sobota 22. března 2014

Postupující senilita

Tohle je můj myslím stopadesátý pokus zapsat si něco do svého deníčku. Jsem zvědavá, zda zápis dokončím, či jako těch stočtyřicetdevět předtím ne. Nedokončené zápisy samozřejmě nejsou výsledkem senility, za to může má ucpaná a hučící hlava. Tuhle jsem si uvědomila, že mi nefunguje levá hemisféra, kde se nachází centrum (kromě jiných) psaní. 

vpravo Strž na Žďársku
Centrum psaní si představuji jako nekonečný mrakodrap. A každé patro má nekonečně mnoho místnůstek, ve kterých se nacházejí např. něžná slovíčka, slovní obraty, někde citáty, jinde gramatika, prostě stačí se projít po patrech, naložit si tu a tam něco, a pak už to jen "hodit" na klávesnici. No, jenže tenhle mrakodrap je právě v obležení nepřátelských vojsk a nechtějí mě vpustit. Občas se protáhnu a přinesu si něco málo k počítači, začnu psát, a za chvíli... NIC. KONEC. TMA. Přitom se pořád něco děje, pořád něco prožívám a já si to CHCI zapsat a mít to uchované. No, ale kde nic není, ani smrt nebere.

A tak jsem se přihlásila na oběh Liberce. Tedy na půlku oběhu, protože celý bych dala leda tak na kole. Doufala jsem hlavně, že na té půlce nasbírám tolik zážitků, že to prostě půjde sepsat i bez návštěvy mrakodrapu v Levé hemisféře. Jenže....

řeka Sázava
Oběh Liberce se tak trochu zkřížil s firemním výletem. Vlastně v první chvíli nebylo těžké se rozhodnout. Pro běh. Ovšem postupně, s novými a novými informacemi kolem výletu na Vysočinu (kterou miluju), mi to bylo víc a víc líto. Že tam nebudu. A tak na posledních chvíli začala akce kulový blesk, kterou nejsem ale schopná se svou ucpanou hlavou vůbec popsat. Nebo možná ve zkratce - díky všem přátelům a kamarádům jsem nakonec mohla jet a zúčastnit se obou akcí, za což převelice děkuji. 

V pátek jsem nasedla s kolegou směr HK-Kolín-Kutná Hora-Ždírec-Světnov, kde na nás čekal penzion Čertův kámen. Úžasný věc byla, že jsme měli k dispozici celý penzion, což bylo náramné, protože někdy koukat na otrávenou obsluhu, které se nechce nás ve tři ráno, kdy ještě chceme sedět a zpívat, obsluhovat, je nad naše síly :o))

Velké Dářko
A proč že píšu o senilitě? No protože stačilo málo a mě se stáhlo hrdlo dojetím a měla jsem slzy v očích. Třeba když jsem po dlouhých letech mohla obejmout kamarádku a bývalou kolegyni, kterou zkoušely různé záludnosti osudu, a která nikdy nezapomene zavolat, když mám narozeniny. Když jsem mohla obejmou kamarádku a bývalou kolegyni, která v různých mých těžších momentech byla po ruce. Když do dveří vlezla naše Ostravská kulturní vložka (vysvětlení jen mezi námi děvčaty, kdo zná Ostravaky, možná chápe). Když kolega vytáhl kytaru a celý večer jsme si mohli zpívat (ke konci už to možná ani nebyl zpěv ;o)) Když naše střední generace dostala od té mladší vše až pod nos - víno, jednohubky, naporcovaná kuřata... prostě báječní mladí a nadějní. Když jsme gratulovali třem šedesátníkům a já si uvědomila, že ještě nedávno jim bylo tolik, co mě. Když jsem si večer prohlížela fotky a pouštěla video, došlo mi, že život strašně utíká a za chvíli já budu slavit šedesátku. No ale naštěstí nejdřív je na řadě Evžen ;o)))

Tohle je opravdu srdeční záležitost. Pořídila jsem i záznam z večírku, ovšem díky mé potřebě si také zazpívat z toho vznikla trezorová záležitost :oD


5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Leono,
nejdřív všechno nejlepší k svátku! Hodně zdraví, už žádné pos... měsíce a ať fungují obě hemisféry! :-) A taky spoustu energie a elánu na organizování dalších závodů, hospod, narozenin...
jj, Vysočina je nádherná a ještě navíc setkání s milými lidmi.. krásně jsi to skloubila s oběhem Liberce! jsi dobrá, to nebude jednoduché. Tak ať ti to dobře běží a hezky si to užij! A určitě o tom napiš!!!
Monika

Anonymní řekl(a)...

Ahojky, moc pěkně jsi to napsala! Ani nevíš jak jsem ráda, že jsme se potkaly:) Ještě ýe jsem nepropásla to rozloučení:) Večer už byl v utlumeném reřimu, i když s Miladou jsme nad fotkami vydržely až do půlnoci! Měla bys něco udělat s pokračováním kroniky, je to velká zábava:) Dnes to počasí za moc nestálo, jak bylo v Liberci? Teď zrovna v Pv leje "jako z konve"! Měj se pěkně, jarně, Eva

12HonzaDe řekl(a)...

Hlavne na tom obehu Liberce jsi byla skvela.. velka gratulace! 12:)

1bubobubo řekl(a)...

Leono, včera jsi etapu z Ještědu zvládla neuvěřitelně. Musím vyseknout velkou poklonu! :-) A s tím že za chvíli budeš slavit šedesátku bych nepospíchal, nejdříve společně oslavíme padesátku :-) Takové akce jako Liberec nám život prodlužuji, naplňují a tak to má být :-)

Unknown řekl(a)...

Monika: úkol splněn, Liberec sepsán :o) A děkuji za přání

Eva: na podzim repete, jo? ;o))

12: díííííky. Byl jsi oporou. Kde já bych jinak skončila (18 km? :o))

Bubo: Naštěstí i těch pade je daleko, co? ;o))