Po několika měsících vedení blogu jsem uznala, že název "Běhající" je tak trochu od věci. Psala jsem to v době, kdy jsem běhala často a myslela jsem, že to tak bude stále. Čas ale ukázal, že nejen během živ je člověk, a že můj zápřah je daleko širší. Tož zůstanu u Utahané čtyřicítky, protože tou jsem. Třeba vymyslím něco lepšího - nebo to někdo vymyslí za mě :o))
6 komentářů:
Moje zlaté ponocovací pravidlo zní: Člověk není nikdy tak utahaný, aby nemohl být ještě utahanější.
No nevím, mě se zdá, že občas jedu už jen ze setrvačnosti.
Ty už dávno nejsi utahaná čtyřicíctka. Měla bys to změnit. A to myslím úplně vážně :)
To je fakt, vždyť už mi je 42 :o)
Utahaná jsem a nic nezvládám. Jen chodím do práce, vedu domácnost, vychovávám děti a běhám. Nechodím do divadla ani na koncerty, flákám pravidelné prohlídky u doktorů, účty platím pozdě, nestíhám setkání s přáteli, manikúru a holiče taky šidím, kino ani nevím jak vypadá, na zahradě jsem letos taky nic pořádně neudělala, posilovnu jsem zazdila... Na to všechno jsem už vážně moc utahaná. Takže u názvu bych zůstala ;o)
Mne z toho vyplyva, ze jsi "superzena", neboli "superctyricitka"... ne utahana :D
Myslela jsem tim, co vsechno prave stihas...
Okomentovat