Všichni chtějí zhubnout a všichni se chtějí začít hýbat, čtu teď všude. A možná se někdo i 14 dnů snaží, ale pak přestane mít čas a chuť, při pohledu do zrcadla konstatuje, že to vlastně tak špatné není, a zase se uvrtá do svého klidu.
Jsou tací, kteří si dokonce zaplatí neuvěřitelnou sumu za to, aby vydrželi a přihlásí se na nějaký kurs zdravého životního stylu. Přitom se dozví leda to, co ví kde kdo, že by měl jíst více zeleniny a používat schody místo výtahu. Málokteré předsevzetí přežije jaro, to ani nemluvím o tom, že by vydrželo až do švestek.
Předsevzetí si nedávám. Když chci něčeho dosáhnout, začnu okamžitě, kdy mě to napadne. Např. můj boj s kily bych rozhodně nemohla nechávat až na 1. ledna, já musím začít hned, jakmile nezapnu kalhoty.
Mohlo by to opět znít jako že moralizuji, ale náhodou to píšu z úplně jiného důvodu. Mám totiž nějakou úchylku či co a děsně ráda někomu pomáhám. Takové mé životní heslo, tedy jedno z nich, je: Když můžu, pomůžu. Nezištně, jak jinak...
Jak mě tak vůbec nenapadalo, k jakému že cíli se to mám letos upnout, víc a víc se mi líbila představa, že bych byla někomu nablízku při rozbíhání se či při hubnutí. Někdo prostě nemá tu vůli aby se 3x týdně dokopal a vyběhnul. Já tu vůli mám tak proč někoho nepodržet? Proč někomu nepohlídat jídelníček, aby jeho hubnutí dostalo řád? No, zjistila jsem, že o to lidi stejně moc nestojí. Kdo chce, jde mu to samo, kdo ne, nepomůže ani párek volů. Ani já. Kdyby však přeci jen někdo... tak.... jsem tady :o))
Naštěstí mám Martinu.
Za prvé si teď denně posíláme soupis všeho, co sníme a pak se navzájem kritizujeme. Má to vliv na to, že než spolku půlku čokolády, uvědomím si, že bych jí to musela večer napsat a že by mi vynadala, tak to zahodím a sním banán. Taky se snažím jídla obměňovat, abych neustále nemusela psát: rýže s tuňákem, banán a rýžové chlebíčky, protože to jsou věci, které tak nějak jím neustále, a Martinu by brzy šlehlo.
No a za druhé: S Martinou jsme jednou v létě zjistily, že máme jeden zvláštní sen a tím je připravit pro naše ženy nějaký závod. Zní to asi divně, ale když se tak člověk koukne kolem sebe, pro ženy tu závodů moc není. Jen PIM nám v září dá přednost před muži, ale jinak je vše společné. A i ten jeden sobotní večer je to spíš o tom, že se Prahou řítí běžecká špička, než o tom, že se za ní řítí 1000 hobíků. I když se nám snaží namluvit, že to o nás je. Posuzujeme to z pohledu těch, které si zaběhaly v Německu a mohou tak porovnávat.
Ačkoliv se naše představy trochu rozcházely i tak jsme jim nakonec daly pevný tvar. Po mnoha a mnoha mailech, schůzkách, po nadšení i lehké rezignaci, se nakonec včera narodilo naše společné dítko - začaly fungovat webové stránky našeho závodu, čili Pětky s hvězdičkou jak jsme ho pojmenovaly.
Jedná se o nultý ročník, protože nevíme, co bude další rok. Neumíme si představit, jak ho bežecká i neběžecká veřejnost přijme, zda tam přijde holek pět nebo sto, nevíme nic. Víme jen, že ho chceme pro ostatní udělat co nejlépe. Spojit holky při jedné akci dohromady a zkusit to jinak, než to dělá někdo jiný. Povede se? Nepovede? Snad při nás sudičky stojí...
Je čas předsevzetí, holky chtějí hubnout a hýbat se. Proč nezačít teď? Pokud si někdo dá za cíl, připravit se na tento závod, čili vydržet pět měsíců v pohybu, tak si myslím, že neprohloupí a že v pohybu zůstane i pak. Držím nám všem pěsti!
