úterý 21. října 2008

Peripetie s váhou, čili jak pořád tloustnu a tloustnu

Zkusím si udělat malý rozbor svých váhových příbytků, nebo občas i úbytků, protože si myslím, že když si to řeknu nahlas, třeba si uvědomím chyby, které eventuálně dělám.
Musím začít u Adama, tedy na začátku.
*
S váhou jsem nikdy neměla moc problémů. Od mala jsem byla hubená, v pubertě jsem se lehce zakulatila, ale ve dvaceti zase zhubla, po prvním dítěti jsem vypadala snad nejlíp, po druhém o něco hůř, ale spravila jsem to cvičením. Kolem třicátého roku nastalo první vážnější usazování tuků, které jsem vyřešila posilovnou, což mi vydrželo hodně dlouho. Má hmotnost se pohybovala od 50 do 53 kg.
*
Pak jsem onemocněla a začala přibírat. Pak jsem otěhotněla a začala přibírat ještě víc. Tady bych viděla opravdu základ mé nadváhy. V těhotenství jsem se totiž nijak neomezovala. Byla jsem závislá na oříškovém smetanovém jogurtu z Valašska a zelené Delise. Tuto kombinaci jsem do sebe hodila i několikrát denně. Váha utěšeně rostla a tak jsem před porodem vážila přes 80 kg. Naivně jsem si myslela, že po porodu kila sama zmizí. Nemizela. 3 měsíce po porodu jsem šla na operaci a následoval půlrok po nemocnicích, takže nebyl čas nějak začít sportovat nebo se omezovat.
Do konce roku 2005 jsem se začala rychle zakulacovat, nosila jsem velikost 40 a mělo být hůř. V lednu 2006 jsem se vrátila do práce. Měla jsem z toho docela nervy, najednou jsem absolutně nic nestíhala - 3 děti, domácnost a práce - to vše bylo tak trochu nad mé síly, prostě jsem to řešila čokoládou. Má váha vylezla na 73 kg, nosila jsem velikost 42 a bylo mi ze mě zle. Věděla jsem, že to prostě musím začít řešit a šla jsem do posilovny. Po asi 2 měsících jsem neviděla žádné změny a tak jsme si od trenéra nechala vypracovat plán a jídelníček s cílem zhubnout 10 kg za 5 měsíců. To mi i schválil, říkal že 2 kg za měsíc je v pořádku. Plán jsem splnila, dokonce i překročila.
*
V záři 2006 jsem vážila 60 kg, vešla jsem se do velikosti 38 a byla jsem se sebou moc spokojená. V březnu 2007 jsem dostala hormonální léčbu, po kterém jsem pomalu, ale jistě začala zase nabírat. Na oslavě svých 40cátých narozenin jsem ještě měla tuky v hodnotě 21,6 %, ale v létě jsem se zase rozjela. Nechodila jsem cvičit, jen jsem jezdila na kole, což by normálně mělo stačit, ale bohužel....

V říjnu 2007 jsem se rozhodla začít běhat. Důvodem byly mé časté záněty průdušek a astma - obě tyto choroby jsem chtěla obelstít tím, že budu často venku, čímž se mi upevní podlomené zdraví. I stalo se. Začalo mě to ale bavit tolik mnoho, že jsem skoro opustila posilovnu a jen běhala. Vyčetla jsem, že běh spaluje hrozně moc kalorií a říkala si, že je fajn, že kromě pevného zdraví ještě i zhubnu. I nestalo se. Nestalo se proto, že běh sice hodně spálí, ale člověk vytráví a něčím se napere. Taky je pravda, že jsem třeba uběhla 5 km, ale v čase půl až 3/4 hodiny, čili během jsem netrávila ani zdaleka tolik času, jako bych bývala byla strávila v posilovně. Tohle je hodně zásadní věc a mě to vlastně celou dobu vůbec nedocházelo. Měla jsem radost, že jsem se ze dvou koleček dostala na 10 km (průměrně jsem běhala kolem 6ti) a víc jsem neřešila. V létě mě zachvátila panika, protože jsem se opět dostala na hodnotu tuků v těle 30 %! Najela jsem tedy na jídelníček - obsah tuků v potravinách do 5ti %, jedla jsem tuny zeleniny, maximálně jsem omezila sladké a hodně jsem jezdila na kole v hubnoucím tempu. Po létu jsem měla o další 3 kg víc a upadla jsem do beznaděje, že už navždy budu malá a tlustá. Začala jsem chodit do posilovny a prokládám jí během. Také jsem vysadila hormony, protože si myslím, že i to je jeden z důvodů, proč kila neustále nabírám. V září jsem byla naštvaná, že nehubnu tak jsem se přestala hlídat. Nejdřív jsem jakoby zhubla, v současnosti, je ale vše při starém.
Něco dělám špatně, ale opravdu nevím co. Upravený jídelníček nestačí. Samotný běh také ne. Posilovna pomáhá nejvíc, ale člověk musí cvičit fakt poctivě 3x týdně. Chodila bych klidně 4x, ale pokaždé musím někoho ukecat, aby hlídal Martina (většinou to odnese Sáruška), protože jinak vůli jít mám. Nejsem feministka, nechci říkat, že žena to má těžší, ale někdy je opravdu nad mé síly to všechno nějak skloubit - práci, domácnost, koníčky. A ještě když člověk chce dělat vše na 100 % , pak je to o to těžší. Proto dojde i na čokoládu nebo jiné zaháněče stresu, i když ne v tak velkém množství jako kdysi. Sladké si dopřávám v podobě medvídků či jiných želatinových bonbonů bez tuků.

