitelně bohatý na všechno možné a přišel mi nekonečně dlouhý. Počasí si s námi pohrávalo: jeden týden se dalo opalovat a další byla sněhová kalamita, která plynule přešla do krásně zbarveného podzimu. Velká většina lidí začala nadávat na chlad a tmu a zimu a sníh a vítr a mlhy, prostě klasická nespokojenost s roční dobou. Já jdu zase trošku proti proudu a jsem navýsost spokojená. Už kdysi dávno jsem si zakázala podléhat změnám počasí. Říkám si, že něčím tak nestálým se přece nenechám rozhodit a toho se držím. Kromě toho, od té doby co běhám, se mi podzim a zima líbí ještě víc, protože vyběhnout, když je hnusně, vyžaduje notnou dávku sebezapření. A tak se zapírám seč to jde a pak jsem na sebe pyšná, že nelenoším na kanapi. A abych měla o důvod víc vybíhat, našla jsem si úplně úžasný zimní cíl - běžecký seriál v Mnichově.
Říjen v číslech:
Běh: 136,5 km
Kolo: velká nula
Posilovna: velká jedna
A za to, že jsem si o 24 minut polepšila čas půlmaratonu, si posílám písničku a doufám, že ještě o kousek poskočím.
A také přeji vše nejlepší všem Štírům, protože právě slaví své narozeniny a protože vyhráli v mé anketě.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
13 komentářů:
ahoj,
136 km za měsíc? jak to děláš, při práci a dětech?... zvládánu-li do měsíce 20 km, jsem spokojená. Fyzické síly by byly, ale ten čas nenajdu...
držím palce. ahoj.
Musíš mít úžasnou podporu v rodině. To mne bohužel schází....
M.
Super, super!!! Gratuluju, nejenom za stiry:), ale za tvuj super boj s podzimnimi naladami a chmury! Drz se!!!
Anomymce M. vyrid, ze kdyz se chce, tak se cas najde..:)
Ahoj M, je to fakt - když se chce, tak to jde. Občas jsem šla běhat třeba v půl desáté, prostě až když mám hotovo. A co vím, tak některé holky-mámy chodí brzy ráno.
Ale je pravda, že já mám děti odrostlé a toho malého občas někdo "rád" pohlídá. Zbytek rodiny vyžaduje pouze: "Je něco k večeři", "Už jsi mi vyprala tu mikinu?" apod. Takže: Rozděl a panuj ;o)
sama s malým dítětem si ten čas opravdu nenajdu, ani když bych sebevíc chtěla.
Vám to ovšem přeji, že tolik sportu zvládáte.
Za pár let se také dočkám.
Ať se daří.
M.
A co se domluvit s kamarádkou, či sousedkou? Hodinku dítě pohlídá a Ty pohlídáš na oplátku jí...
S malými dětmi je to těžké, kdysi bych se běhu asi taky nemohla tolik věnovat. Tak držím pěsti, ať si můžeš zaběhat alespoň občas.
Pro M. -- jako chlap musim rici, ze by tvuj partner mel pohlidat z definice, urcite to neni hlupak a vi, ze spokojena zena = spokojeni vsichni:)... Ta kamaradka/sousedka je dobra extra volba.. Drzim palce!
M.: A beh s kocarem se Ti nezamlouva? Nebo jestli je vetsi, muze s Tebou drandit treba na kole...
To je legrační, jak všichni ten svět vidíte jednoduše, pouze ze svých pohledů.
Když se chce, výpomoci sousedů.... :-).
Přesto díky za typy.
Spíše mi někdo řekněte, co jsou to ty gely, které občas Leona zmiňuje. Jaké to má účinky, kde to koupím, co to přesně způsobí, atd... vřelé díky za radu.M.
M. Já vím, co to je být sama s dítětem. Sousedi, kamarádky - hahahaha. Ale malé Ti vyroste a pak už můžeš běhat, já čekala do jeho 8 let, pak ho nechávala doma samotného na mobilu, to už ohlídáš. Leona má babičky, dospělé děti, manžela, proto může běhat a jezdit na kole. Fandím Ti :-)
Lenka
M. promiň, určitě jsme to nemysleli zle. Psala jsem, že vím, že je to s malými dětmi těžké. Byla doba, kdy jsem byla sama s dvěma. Byla i doba, kdy ani babičky nefungovaly. To, že je to TEĎ jinak, je mé velké štěstí a vážím si toho.
Gel používám CARBOsnack od firmy NUTREND.
http://www.lekarna.cz/nutrend-carbosnack-merunka-gel-55g-tuba/
Před a během dlouhých běhů - více než 10 km)
O všem se dá psát s nadhledem a to, že někdo nepíše o problémech neznamená, že je nemá. Taky je někdy je daleko těžší bojovat s vlastní leností než s nástrahami osudu. Sportu zdar.
ahoj,
gely určitě vyzkouším, už tento víkend. mám naplánovaný dlouhý běh. cca 15 km. díky za radu.
v tomto životním okamžiku to probíhá obráceně- já doprovázím svého syna na různé kroužky, nejen pohybové- a až bude dostatečně velký, to si ovšem ještě tak 5 let počkám :-), můžu se pravidelnému pohybu, sportu (když mne baví úplně všechno) začít věnovat pro změnu i já. zkoušeli jsme, že on bude doprovázet mne- právě na tom zmíněném kole a to při běhu. pětileté dítě nejezdí na čas a vzdálenosti- tisíce věcí, které ho rozptylují kolem z běhu za krátkou chvíli udělají přírodovědnou procházku:-) to taky nefungovalo. Alespoň cvičím doma, to abych měla formu a neutekli jste mi všichni na 1/2 maratonu praha 2010. Dávám si předsevzetí do 2 hod. a to s mými pouhými max 20 km do měsíce. A ke všemu ještě né každý měsíc. Asi jsem drzá, ale myslím, že to zvládnu. M.
Taky si Martínka občas beru s sebou. V lese to býval i velmi kvalitní trénink, protože mi ujížďěl a já za ním běhala jak nadmutá koza. Na ovále se nudí, tak ho beru jen když mám krátké tréninky, třeba fartleky.
Držím při přípravě, a nejen při ní, pěsti. A v březnu na mě počkej v cíli, já tam budu tak 3/4 hodiny po Tobě :o)
Okomentovat