sobota 14. dubna 2012

Pardubice nikdy více

jsem si řekla loni, kdy jsem tam velice trpěla v žáru poledního slunce na nekonečně dlouhých ulicích. Zaběhla jsem si pražský 1/2M, a začala se soustředit pouze na takové to lenošné pobíhání s cílem slušně zaběhnout desítku v maratonské štafetě. Ovšem to by člověk nesměl mít kamarádky Pokušitelky. 

Jedna taková mi napsala přesladkou SMS: Leon, nechceš si zaběhnout Pardubice? Víš, já mám tu sádru a je škoda, aby mé startovné propadlo... Ano, Jitka se v autě nudila a vymyslela, že bych jí mohla zastoupit. Samozřejmě jsem chtěla/měla napsat NE, ale... Tomu ale předcházelo pobíhání po bytě s výkřiky: panebože, co mám dělat? No tak řekni? Mám běžet? Né, Pardubice jsou hrozný... Tři kola... Bude hnusně... Aha, tak to bych možná mohla. Chvilku trvalo, než jsem napsala Ano. Bohužel napsala...

Předpověď byla tak úžasná, že jsem hodila za hlavu veškeré pochybnosti a strachy. Ještě ve středu byl nad Pardubicemi černý mráček, pár stupňů, pravděpodobnost srážek 80%. Že to nakonec bylo jinak víme - teplo, teplo, slunce, modro. Prostě jsem tam jela s tím, že to zase bude boj člověka s přírodou. Je to všechno v hlavě, to mi je jasné, bohužel myslet pozitivně v takovém případě prostě neumím.

Ráno nás, mě a Sáruš, nabrala Bára a jelo se. Přiřítily jsme se takřka na poslední chvíli, abychom vyfasovaly žlutou igelitku s vínem s fialovým trikem, našly Jitku, daly věci do auta, našly Petra, našly záchody, našly start a mohli jsme běžet. Od počátku to bylo těžký. Hrozně mě bolely nohy, hlavně lýtka, neběželo se mi dobře. První kolo jsem přetrpěla, občas někoho dohonila, ale spíš jsem byla předbíhána. Utekla mi Hanka, utekla mi Alena. No tedy kromě jiného. Protože těch jmen by byl hodně dlouhý seznam :o))

Hned za smyčkou před náměstím nás čekalo občerstvení. Jásala jsem, že si organizátor vzal k srdci naše připomínky k loňskému malému nedostatku. Snad mě ani moc nepřekvapilo, když na místě, kde jsem čekala druhou stanici, nic nebylo. Ufff. Ještě že jsem se dohodla se Sárou, aby na mě čekala s vodou kousek před náměstím. Nebyla tam. Myslela jsem, že zdechnu. Ačkoliv jsem se krotila, že přeci není nic těžkého uběhnout 7 km bez pití, sucho v krku, mělo jiný názor. Až na náměstí se konečně vyloupla Sáruš. Vypila jsem půl lahve, umyla si sůl z obličeje a běžela dál.  

Druhé kolo bylo pocitově lepší. Asi to dělal ten ruch kolem. Závodníci makali do cíle a tak jsem je pozorovala, jak si tak pěkně ladně běží. Ovšem třetí kolo, to už je o morálce, která mi nějak chybí. Nejsem schopná běžet a makat, však je to závod, že? Ne, já se tam tak ploužila sama a sama, občas mě někdo předběhnul a zmizel v dáli, horko mi bylo, a velmi mě to nebavilo. Ty velké masové běhy, tam ten dav je kolem pořád. Člověk ví, že je na závodě a tak se snaží, ale když tomu nic nenasvědčuje, nejsem schopná se přemluvit k nějakému výkonu. Chvilku před koncem jsem zahlédla běžce, kterého jsem, světe div se, dobíhala. No, taky už víc šel než běžel. Předběhla jsem ho, pak jsem nemohla, tak mě předběhl on... Velmi brzy jsme usoudili, že když poběžíme spolu, že to třeba i v pohodě dokončíme. A také že ano. Nasadili jsme finálové tempo a do cíle jsme vběhli málem ruku v ruce. Díky moc, chlapče.

Dostala jsem medaili, vodu, odevzdala čip, seznámila se s Honzisem, který mi otevřel vodu, protože já neměla sílu, a pak už jsem šla za Sárou a Petrem (který si opravil Prahu). Chvilku jsme jen tak zevlovali a pak se přesunuli za zbytkem výpravy na polívku. Bára do sebe spokojeně soukala nudle, Jitka stahovala fotky, pohoda na všech frontách. Dala jsem si česnečku a džus, vydýchávala a líčila první pocity. Pak už Bára sešlápla pedál a za družného hovoru jsme se řítily do Prahy.

Čas 2:25, jeden z mých horších. Běžela jsem hůř, než když si vyběhnu večer kolem sídliště. No, co nadělám. Doma jsem říkala Sáře: Kdybych příští rok náhodou chtěla běžet, tak mě prosím raději zabij...

