Zima v Praze

*

"Můj" ovál
*

Naše ulice

Výletníci

Představme si skupinu výletníků, kteří se vydali na cestu, aby zdolali obtížný vrchol, a podívejme se za nimi několik hodin poté, co vyrazili. V této chvíli je můžeme rozdělit na tři rozdílné skupiny.

Jedni litují, že opustili přístřeší. Únava a nebezpečí se jim zdají být v nepoměru ke zdárnému výstupu. Rozhodnou se, že se vrátí.

Druhé nemrzí, že se na cestu vydali. Slunce svítí a je nádherný výhled. Ale k čemu stoupat ještě výš? Není lepší užít si hor tam, kde jsou, uprostřed louky nebo lesa? A sednout si do trávy nebo se toulají okolím v očekávání příjemné chvíle pikniku.

Ostatní zbývající, praví alpinisté, nespouštějí oči z vrcholu, který si předsevzali, a chtějí jej zdolat.

Unavený, požitkář a nadšenec. Tři lidské typy, které každý z nás v zárodku nese v hlubinách svého já, a na které se odjakživa lidstvo kolem nás dělí.

(Zdroj: Lunární kalendář Krásné paní)

Pohled zpět i dopředu

Našla jsem notýsek a mohu se tedy konečně kouknout, co jsem celý rok dělala. I bez čísel se dá říct, že jsem se rozhodně neflákala. Ona stejně čísla moc neřeknou. Neřeknou, kolik je za nimi potu, dřiny, odříkání, bolesti, ale samozřejmě - a to je to, kvůli čemu člověk sportuje - radost, štěstí, vítězství, zdraví.
*
Takže:
Kolo: 1.640 km
Běh: 437 km
Posilovna: 40x
Pochod: 54 km
*
Několikrát mě zradilo tělo:
- v lednu mi trhali zub - 4 dny auau
- na začátku dubna jsem měla střevní chřipku - 7 dnů na gauči u televize
- v prosinci zánět zvukovodu - týden v klidu
Nic z toho bych ale nedokázala nebýt rodiny a paní na úklid, za což jim tímto děkuji.
*
Další plusy v roce 2008:
+ až na výjimky jsem byla zdravá
+ až na výjimky jsme byla dobře naladěná
+ objevila jsem kouzlo blogu
+ zlepšilo se mi astma
+ získala jsem nové přátele (zde musím vypíchnout Komentátora Machyho a i jemu za všechno děkuji
+ stará přátelství se prohloubila
+ své třetí dítě jsem dovedla do školky
+ své druhé dítě jsem dovedla do dospělosti
+ začala jsme běhat na ulici
+ dala jsem dohromady 4 kluky z firmy, kteří poběží firemní štafetu na 1/2 PIMu

Mám ale i mínusy:
- nejsem schopná číst knihy
- nejsem schopná setkávat se dávnými přáteli tak často, jak bych chtěla (ale to asi nikdo)
*
Výhra roku
+++ účast na GP Adidas Běh žen - 5 km za 31:41 minut
*
A totální a absolutně NEJ-PROHRA roku
---- Vlastní blbostí jsem přibrala 7 kg!!!!!!
Ta blbost tkví v milné představě, že když přestanu brát hormony, že zhubnu (přišlo mi, že vážit 60 kg je děs). Stal se přesný opak. Co bych teď dala za 60 kg :o(
*****
Pohled dopředu bude o něco kratší asi proto, že se raději nesnažím moc vidět.
*
Co je jisté:

- zaplatila jsem si registraci na 1/2 PIMu
- zaplatila jsem si registraci na GP 2009 Adidas běh žen
- čekám, až bude možné zaplatit si registraci na Běhu žen ve Frankfurtu
- doprovodím nejstaršího syna na maturitní ples
- v květnu s ním chci podniknout cyklo-výlet na Korsiku, ale možná se spokojíme s Českými luhy a háji
- budu psát seriál pro behej o své přípravě na 1/2 PIM

Co je možné:
- třeba alespoň lehce zhubnu :o)
(to jsem si prostě nemohla odpustit...)