Jak jsem psala v jednom svém článku - není důležité vypadat ve 40ti na dvacet, ale mě prostě nejvíc štve, že sportuji, omezuji se a tloustnu! A toto chci nějak zlomit. Nemám velký cíl, chci se do vánoc dostat na 55 - 58 kg, což je v současnosti asi 7 kg. To bych mohla dát, ne?

P.S. Sice to vypadá, že hubnutí je středobodem mého vesmíru, ale tak to není. Ale kdybych tu psala, jak denně uklízím, vařím, čtu pohádky, chodím na nákupy, přesazuji kytky, řeším spory mezi dětmi, chodím do práce... Zajímalo by to to někoho? Vždyť to děláme všechny :o)

6 komentářů:

Cuchta od kytek řekl(a)...

Mně nepřipadá 65??? kg moc, vážím víc, 68, měřím 173 a těch 65 bych brala. Tuky mám asi 16-18%, jsem hruška, do pasu dobrý, nohy jak sloupy a neudělám nic...Hubnu při 3x týdně běhacím tréninku 40-45 min, ale MUSÍM běhat pomalu. Hodně pomalu (tepy 118-130 max.)Pokud běžím rychleji, nehubnu vůbec. Když vydržím celý měsíc, mám 2-2,5kg dole. Ale teď nestíhám ani běhat ani nic, děti, zahrada, práce, změna práce - možná...

Pulec řekl(a)...

Váha je proste jen cislo, kazdý to má jinak. Já merím 166 a zacínám vypadat jak válec - od ramen po kolena jeden rozmer :o)) Jestli mas 16-18 % tuku, tak más dost tezkou podváhu. V nasem veku se má podíl tuku pohybovat od 22,6 do 32,8 %, pricemz ta vyssí hodnota uz je nadvaha (a té se nebezpecne blízím). Alespon vidis, ze neplasim zbytecne.
Ale más pravdu s tím tepem, tam mám urcite rezervy. Jenze stací pomyslet, ze pobezím, a vyskocí mi na 150! 118 nemám ani pri rychlejsí chuzi :o( Nevím co s tím, chce to zrejme trénovat a trénovat

Cuchta od kytek řekl(a)...

Podváhu teda fakt nemám! Je to asi 2 roky starý údaj, měřili mi ten tuk v obchoďáku (chytla jsem se nějakých madel a prý do mě pustili proud :-))a snažili se mě urvat na nějaký Herbalife nebo zdravou výživu, ale kdoví, co vlastně naměřili! Pustila jsem to z hlavy a nijak se tím nezabývala, teď jsem si našla ta rozmezí na netu a ten údaj je asi blbost. Ale na váze doma měření nemám, tak zjistím, kde měří a jdu na to. A ten tep: mně přišlo ze začátku strašně těžké se ploužit po lese (to je to, co pořád píšu, že neběhám, ale že se ploužím). Měla jsem pořád tendence běžet pořádně, byl to lepší pocit. Jenže když se pořád nic nedělo, načetla jsem kde co a začala se ploužit. A ono to fungovalo téměř zázračně! Z běhání jsem se vracela trochu udýchaná, ale odpočinutá a za 3 měsíce jsem měla dole 9 kg! Takže jsem si řekla, proč budu honit nějaké výkony, stejně v mém věku nikdo nečeká, že vyhraju maraton. Jde mi o váhu a tak se ploužím. Když teda zrovna nemám výpadek jako teď. Ale nepřibírám, to si už - poučena - hlídám.

Pulec řekl(a)...

Mě jednou Ježíšek přinesl váhu, která tuk měří a od té doby se ve mě hromadí :o))
S tím tempem Ti dávám za pravdu. Na druhou stranu, kromě toho, že bych ráda zhubla a upevnila si zdraví, se pořebuji i těžce odstresovat. A přijít jen lehce udýchaná, to by prostě nebylo ono, potřebuji si dát trochu do těla. Ale pozor - to neznamená, že běhám jak vítr. Rychlost kolem 6km/h mluví za vše. Uvidím, co se mnou udělá plán: 3x týdně posilovna + 2x týdně 5 km. A zkusím zpomalit

machy řekl(a)...

Tož já už jsem tlustou ženskou viděl, ale nebyla ti vůbec podobná.

Pulec řekl(a)...

ad Machy:
Presne tohle jsem potrebovala slyset :o))