V poslední době jsem si o sobě dokonce dvakrát přečetla, že jsem skromná a milá. Koho by to nepotěšilo, že? Ale myslím, že mám i jiné dobré vlastnosti. Například nekradu, nepodvádím a nelžu (maximálně takové ty milosrdné lži typu: To tričko už mám sto let. Ne, nejsi tlustá. Ten účes určitě stojí za dva tácy.. apod.). Ovšem vrátím-li se zpět k té skromnosti, o které se mluvilo hlavně v souvislosti se soutěží, znovu se k tomu celkem neskromně vrátím a vyjádřím se k ní z pohledu pořádání.
Já jsem vlastně taková fialová kravička - matematice nerozumím, hry mi moc nejdou, ale umím sdružovat lidi. Baví mě to. Největší radost mi udělá, když se všichni na nějaké akci potkají a já vidím, že je jim fajn. Sama jsem ale - hlavně jedná-li se o něco většího - taková nějaká nesvá a zas až tak se nebavím. Jsem svázaná trémou a zodpovědností. Byla jsem tedy i nesvá při pořádání setkání bloggerů.
Nejdřív jsem třeba řešila, jestli se to všechno nedostalo do jiné roviny, než jsem původně zamýšlela. Vlastně to by zprvu takový můj rozmar. Chtěla jsem, aby lidi viděli, jak moc mají čtenáři jejich blogy rádi a jak si stojí v porovnání s ostatními. Jenže pak jsem viděla, jak to zúčastněné nadchlo, jak propagují své blogy i celou soutěž, a řešit jsem to přestala.
Po skončení hlasování přišlo na řadu oslovení všech dvaceti finalistů. Než jsem sehnala všechny maily, chvilku to trvalo, ale nakonec se zadařilo, protože svět je malej a běžecký svět ještě menší. Z těch dvaceti se jen tři neozvali vůbec. Mohli sice napsat, ať jdu s nějakou soutěží, která je vůbec nezajímá, někam, ale mlčení je vlastně vyjádření toho samého beze slov :o)). Několik bloggerů se s velkou lítostí omluvilo, zbytek účast potvrdil. Takže lidi bychom pohromadě měli, teď ještě vybrat nějakou hospodu a připravit ocenění.
S hospodou jsem si pravda hlavu nelámala. Měla jsem sice představu, že nejlepší by byl salonek, kam by se vešlo dvacet lidí, ale jako stará konzerva jsem prostě udělala rezervaci tam, co vždy. A krásně se mi podařilo hned v pozvánce pomotat název. Naštěstí většina věděla, kam jít a zbytek si to dohledal ve správném znění. Výběr cen už byl složitější, ale pojala jsem to tak, že možná ani nikdo nic nečeká a tak budou rádi, že je překvapím čímkoliv. Ale samozřejmě jsem chtěla, aby to mělo přinejmenším vzpomínkovou hodnotu :o)) a to se mi myslím nakonec i podařilo. Kromě čistě osobního dárku každý dostal velké balení müsli pro sportovce od firmy mixit, které jsem sama namíchala a pojmenovala Blogger 2011. Fakt super věc - že si to člověk sám namíchá a ještě si to může podle svého pojmenovat! I ti, co nevyhráli dostali svůj pytlíček ochutnávkového müsli včetně visačky se jménem - to abychom věděli, kdo je kdo (kvůli novým tvářím...).
A pak už tu byl den D. Nejdřív jsem nabrala Davida a Zuzku, kteří vážili dalekou cestu z Liberce a s malým zpožděním jsme dorazili na místo, kde už prakticky všichni byli. Normálně chodí kdekdo pozdě, tak tentokrát jsem pozdě přišla já. Ano, to nejlepší sice přijde na konec, ale po mě dorazili ještě další tři lidi, takže na to jsem se odvolávat nemohla :o)) Volala mi Lenka z Běhej a bohužel se z akce omluvila, což nás mrzelo nejvíc, protože to ona tomu dala úplně jiný rozměr a měla s tím spoustu práce. Škoda, škoda...
