Kristnasko

Na obloze zazářila hvězda jasná,
všichni k ní s úctou zraky upínají. 
Od té doby slaví se tradice krásná, 
kdy lidé s pokorou a nadějí rozjímají. 

To si tedy nemyslím, ale budiž. Jaké jsme si to udělali, takové to máme... 

Letos jsem se snažila nepodlehnout předvánočnímu šílenství a z části se mi to i podařilo. Asi proto, že se mi dařilo si občas zaběhat či zacvičit. Včera jsem už opravdu pro dárky musela a bylo dobře, že jsem to nechala na poslední chvíli. Po obchodech se ploužilo pár takových jako já. Takoví, co vzdorovali, až nakonec došlo na nejhorší. Takoví, kteří byli rádi, že v regálech ještě i něco zbylo. Prostě ta atmosféra na mě působila tak nějak pohodové, neuspěchaně. Dokonce se mi najednou chtělo pro své nejbližší něco koupit a udělat jim radost. A také se mi chtělo rozjímat, což jsem učinila nad karamelovým pohárem se šlehačkou (no fuj...!). Začala jsem se dokonce i těšit na salát a kapra, i na dárky a odlévání olova, na krájení jablek i na romantickou pohádku. Nakonec mě to tedy dostalo. A jsem tomu ráda...

Takže Šťastné a veselé všem. Ať vám nezaskočí kost v krku a nedostanete žlučníkový záchvat. Ať máte pod stromkem přesně ty dárky, které jste si přáli, nebo takové, které půjdou vyměnit. Ať najdete chvilku na rozjímání i na televizní pohádky. Taky trochu provětrejte faldíky, a nebo je klidně prožijte někde za Pecí s dobrou knížkou. No prostě si ty letošní vánoce pěkně užijte.

P.S. A jestli někdo nerozumí nadpisu, tak je to esperantsky: Vánoce ;o))