pátek 20. září 2013

Óda na radost

Mám za sebou devět měsíců putování po Nové cestě. Být těhotná, asi bych zrovna rodila. Naštěstí nerodím a tak si občas můžu v klidu vychutnávat plody svého úsilí. Tedy ne vše už dozrálo. Jen sem tam bobulka. Ale i sem tam bobulka je lepší než nic a vždy mě nakopne k dalšímu snažení. Třeba bobulka mínus pár kilo byla fakt lahodná. A což teprve bobulka snížení tepů v kopci! No ta taky neměla chybu.

Dle závodu v Praze by se dalo usoudit, že jsem se ještě nikam neposunula. A trenérův dotaz: Můžete mi prosím vysvětlit, proč pro vás závod po dvaceti minutách skončil,? mne mrzel víc, než bych čekala. Ale postavila jsem se k tomu čelem a svedla to na horko. Bylo horko, ne? ;o)

Vlastně mé trénování pod vedením "virtuálního trenéra", jak to nazval Evžen, moc lidí neschvaluje. Tedy modrá buňka se nad tím pozastavovala abych byla přesnější. Pro ně je to jasně dané: běhat, běhat a běhat. Nejlépe běhat daleko, dvakrát denně, takových sto či víc km týdně, však výsledky se dostaví. A k tomu přeci nepotřebují nějakého zaříkavače. No ale já nemám na to, abych běhala sto kilometrů týdně, ani abych běhala dvacet km ráno a večer ještě dalších patnáct. Já dokonce neměla už ani na to, abych šla 3x týdně na hodinu. Nějak mě ta rutina odrovnala.

Skladba mých současných tréninkových jednotek je pestrá přepestrá. Něco takového bych si nevymyslela a neposkládala ani kdybych prostudovala všechny běžecké servery, časopisy či knihy světa. Tam se většinou píše asi toto: běhejte, běhejte, běhejte :o)) Prostě názor modré buňky. Ale ano, občas vyčtete, že si máte vyběhnout kopec, schody, nebo si zkusit úseky, ale je to vše velmi všeobecné a asi nejvíc zaměřené na mladé. Kluky. Nám starším je věnovaná malá až nijaká pozornost. Kromě varování: Než začnete běhat, jděte za svým ošetřujícím lékařem a konzultujte s ním své počínání s ohledem na váš zdravotní stav.

Pokud se někdy dostaví pocit, že se tréninky opakují, že to začíná být rutina a mě nic nemůže zaskočit, přistane mi ve schránce nový rozpis, totálně překopaný a s novými prvky. A já jsem nadšená, protože to znamená objevovat skryté rezervy. Metaforicky řečeno: je to takové poponášení větve v kopci. To mi dělal loni Pavel na kopci u golfu, kde jsem pravidelně nemohla a schváceně jsem funěla a fňukala, že dál než k té větvi neběžím. A on utekl napřed a tu větev mi poponesl...

Ve svém trenýrkovém plánku nevidím jen čísla, vidím tam červánky nad Prahou, usínající les i obrovský měsíc nad obzorem, vidím popadané švestky, slyším šumět déšť a vidím cesty plné kaluží, vidím zoraná pole a liduprázdné ulice, dozrávající šípky i padající listí, vidím bublající potok a zvědavou srnku na kraji louky. A teď nově KANCE někde v křoví (ále to je taková děsuplná příhoda z úterý, kdy mi COSI běhalo před nosem sem a tam a funělo to a já se strašlivě bála...).

A hlavně vidím tu neuvěřitelnou radost. Spokojenost do morku kostí. Euforii po běhu. No a taky totálně rozdrásané tělo od pásu. Ale to beru jako daň a oběť běžeckým bohům. Aby mne i nadále ochraňovali a pomáhali mi se dostat na jakýsi pomyslný Olymp mého snažení.

Ne, nejsou to jen čísla, nejsou to JEN tréninky, jsou to povídky o podzimním pobíhání. Je to óda na radost..










22 komentářů:

Summer řekl(a)...

Jee, to bylo krasny cist. Jsem moc rada, ze jsi tak moc rada! :))

Leona Pulec řekl(a)...

Díky. Já jsem ráda, že jsi ráda, že jsem ráda, ale nejsem ráda, že nechceš jet na výlet :o(((

Kateřina Zoe Gruberová řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Leona Pulec řekl(a)...

Ahoj Katko, dobré rozhodnutí. A jak tě znám, i to vydržíš a dodržíš. Koukám na tvé zápisky z dovolené - dáváš tam úžasné fotky!

Running Shadow řekl(a)...

Ja myslim, ze modra bunka neni apriori proti trenerum nebo treninkovym planum. Spis to vidi jako urcitou fazi ktera kdyz splni svuj ucel tak je to jen dobre, a jestli tobe funguje tak tim jeste lip. Bohuzel jsme tez zazil docela hodne lidi kteri se po case treninkem citili svazani a nestastni protoze ho proste nedokazali dodrzet (treba kvuli praci nebo rodine) a pritom je ani nenapadlo ze by se dalo behat i bez presneho planu.
Hlavne je ale radost cist od tebe neco optimistickeho :)

Leona Pulec řekl(a)...