Začátek nového roku

je ve znamení chaosu a různých změn. Věřím na znamení shůry, proto i věřím, že to, co jsem z olova odlila na Štědrý večer, bylo skutečně kolo a nic jiného.
*
Vezmu-li události popořadě, tak musím začít pondělím, kdy ráno dorazil kolega a v tašce mu cinkaly tři lahve Bohemia Brut. Já měla pod stolem další dvě a v lednici se také jedna chladila. Velmi zdařile jsme přivítali nový rok, připíjeli jsme na zdar a rozkvět firmy, na naše zdraví, na zdraví pana ředitele, a na zakázky, a na krásu koní a rychlost žen, a když už jsme nevěděli, na co bychom si ještě připili, tak jsme si připili na pošťáka, čímž jsme konečně dopili a šli jsme na oběd. I já, což běžně nečiním. V úterý jsem pak samozřejmě musela den natáhnout. Po jedenácti hodinách takřka nepřetržité práce jsem vypla počítač a vydala se domů. Jakmile jsem do sebe nasála mrazivý vzduch a viděla kolem to krásné bílé nadělení, okamžitě jsem ožila a lehkým poskakováním jsem se ubírala k metru. Díky deseticentimetrovým podpatkům, které se zapichovaly do sněhu na chodníku jako ostré cepíny, jsem dokonce ani neupadla. Věděla jsem, že až přijdu domů, natáhnu na sebe běžecké věci a půjdu běhat. A jak řekla, tak udělala.
*
Doma se sice divili, že se mi chce, ale nikdo mi nebránil. Běželo se mi krásně, lehce a i když bylo -8 nebo -10 ani jsem to necítila. Míjel mě jeden lyžař a jeden pejskař, prostě ideální stav. Ovšem jen první půlku, v druhé jsem se dostala na horní sídliště, kde byla místo udusaného sněhu totální nasolená břečka, ve které se nedalo nic, ani jít, ani běžet, ani nic. Lýtka jsem měla úplně ztuhlá a do chodidel mě braly křeče z toho, jak jsme se snažila nepadnout. A kromě toho byl na každém třetím metru pejskař, takže jsem neustále přecházela z poklusu do chůze! Mých 5 km mi trvalo 48 minut! No nic, nevadí, alespoň jsem měla tep dole a tím pádem pěkně spalovala. Usnula jsem v osm jak mimino.
*
Ve středu jsem tak dorazila do práce vysmátá, odpočatá a natěšená, zapla počítač a otevřela net. Většinou jdu buď na mail, nebo na behej.com, tentokrát to bylo behej.com. A tam... "Panebožepanebožepanebože, já se asi zblázním, panebožepanebože, já umřu" Holky koukaly, jak se držím za hlavu a lamentuju. "Co je?" "Panebože, mě uveřejnili na netu článek, panebože, já asi umřu." Pak jsem pobíhala po kanceláři a vůbec jsme nevěděla, co mám dělat. Zkrátím to: byl to tento článek a jak vidno, zaujal.
*
Všechno to byla jedna velká náhoda. Mezi svátkama jsem na webu uviděla v tipech dne výzvu, ať pošleme něco o svých začátcích, tak jsem sedla, napsala, odeslala a vůbec mě nenapadlo, že bych tím mohla strhnout lavinu, která následně přišla. Ale o tom jindy, abych nepředbíhala. Jen lehce poodkryji roušku tajemství - napsala mi Tereza Rozehnalová s tím, jestli bych pro behej.com nechtěla psát seriál o své přípravě na půlmaraton. Myslím, že taková nabídka se neodmítá...

Rok 2009

Hej, už je rok 2009! Neměla bych sepsat ohlédnutí za prosincem a ohlédnutí za rokem 2008? Asi ano, ale nějak nic nestíhám. Potřebuji klid a svůj notýsek. Notýsek mi někam zapadl při vánočním úklidu. Doufám, že nevyplave až při úklidu jarním.

než ho najdu tak přeji všem

PF 2009
hodně štěstí, zdraví, spokojenost, spousty naběhaných kilometrů a uplavaných metrů. Kdo sportuje, je spokojený a šťastný a nepříjemnosti zvládne levou zadní.
Takže - sportujte!
To není reklamní slogan, to je má rada na tento rok, rok Bůvola, který by nám měl dát sílu se se vším poprat a zvítězit.


Glitterfy.com - Glitter Graphics