Po prázdninách

mi asi smutno nebude. I když musím uznat, že jsem si krásně odpočinula (ale taky přibrala deset kilo). Užívala jsem si klidu a absenci povinností, v horké dny jsem se válela pod jabloní, v studené dny jsme se válela na gauči u televize. Nechtělo se mi sportovat, chtělo se mi lenošit a tak jsem si dopřávala. Akorát paradoxně o dovolené jsem makala a během necelého týdne jsem docílila magické hranice 100 km po svých. Ale mám ráda řád,  lad a pořádek a proto jsem ráda, že prázdniny končí, jinak bych se projedla na  magických 100 kilo. Taky svých.

A protože už se dostávám do formy, přinutila jsem se udělat si konečně jakousi rekapitulaci v číslech. Nebyla jsem vždy na netu, tak jsem si data psala kam mě napadlo, něco na papíry, něco na MyTreneek, no a nově do GarminuOnLine. Jak jsem totiž tak lenošila a nechtělo se mi nic, ani zapisovat si své nevýkony, našla jsem řešení v podobě deníčku pro Edu. Většina  těch, co Garmin používá, už ho určitě zná, já teprve jeho kouzlo objevuji. Výhod mnoho, ta hlavní: napojím na drát, stáhnu data a mám vše jako na dlani. Jako mínus vidím to, že si tam nemůžu zapsat nic, co jsem dělala bez Garmina (nebo můžu a ještě jsem to nezjistila). Další mínus vidím v tom, že mi program na tvrdo ukázal to, co mi mnozí tvrdí již dlouho - že tady u nás běhám po rovině! Stále dokola mi ukazuje dlouhou zelenou přímku a můžu se přetrhnout a běhat i do kopce na Rajské, s ním to ani nehne (rozdíl i 40 m není hodno jeho pozornosti.). Ale přeci nevyběhnu Sněžku jen abych viděla, jak vypadá na obrazovce záznam kopce, že? 

Prázdniny v číslech

Kolo: 181 km 

Běh: 158 km

Chůze: 142 km

Oba měsíce dohromady vypadají pěkně, tak to nechám sečtené. Ó, mít to tak za měsíc...

Ale abych se také trochu pochválila. Prázdniny přinesly i spoustu krásných zážitků, uběhnutý maraton, soustředění s holkama a nová přátelství. Léto budiž pochváleno, ale teď už hurá do práce, Mnichov se blíží.