16 komentářů:

Summer řekl(a)...

Bezet pomalu je porad lepsi, nez se vzdat jeste pred startem .) Gratulace, zase jsi to dokazala!

12HonzaDe řekl(a)...

Jaky zabij? Jaky priste ne? A my bychom prisli o skvely videni pardubickyho 1/2maratonu.. pokud ti vadi lidi a masovka, pristi rok pojd na brdskou.. ta te nadchne! Skvely trasy, skvely lidi kolem, zadna masovka a naprosta pohoda.. Temer jako petka s hvezdickou, ale v muzskem baleni..
Tesim se na detailni report a postrehy na nasem setkani.. MSF! 12:)

Advid řekl(a)...

Pěkně se to čte, ale asi ti tam nebylo hej. Kdybys měla na zadku "pulec", všiml bych si tě a zafandil. :)

Leona Pulec řekl(a)...

Summer: Pardubice jsou prostě pro závodníky, ne pro 2+ :o)

12: právě že masové mi vyhovují, tam je těch 2+ hodně a neběžím sama. V Pardubicích slabších hobíků zas tolik není. V pátek více (to už snad budu v pohodě :o))

Advid: nebylo mi hej, tofakt ne. Kdyby mi bylo pět, tak si tam sednu a brečím, že chci domů :o))

Jitka Sečková řekl(a)...

Zase zopakuji Ondrovo a moje oblíbené: "Zážitky nemusí být hezké, stačí když jsou intenzivní..."
A vlastně to bylo super nebo ne? :)
Ráda jsem vám viděla, opravdu... ;) A těším se na pátek. :)

1bubobubo řekl(a)...

Leono, uběhla jsi to, měla jsi intenzivní pocity - a o tom běh je:-))) Někdy to prostě jde a někdy to dře. Vzpomínal jsem dneska na vás (všechny známé závodníky v Pardubicích i v Mníšku), posílal pozitivní energii a vedli všichni jste si moc a moc dobře :-) Škoda, že se nedostanu na posezení:-(

Renda řekl(a)...

Ale no tak, nikdy neříkej nikdy. Rok se s rokem sejde, negativa vytěsní milosrdná děravá paměť do zapadliště dějin a jaro nás povolá do boje znovu :-)

Barborkas řekl(a)...

Jituš, přesně to jsme v autě opakovaly ... Hlavně že to bylo intenzivní!!! No já jenom přidám, že toho Sára s námi s Leonou musela mít dost. Celou cestu do Prahy jsme vydržely probírat úskalí běžeckého tréninku, různé varianty a pohledy na něj. Krásná závislost, ještě krásnější, když je a kým se o ní podělit :o)

Advid řekl(a)...

Pulec v akci: http://prachensky.rajce.idnes.cz/Pardubicky_vinarsky_pulmaraton_2012/#IMG_4813.jpg

R V M řekl(a)...

"Vzpomínkový optimusmus" funguje dokonale. Takže se těším na report z dubna 2013.
Mimochodem, také běhám pomalu a blbě, ale stále to stojí za to :-)

Leona Pulec řekl(a)...

Jitka: Vše kromě mého běhu bylo super :o))

Bubo: Vzpomínala jsem, jak mě loni míjel a povzbuzoval mě...

Renda: musím si včas přečíst oba zápisky, abych to neudělala :oD

Bára: Sáruš je zvyklá :o)) Ještě jednou moc díky za dopravu.

David: děkuji za fotky. Jsem si myslela, že decentně popíjím... :o))

RVM: Ty už začínáš být pobíhač... ;o))

ll řekl(a)...

Stejně příští rok poběžíš zase protože jednou ty pardubice zlomit musíš a taky se to příští rok podaří :) Závidim žes to mohla vůbec běžet :)

Blondýna řekl(a)...

Souhlas se Summer! Nevzdalas to a je to dobre!

Anonymní řekl(a)...

V Pardubkách to bylo zajímavé setkání - já v duchu viděl nějakou fotku s dortíky, barevný blog, obličej mi připadal povědomý, ale radši jsem se neodvážil říct Leono, protože si nebyl jistý. Já když viděl pětistup u balónku 2h10 nebo kolik tak se mi vás 2+ tam zdálo hodně :D Honzis

Leona Pulec řekl(a)...

II: Za rok leda s tebou ;o))

Blondýna: Ale jo, hlavně že jsem dostála svému heslu :o)

Honzis: Fotku s dortíky? Co to?

No a pětistup se dle mého velmi roztrhal a někteří odpadli, takže to nakonec hodně nebylo. Prostě Pardubice jsou jen pro závoďáky, to se mi opět potvrdilo. Právě jsem čekala, že se mě tam zeptáš, co tam pohledávám. Jsem se tě děsně bála :o))

Advid řekl(a)...

Vodič na 2:10 měl někde na 12.km už jen jednu ovečku. :)