O průběhu večera toho moc říct nemůžu. Ne že bych si nepamatovala, ale některé věci jsou nesdělitelné a nepřenosné a kromě toho jak už řečeno - pozorovala jsem cvrkot hlavně z pohledu organizace. Vše jsem nevychytala, například vůbec nemáme společnou fotku, což mě mrzí nejvíc. Taková koncentrace výborných bloggerů a my to nezdokumentovali! Svůj pohled na akci popsal David a Bára, tam se dozvíte víc. Děkuji všem, co přišli. Příště už to ale vidím na malý výlet někam do lůna přírody, co vy na to?
A když už nelze ovlivnit ničí mínění a průběh, tak můžu i napsat, koho bych na první místo posadila já. Za kluky je to těžké, tam mám favoritů více. Nakonec jsem se rozhodla pro Stína. Kvůli jeho slohu, kvůli jeho obratům, kvůli jeho hláškám a v neposledním řadě i kvůli jeho výkonům. Ale myslím, že jeho blog bych ráda četla i kdyby psal o daních. Za holky bych na post královny posadila Nikie. Ani její sloh a způsob vyjadřování nemá chybu.
Ano, u mě při rozhodování hraje hlavní roli čeština. Moc se omlouvám těm anglicky píšícím. Za prvé mi AJ nic neříká, ale hlavně: já prostě miluju češtinu. Je krásná, je tvárná, je něžná, je hravá. Z toho důvodu mám třeba i ráda němčinu, ale mateřský jazyk je prostě mateřský jazyk. Není sice světový, ale je náš. A když se někdo dokáže krásně vyjádřit, popíše kdejakou titěrnost, své pocity, svůj pohled na svět, když někdo hledá zapomenuté obraty, když na světlo boží vytáhne zapadlé pojmy a dá jim nový kabát, tak to prostě nemá chybu.
Další ročník určitě bude. Už teď vím o spoustě nových, či lehce zapomenutých bloggerech, kteří si za rok svou nominaci určitě zaslouží. Chce to jen vydržet... Držím pěsti!
Foto
http://neztozapomenu.rajce.idnes.cz/Blogger_roku_2011
Foto
http://neztozapomenu.rajce.idnes.cz/Blogger_roku_2011
21 komentářů:
Jeste jednou diky, bylo to naprosto super.. Jsem rad, ze muj velky favorit Stin se prosadil i u Tebe.. Nic proti nam ostatnim:), ale Stin diky spisovatelskemu daru a zazitkum je uplne jina liga.. to je pan spisovatel, takovy behajici Jack London, ktery vsechno zazil a tak tim padem muze o tech dobrodruzstvich psat velmi zasvecene...:)
Setkani bylo moc hezky, lidi tradicne stejne v pohode jako na netu:), takovy prijemny..ja bych sice na miste Bary asi nevydrzel pokuseni a domluvil se s nejakym silnejsim starsim chalpkem, ktery by prisel na setkani a rekl.. dobry den, ja jsem Bara:) a tim tomu dal vetsi kopanec:), ale to bychom ll a ja mohli zkolabovat (nevim jestli smichy nebo zdesenim).. jeste jednou diky, jsi skvela organizatorka! 12:)
Přesně tak - Stín je prostě vyšší level psaní :o)
S tou Bárou a jejím příchodem moc nevím, o čem je řeč - nebyla jsem tam, když přišla...
Tak moc mě mrzí, že jsem se za Vámi nedostala, ve čtvrtek jsem si pro vás nabalila časáky a v pátek večer trčela až do 9 u PC... :-///...
Kdyz jsem v lednu zacala behat, narazila jsem na tuhle bloggerskou soutez a postupne se prokousavala spoustou blogu. Byla (a je) to obrovska inspirace: tolik ruznych charakteru, literarnich stylu, sportovnich vykonu, ale i obycejnych lidskych problemu a radosti. Vubec jsem netusila, ze me behani po letech zase tolik drapne za pacesy - ty blogy na tom maji nesmirnou zasluhu. Dik!
Díky Leono Moc pěkně jsi to napsala a zorganizovala :) Bylo to tradičně skvělé.
brisindel: My tam byli, mohla jsi tam pak přijít a rozptýlit se po práci. :-)
Vy me teda uvadite do rozpaku :) ... u Honzy uz jsem si zvykl, ale takhle verejne ze se k tomu prida i nekdo dalsi ... (jak se dela stydlivej smajlik ?) ... ale samozrejme to moc potesi, priznam se ze kdyz pisu, chtel bych byt cten, a kdyz se to jeste navic libi ... tak je to opravdu velka radost ... jen mit vice casu ...