P.S. Píšu holky, ale myslím na ženy jako takové. Vzpomínám si, když babička říkala: Byly jsme s holkama v cukrárně, a já nad tím kroutila hlavou a říkala si, jak takovým bábám může říkat holky. Dnes to označení holky úplně chápu. Jsou v nás, ať je nám 13 nebo 58.
Mohlo by to opět znít jako že moralizuji, ale náhodou to píšu z úplně jiného důvodu. Mám totiž nějakou úchylku či co a děsně ráda někomu pomáhám. Takové mé životní heslo, tedy jedno z nich, je: Když můžu, pomůžu. Nezištně, jak jinak...
Jak mě tak vůbec nenapadalo, k jakému že cíli se to mám letos upnout, víc a víc se mi líbila představa, že bych byla někomu nablízku při rozbíhání se či při hubnutí. Někdo prostě nemá tu vůli aby se 3x týdně dokopal a vyběhnul. Já tu vůli mám tak proč někoho nepodržet? Proč někomu nepohlídat jídelníček, aby jeho hubnutí dostalo řád? No, zjistila jsem, že o to lidi stejně moc nestojí. Kdo chce, jde mu to samo, kdo ne, nepomůže ani párek volů. Ani já. Kdyby však přeci jen někdo... tak.... jsem tady :o))
Naštěstí mám Martinu.
Za prvé si teď denně posíláme soupis všeho, co sníme a pak se navzájem kritizujeme. Má to vliv na to, že než spolku půlku čokolády, uvědomím si, že bych jí to musela večer napsat a že by mi vynadala, tak to zahodím a sním banán. Taky se snažím jídla obměňovat, abych neustále nemusela psát: rýže s tuňákem, banán a rýžové chlebíčky, protože to jsou věci, které tak nějak jím neustále, a Martinu by brzy šlehlo.
No a za druhé: S Martinou jsme jednou v létě zjistily, že máme jeden zvláštní sen a tím je připravit pro naše ženy nějaký závod. Zní to asi divně, ale když se tak člověk koukne kolem sebe, pro ženy tu závodů moc není. Jen PIM nám v září dá přednost před muži, ale jinak je vše společné. A i ten jeden sobotní večer je to spíš o tom, že se Prahou řítí běžecká špička, než o tom, že se za ní řítí 1000 hobíků. I když se nám snaží namluvit, že to o nás je. Posuzujeme to z pohledu těch, které si zaběhaly v Německu a mohou tak porovnávat.
Ačkoliv se naše představy trochu rozcházely i tak jsme jim nakonec daly pevný tvar. Po mnoha a mnoha mailech, schůzkách, po nadšení i lehké rezignaci, se nakonec včera narodilo naše společné dítko - začaly fungovat webové stránky našeho závodu, čili Pětky s hvězdičkou jak jsme ho pojmenovaly.
Jedná se o nultý ročník, protože nevíme, co bude další rok. Neumíme si představit, jak ho bežecká i neběžecká veřejnost přijme, zda tam přijde holek pět nebo sto, nevíme nic. Víme jen, že ho chceme pro ostatní udělat co nejlépe. Spojit holky při jedné akci dohromady a zkusit to jinak, než to dělá někdo jiný. Povede se? Nepovede? Snad při nás sudičky stojí...
Je čas předsevzetí, holky chtějí hubnout a hýbat se. Proč nezačít teď? Pokud si někdo dá za cíl, připravit se na tento závod, čili vydržet pět měsíců v pohybu, tak si myslím, že neprohloupí a že v pohybu zůstane i pak. Držím nám všem pěsti!
P.S. Píšu holky, ale myslím na ženy jako takové. Vzpomínám si, když babička říkala: Byly jsme s holkama v cukrárně, a já nad tím kroutila hlavou a říkala si, jak takovým bábám může říkat holky. Dnes to označení holky úplně chápu. Jsou v nás, ať je nám 13 nebo 58.
21 komentářů:
popsal jsem spoustu elektronického papíru vyjádřeními k různým závodům včetně návodů na zlepšení, tady se šlo místo slov k činům.
Ač nežena, uctivě se klaním a přeji akci úspěch!
Tak to je výborný,již jsem si červeně zapsala do svého blbníčku...