Nemyslela jsem všechny modré, jen určité modré :o)
Jinak si myslím, že od toho je trenér, aby plán přizpůsobil dané situaci tak, aby nesvazoval, ale činil radost.
A ano, plna optimismu jsem, bojuji s nějakým virem a potřebuji ho udolat :o)

R V M řekl(a)...

Hm, a to nás čeká ještě říjen, pro mě nej nej měsíc pro naše pobíhání.
Čekám od tebe ještě víc radosti a optimismu :)
A když ne, prd se stane.. běháme dál.

Kateřino,
to datum 23.9. bych bral pro nějakou změnu i já v tom mém pobíhání.. Takže držím palce a osobně zkusím podpořit svým snažením na dálku..

Leona Pulec řekl(a)...

RVM: jj, říjen - čas sklizně, to bude něco :o)

12HonzaDe řekl(a)...

Ja jsem take tak nejak tehotny behem:), ale leze to ven pomalicku!!
No jestli se v tomhle rozpolezeni sejdeme v restauracnim zarizeni.. tak to potes lojza!
To ll prijde zase s behem Praha Snezka, a to vidim jako mirnou variantu!:)
Uz se tesim.. to zas bude maso..:)..a urcite nas zase bude vic:).
MSF! 12:)

Leona Pulec řekl(a)...

To nebude Sněžka, to bude: v prosinci dáme Pražskou 100, druhá půlka bude chtít na Říp, třetí půlka na Šutr.. Jen já budu raději péct cukroví :o)

Olalá, vidím to setkání 7.10., protože to je den 85tého výročí zaběhnutí světového rekordu na 10 mil finským běžcem (Paavo Johannes Nurmi), čili den úzce spjatý i s námi :o))

Anonymní řekl(a)...

Tak my se tem vasim planum radsi vyhneme prodlouzenym vikendem v Mnichove, kde se aktivne zapojime do hlaholu Oktoberfestu.
A Leono, Honzo, ty tehotenstvi a porody letos uz ne - mam vybrano na dlouho dopredu... April.

1bubobubo řekl(a)...

Krása, optimistické čtení :-) Mě se líbí - vidím popadané švestky (s tím už by se dalo něco dělat :-))) aby za dlohých zimních večerů nebyla až taková zima :-))))) Hospoda 7.10.? V 18:39 přijedu z Košic, tak nevím, zda vás ještě někoho v hospodě stihnu :-((

Leona Pulec řekl(a)...

April: jé, tam se zrovna běží nějaký Oktoberběh... nechcete s sebou chůvu? ;o))

Bobo: to byl jen návrh s tou hospodou, probereme ještě přes maily.
Ohledně švestek jistě myslíš to co já - upéct koláč a sníst celý plech, čili si udělat tukové zásoby kolem pasu, že jo? ;o))

Kateřina Zoe Gruberová řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
R V M řekl(a)...

Jasně, v pondělí začínám běhat trochu více než jindy, doufám, že to vydrží a třeba se někdo virtuálně přidá :)
Ať se daří.

Anonymní řekl(a)...

Leono, behu davam hodne, ale v rijnu v Mnichove zavodit? Leda v poctu pullitru :-). April.

Leona Pulec řekl(a)...

RVM: všichni se přidáme, říjen je pro běh jako stvořený :o)

April: prosím tě, má být teplo a krásně :o)

Jitka řekl(a)...

Myslím, že před žádnou buňkou není třeba tréninkový plány obhajovat. Je to stejný jako se sluchátkama v uších - někomu to vyhovuje, jinýmu ne a chvála diverzitě!! Běhat všichni stejně, byla by to nuda. A je super, že to, co děláš a jak to děláš, tě takhle nádherně baví. Já měla s TD jiný problém: najednou jsem začínala mít pocit, že bez trenéra a bez plánů už nikdy nic nezaběhnu, nezlepším se, neposunu. Že běhání na vlastní triko znamená neúspěch. A usoudila, že je na čase se s trenérem (třeba jen dočasně?) rozejít. Každopádně doufám, že ten zrozený běžecký potomek bude podobně radostný, jako bylo to těhotenství s ním - nebo radši ještě víc, houšť a dál, protože ty na to máš! :-)

Leona Pulec řekl(a)...

Jitka: já to vlastně ani neobhajuju. Spíš jsem potřebovala ze sebe vypsat tu radost, kterou teď z běhu mám :o) Abych, až jí mít nebudu, měla z čeho čerpat sílu a energii.
Tvé závěry jsou zajímavé, trochu nepochopitelné. To bych s tebou někdy ráda probrala.. Snad budeš mít na další setkání čas.

Jitka Sečková řekl(a)...

Mám radost, že máš radost! :)

Anonymní řekl(a)...

Jsi šťastná žena!
Trochu /ne trochu ,ale hodně/ti to závidím.Já se cejtim jak schizofrenik..jedna půlka děsně chce a druhá zas vůbec...A tak se v tom melu jak v mlejku na maso.
Krásný podzimní běhando.
Mega

Leona Pulec řekl(a)...

Jitka: A mám ještě větší radost, že mi píšeš. Ještě bychom mohly zvládnout telefonát... ;o))

Meg: no jak člověk vidí výsledky, hnedle je to jiné. Ať se daří, držím ti pěsti do Košic