Bohuzel to od nas neni co by kamenem do Prahy dohodil a diky narustajicimu poctu deti se cesty pres ocean pomerne prodrazuji a logisticky komplikuji ... ale jednou to vyjde, o tom nepochybuju, ty vase tridni schuzky nebo ted uz bloggersky setkani, tomu se neda dlouhodobe odolat.
Hlavne vsichni dal piste! Krome toho, ze se velmi casto pobavim a prectu si o necem, co vlastne sama zazivam a neumim to tak krasne popsat, je to navic inspirativni a motivujici.
Stin by mel vydat nejakou knihu!
Bloggerum zdar!
Je super, že jste si to užili!
Děkujeme za super setkání... ;)
Škoda té společné fotografie, příště beru foťák... ;)
Lenka: občas, hlavně tedy v pátek večer, musí práce stranou, nebo se člověk zblázní! :o))
April: Děkujeme. Ať ti to běhá
ll: Bylo. Jo a veřejný vzkaz: Řípu se letos zúčastnit nemusíme. Klidně počkám, až na tom budeš líp. Nechci tě stresovat ;o))
RS: Myslím, že už máš slušnou základnu fanoušků, tak prosím pokračuj :o))
Tučňák: Budeme :o)) Tak přísaháme...
RVM: Třeba se také někdy přidáš, to bychom uvítali.
Jitka: Spoléhám na to ;o))
Sakra, ani nevím, jak se nám to vlastně podařilo prošvihnout :-)) Pořád jsme se chystali, pořád nám s tím něco kolidovalo a pak to nějak vyšumělo do ztracena..., tímto omluva všem, které jsme chtěli osobně potkat..., Gábina a dav
Když vidím ty rozzářené obličeje ve fotogalerii a čtu nadšené komentáře tady, je mi dvakrát tak líto, že jsem si to nedokázal zařídit.
K podpoře Stínovi se přidávám a přiznávám a veřejně přiznávám i to, že ani zdaleka nemám schopnosti či snad dokonce ambice vystoupit ze Stínova stínu (a to jak, co se psaní týká...o výkonech nemluvě). Ale až si svou účast na setkání jednou Stín logisticky a materiálně zařídí, už teď říkám, že tam budu, i kdybych měl do té hospody (či kamkoliv jinam) doběhnout.
Je fajn aspoň vidět fotky, je z nich vidět, že jste si to skvěle užili.
G a D: škoda, škoda, vážně. Tak příště
koyama: třeba ti to vyjde i dřív než kdo ví kdy :o)
Kopretina: bylo to fajn :o)
Rozhodoval jsem mezi Honzou a Stínem a protože bylo možné dát jeden hlas, dal jsem letos Stínovi, Honzova dostal loni. A potom je velmi symbolické, že si bratři v ultratriku mohli podat ruce na stejném stupni :) Blahopřeju všem.
A děkuju za nominaci, svých 6 hlasů a tím pádem vícebramborové umístění, protože jestli správně počítám, za rok 2011 jsem měl slovy ==jeden== běžecký článek :)
PS: Někteří se ptají, kde jsem. Odpovídám "běžím ve virtuálu" :) Sportu zdar!
Leono, v to doufám. Ale třeba by pár takových "výzev" mohlo vyburcovat Stína. :D
Skromná a milá. A ještě něco. Včera jsem Evě posílal SMS s textem "Večer jdu běhat s Leonou" a T9 mi to přeložila na "Večer jdu běhat s Jemnou" :))
Machy: sice jsi běhu moc neosal, ale všichni ví, žes běhal. A taky jsi šel příkladem v šetření teplou vodou.
T9, jak vidno, je velmi vnímavý slovník :o))
koyama: pro burcování využijeme nějakou regenerační fázi :o))
Teda Leono, uplne jsi me dostala! Dekuju :o) A beru to jako zavazek ke zvyseni frekvence prispevku (coz snad se zacinajici sezonou nebude takovy problem). A priste uz mi do toho nesmi nic vlezt, az zase bude nejake setkani! :o) Diky za vsechno, co delas!
Nikie: Ano, souhlas, piš častěji :o)
Okomentovat