V pondělí ráno se mě kolega Blecha zeptal, jestli ještě platí nabídka, že se mnou může chodit běhat. Jéje, no jasně že jo! Pro vysvětlení - kolega Blecha je kluk 2 roky po vejšce, vypadá ale spíš jako Nicolas, takovém děcko, co by mu člověk nejraději utřel nos a dal na svačinu. Je z Třebové a bydlí přes týden na firmě. Ale přihlásil se do firemní štafety a to ho ctí.
Náš první výklus se neobešel bez šumů v domluvě, takže čekal jinde, než jsem mu řekla (pravda, nejdřív jsem mu řekla ať počká pod kopcem, ale pak jsem mu řekla, že bude lepší, když počká na kopci, aby ho nemusel běžet 2x). No nic, nakonec jsme se sešli a běželi. Hlídala jsem si tep i to, abych mohla mluvit, ale on měl samozřejmě tendenci běžet rychleji. Stejně to nechápu - já makám 3 měsíce a mám toho akorát a on si běží vedle mě, bez běžeckého oblečení, v nějakých pohorkách či co to měl, láhev vody v ruce a nezavře pusu. Dalo by se říct, že to uběhl s prstem v nose. Včera už mi poslat jinou trasu, čili plán na další level - běh v přírodě, konkrétně kolem Kyjského rybníka. Jsem moc ráda, že se mnou běhá, čili že budeme běhat i jinde než kolem sídliště. Tím vzrostou i objemy. Mých 5 km mi nějak přestalo stačit, cítím, že mám sílu na delší trasu a bylo tedy načase přidat si nějaký ten kilometr.
***
Včera jsem měla nějak chuť si jen tak párkrát oběhnout ovál. Normálně jsem měla mít posilovnu, ale byli jsme nakupovat a tak jsem to nestihla. Nerada chodím později než v půl páté, protože je tam pak hodně lidí.
Cítila jsem, že mám tak na 3 km, byla jsem unavená a taky v lehké depresi a doufala jsem, že mi ovál pomůže. Nepomohl. Tak za prvé mě to nějak nebavilo. Běhání po oválu je velká nuda, ani jsem neměla trosku pro zabavení, no prostě - nevstoupíš 2x do stejné řeky. Za druhé jsem kolem páté snědla asi 3 stripsy a tyto se začínaly asi po 15ti minutách ozývat. Nejdřív nenápadně, ale pak mi bylo hodně blbě. Uběhla jsem 4 km, ale domů jsem došla jak po deseti - bylo mi na zvracení a měla jsem neuvěřitelné bolesti v lýtkách, čímž se mi už tak blbá nálada ještě zhoršila. Lýtka mě bolí ještě teď a ještě víc. Asi jsem si něco natáhla, nebo jsem unavená, nevím, ale sejít schody mi dělá problémy. Ale zase jsem si tep držela hodně nízko, asi jen 135, i když chvílemi i 150, v průměru to bylo prostě nízko, to mi přijde jako úspěch.
10 komentářů:
Super! Časem můžete zařadit výběh do toho hloubětínského lesa, kopečky se v tréninku taky projeví. Ovál je dobrý tak na kontrolu výkonu, ale pro relax je lepší z něho utéct..
Máš nějaký postupný cíl? Třeba do konce roku uběhnout v kuse 10-12 km? Ony ty dílčí cíle nakopnou..
:o)) Ono se to nezdá, ale obě sídliště jsou celá taková vlnitá, takže kopce mám už teď (zkus si to někdy oběhnout). Kupodivu mi nevadí ten u Rajské, ale ten od rybníčku v parku nahoru k Parníku, to vždy funím jak čtyři. Ale je to lepší než ovál, rychleji to utíká když můžeš pozorovat lidi, světla v oknech, auta, psy, občas hvězdy, nebo se dá změnit trasa. Na ovále jsou jen ty hvězdy a změnit není co. Co budu popisovat - sám víš, jaký je v tom rozdíl.
No a cíl? 10 km v kuse jsem na jaře uběhla, takže se musím do Vánoc dostal alespoň na těch 12. Dnes mě na tvém blogu vyděsilo číslo 136 do 1/2 MT, to je děsně brzy... paník, paník, musím běhat, běhat, běhat... uf, uf, uf :o))
Prosinec 12, leden 15, únor 18, březen 21 ..
Vidíš, to mě ani náhodou nenapadlo si to takto odstupňovat. Myslím, že bys mě z fleku mohl na půlmaraton připravit.
Tak dem na to. Máš tři úkoly:
1/ stanovit si dlouhodobé cíle - to máš - půlmaraton
2/ stanovit si krátkodobé cíle - překonávat gravitaci gauče - s tím asi nemáš problém, cvičit a běhat chodíš tak 2x víc než já
3/ nenechat si nikým do ničeho kecat - ty víš nejlíp proč běháš a nikomu nic není do toho, jestli to uběhneš a jestli tvůj čas bude takový nebo makový, věř si!
A to je celý koučink - a je to.
Jestli začneš na sedmi kilometrech, přidej každý týden jeden kilometr a v březnu to dáš odhadem za 2:30 - 2:45. Výzva?
Myslím, že Richardovi udělá velkou radost,když půlmaraton zaběhneš.
Ale pozor,trenér je přísný.
Mně do dneška nezapomněl, že jsem loni nejela do Plzně na 21 km,
i když jsem původně chtěla.
Bral to jako prohru. On ano, já ne.
Kde prosím bereš tolik času na sport?
Eva
ad Machy
Děkuji za pokyny k trénování.
1. ano
2. dobře
3. ano
2:30? 2:45? Možná...
Každý týden o 1 km? No to nevím, jestli zvládnu.
ad Eva
Člověk potřebuje nějaké vedení. Z dětí máme také radost, když je něčemu naučíme a ony pak něco dokáží, takže ho chápu. Ale pokud to nezaběhnu, tak to nebude prohra. To bude akorát smutný, protože už teď vím, co za tím bude odříkání a dřiny.
Času moc nemám. Kdyby to bylo na mě, tak tomu všemu věnuji daleko víc. Snažím se donutit ostatní, aby taky něco dělali, tedy hlavně aby hlídali Martina (a slíbím jim teplou večeři). Pokud bys chtěla, někdy můžeme běžet spolu. A nebo jdi sama a odlož u nás kluky. Myslím ty malé :o))
Tak já neumím počítat - do půlPIMu stačí přidat jeden kilák za cca deset dní. A přísný nejsem - akorát jsem si říkal, že ti to bude líto, žes nešla.
Naznačení výsledného času, kterého jsem se dopustil, je porušení bodu 3, vím to.. :)
Nechceš zkusit nějaký PIM běžecký klub? Dostaneš kvalitního trenéra, který ti program ušije na míru..
Nedoběhnout nebo nesplnit cíl není prohra, ale výzva pro příště. Kdo má jen trochu sportovního ducha, tak to tak cítí.
ad Machy
Reakce na Tvůj poslední komentář je v mém dalším zápisu
Okomentovat