Poločas mé dovolené. Krátká zastávka doma, nabalit čisté věci a jedeme dál. Otevřela jsem bloggera a juklo na mě tisíc nových článků. Ale protože není čas, nečtu, ale píšu. Protože napsané mi neuteče, kdežto to, co mám zrovna v hlavě, tam už zítra být nemusí.
Minulých šest dnů jsme strávili v Novohradský horách. Už když jsem viděla fotky ze Silvy (jo, to je ta, co jí honil po kopcích Honza a spol) jsem věděla, že přesně zde chci strávit kus své dovolené. Naštěstí doma máme všichni rádi hory, pohoří, zeleň a pochody, takže nebylo co řešit.
Samozřejmě - jak jinak než na poslední chvíli, jsem začala hledat ubytování. A málem to vypadalo na bivakování v lesích. Ale jako skoro vždy se na mě usmálo štěstí a našla jsem apartmán v hotelu Hojná Voda. No apartmán... Po příjezdu se ukázalo, že je to prostě jen větší pokoj, s výhledem nikam, čili do dvora. No co, stejně budeme většinu času někde chodit a na přespání to stačí.
Víc než ubytování nás zajímala příroda. A že bylo nač se těšit, a čím se kochat. Hluboké lesy, potůčky, tůňky, maliny, houby, křížky mezi větvemi či schované kapličky. Místa, kde jsme vůbec nikoho nepotkávali. Prodírali jsme se mlázím, i jsme si vykračovali po širokých cestách. Nad námi kroužila káňata, u cest rostly pravé hřiby. Unavené nohy jsme si máčeli do studených vod průzračných rybníčků. Kolem nás se majestátně zelenaly nekonečné lesy vonící létem. Krásně nám tam bylo.
![](http://3.bp.blogspot.com/-0kiPGzUPscM/UBLFJIGaWsI/AAAAAAAAnx8/NVBT7obpmxc/s200/IMG_6727.JPG)
Všeho jsme si užili do syta. Fotila jsem jak zběsilá. Chtěla jsem si to všechno uchovat v paměti, ale protože mi odchází ta v hlavě, musím cvakat a cvakat. Nacvakala jsem asi osmasetpadesáttři snímků, z nichž tak pět bych mohla přihlásit do soutěže Naše dovolená v nějakém plátku pro ženy a zbytek v poklidu smazat. Ale když zavřu oči, zase tu tichou krásu vidím.
![](http://1.bp.blogspot.com/-9AARUzwwiYk/UBLFB-YIkEI/AAAAAAAAnNc/iG78-h3ffAo/s200/IMG_6717.JPG)
Kromě přírodních krás jsme neustále naráželi na cedule Silvy. Vím, že stály móře peněz právě proto, aby byly všude a byly tu pro všechny. Nu, jako starý zbloudilec bych k těm značkám měla móře výhrad. Třeba to, že jsem nevěděla, zda se vzdaluji či přibližuji startu/cíli, kolikátý je to právě kilometr a zda se nacházím na trati utra či maratonu. Jako závodník bych samozřejmě musela mít nastudovanou trasu, taky tam asi byla i spousta dobrovolníků, ale pro ty, co si jen tak chtějí kus té trasy projít.. Nevím, nevím. Bez mapy je to celkem na nic. Prostě vidíte značku a tím to hasne. Tak trochu mi to připomínalo značení v Rakousku. Ty jejich značky jsou taky celkem na nic, protože sice víte číslo a občas název, ale jestli jedete z jihu na sever či opačně, to se dozví jen opravdoví znalci map. (Tenhle odstavec není určen těm, co v mapách umí číst a jakýkoliv plánek je dovede tam, kam má :o)))
![](http://2.bp.blogspot.com/-QC-a-zHzZWY/UBLE3HkLx-I/AAAAAAAAnx4/fKndsjIQlzQ/s200/IMG_6709.JPG)
Chodila jsem i po Rakousku. Jak píšu - cedule tam byly a vlastně mě nikam nedovedly. Až v
přírodním parku u Gmundenu, kde jsem se dostala na okruh sluníčka sedmitečného a ten jsem celkem bez problému dle značení prošla ;o)
Prošli jsme si i mnohými velebené Terčino údolí. Bohužel jsem před tím procházela ten rakouský přírodní park a mohla jsem srovnávat. Část, to se musí nechat, byla upravená. Hlavně dálnice od brány k vodopádu. Každou chvilku lavička, posekaná tráva, potůček vesele zurčel. Od vodopádu dál to byla čirá katastrofa. Napadané větve a stromy, kopřivy, lebeda, pražádný výhled, všechno takové zetlelé... Nechápu, proč někde to možné je park opečovávat, a někde ne, ale nechce se mi to rozebírat. I to dítě po přejezdu hranic řeklo: Tady je to úplně jiný. Podívej se, jak je tu krásně uklizeno.. No, měl pravdu.