Marcy: někam se mi propadl Tvůj příspěvek. Byl první a zmizel... Nemohla bys ho prosím pro ostatní napsat ještě jednou? Mohla bych ho sice ocitovat, ale originál je originál ;o) Omlouvám se
JM: Děkujeme a doufáme, že vše klapne.
Chuana: Snad se uvidíme ještě před tím. Minimálně na 1/2M, na M. apod :o)
Tak to s tím samozřejmě počítám.
A ještě přidám Olomouc :-).
OK, nevím jestli to bude slovo od slova :-), ale psala jsem asi toto:
Leono, skvělý nápad ! Krásné stránky závodu a přeji ať přijde hodně účastnic. Zapisuji si do svého kalendáře :-). Marci
A dodávám: Holky si taky říkáme, i když je nám přes 40 a takový závo , kde se nebude tak chrtit, mi tu chyběl
Marci (omlouvám se za to první i :o) a moc děkuji a těším se na viděnu
Chuana: Jé, Olomouc, to bude zlatý hřeb! Uděláme to zase s přespáním?
:) Hezky jsi to napsala, ale to tom jídle jsi si mohla nechat pro sebe :D
A všem díky za přání a těšíme se na Vás na startu :)
No jasně,již teď se těším...
Až budete rezervovat penzion,tak se mnou počítejte,ale to se do té doby ještě uvidíme a domluvíme.
Přeji Vám hodně přihlášených holek :-) a atmosféru přinejmenším jak v Olomouci :-).
Super napad.. :-) asi oprasim po dlouhe dobe boty a zacnu se trosku hejbat :-))Skoda toho nevyuzit..
Lucka
Taky jsem se hned zaradovala.Je tu trochu kolize se Silvou Nortikou, ta se běží 4.6. Ale už jsem špekulovala, že by se to dalo spojit s cestou domů přes Prahu a "zajít " si to s holema jako rege...Každopádně tfuj tfuj tfuj pro štěstí holky.Ještě , že jsou kolem nás takový hyperaktivní nadšenci, co se nám staraj o zábavu!
Megatraged
Jestli nebudu zrovna státnicovat, tak se určitě přidám. Peg
jak rikam, chlapci muzou jen zavidet!:)
Jste skvely, at se to podari a moc se tesim na popisy priprav, zavodu a tak...[reknu o tom sve nejmilejsi manzelce, jasne slunecko] 12:)
soc: s tím jídlem to byl prima nápad, hned se hlásí další, kteří chtějí mít "jídlo-dozor" :o)
Jinak děkuji za ohlasy, budeme se na vás těšit a snažit se, připravit to celé co nejlépe
12: Muži mohou přijít fandit, vezmi své Slunéčko a přijeďte
Myslím si, že je to bezvadný nápad. Ať se daří závod uspořádat. S velkou pravděpodobností se ho také zúčastním. A moc se mi líbí, že to bude mimo Prahu.
Monika, Kbely
HURÁ!!!. Akce přesně pro mne, rozesílám maily kamarádkám "běžkyním" a těším se na červen.
Dík za bezva nápad!!
Ho ho hó, to je tedy výzva. Holky do toho praštily a dělaj holčičí akci se všema těma holčičíma věcma. Vyzývám ty všeho schopné z druhé strany genového spektra, my chcem taky klučičí závod se všema těma klučičíma věcma jako pivo před i po závodě, žebra, ovar, tlačenku a morkový kosti konzumovat za doprovodu tyčových tanečnic. :-)
No ale každopádně držím holkám palce, organizace bude hutná a vysilující a odměna následně bude sladká a uklidňující.
Renda: Prosím tě, takových akcí vy máte... Každou chvilku o tom píšeš ;o)
Super nápad:o) Držím vám pěsti, protože na závodech je opravdu málo holek jakéhokoliv věku. A co si budeme říkat, vaše přítomnost závody oživuje :o))Link na Pětku pošlu své sestře, která začala na podzim běhat a možná by ji to mohlo zaujmout.
Takže přeji 5s* zdar a vám pořadatelkám dobrý pocit z výsledku vašeho snažení.
1bubobubo
Krásný komentář, díky Bubo (při čtení tvého podpisu se mi vždy vybaví žvýkačka HubaBuba :o)
Okomentovat