Abych zakončila slovy klasika: Já se tam vrátím! Protože je tam krásně. A je tam klid a liduprázdno. A nejde se připojit na internet. A paštika na pařezu chutná líp jak kaviár a písnička, kterou zpívají ptáci když stoupáte do kopce, to je óda na radost v té nejčistší podobě. Ano, já se tam vrátím...
P.S. Pokud mi někdo poradí, jak se zbavím toho bílého podbarvení v textu, dostane mou dceru za ženu (promiň Sáruš) a půl království k tomu.
10 komentářů:
Pokud jde o text s bílým pozadím, tak by tam mělo být, když otevřeš příspěvek a přepneš na html, něco takového (namísto uvozovek jsou tam znamínka je větší a je menší, ale do komentáře mi to nepustí): "span style="background-color: white;". Smazal bych všechno kromě span (nebo i span, pak ale nezapomeň smazat i ukončení tagu za textem "/span") a mělo by to být pryč.
Tedy doufám. :)
Krásná dovolená. Závidím houby.:-)
K formátování: Zkusil bych zkopírovat růžově podbarvený text k bílému a pokračovat v psaní. A pak ten ošklivý odmazat. Ale znamená to psát to znovu. Taky mě ten nový editor zlobí.
:) Dej si upravit prispevek, nahore zmackni butonek HTML a pak smaz vsechny:
"spicata zavorka"span style="background-color: white;""spicata zavorka" a "spicata zavorka"/span"spicata zavorka". Nemohla jsem je sem napsat, mohla by se to blbe zobrazit :)) Snad to z toho pochopis. A Sarusku mam sice rada, ale prenecham nekomu jinemu .)
Nadhera! V tydnu jsem dostal tvoji fotku s ukazatelem Silvy a bylo mi jasne, ze dalsi lovec postupnych zviratek je na svete!:)
Rady na bily text tady zaznely, plus jsem stastne zenat se svoji nejmilejsi manzelkou jasne slunecko:) a tak je vynecham:).
tesim se na vypraveni historek na dalsim setkani bezeckeho oddilu:). MSF! 12:)
Hezkej výlet a fotky.
Hlavně ten hřib je super.
(Proč jsou vlastně houby tak fotogenický...?)
Jinak zdá se mi, že v jeden víkend v červnu 2013 už máš tak trochu naplánovan :-)
Hezkou dovolenou!
joo, tam je krasne! a Silva vola!!! ten hrib je primo vystavni
pekně sis to užila :)
Takže přístí silva je jasná :)
Vítej do klubu milovníků Novohradských hor :-)My jsme tam dovolenou strávili v loňském roce na kole a rozhodně tam ještě letos vyrazíme na nějaký víkend..
Marcela (Marci)
Vidím, že si dovolenou užíváš v krásném prostředí, tak ti přeji, aby tě toulky nádhernou přírodou Novohradských hor naplnily silou do další části roku.MSF
Skvělé povídání a krásné fotky. Z každého tvého slova čiší spokojenost a radost nad pěkným výletem. Fotky zase svědčí o tvé pozornosti k detailům. Paštika na pařezu lepší než kaviár - s tím bych souhlasila.
Okomentovat