K sakru, co to zase napadalo? Nerada kleju, ale tentokrát mě sníh docela dostal. Dnes jsem měla mít trénink jiný než dosud. Nejdříve deset minut rozběh s tepem kolem 70 %, pak 4x 3 minuty s tepem na 85-90 %, s 3-minutovým proklusáváním a na závěr zase deset minut s tepem dole. Byla jsem zvědavá, jak mi to půjde.
Měla jsem v plánu zaběhnout si to na ovále, protože na ulici by se mi to špatně hlídalo. Čerstvým sněhem jsem se nedala odradit, protože jsem si říkala, že za těch deset minut si ho pěkně udusám a pak na ty rychlé úseky mi to půjde jako po másle. Chybná úvaha. Není sníh jako sníh. Ten dnešní nelepil, nedal se vůbec udupat. Bylo to, jako bych běžela v písku na pláži, bořila jsem se a musela jsem dělat mini krůčky. Po sedmi minutách jsem to vzdala a vyběhla na ulici. Honem jsem přemýšlela jak trénink pojmout dál, jestli běžet nějakou konstantní rychlostí, nebo zkusit rychlosti střídat. Snažila jsem se alespoň dostat na 85 % TF, jenže jsem se neuvěřitelně zadýchávala (kromě jiného bylo ještě -4). Běžela jsem do skateparku, pak mě napadlo, že za každou lampou určitě sedí nějaký úchyl a zase jsem pádila zpět. U nás za domem byl chodník prost sněhu i ledu, tak jsem si tam běhala a zkusila tep vytáhnout nahoru. 90 % je hodně, nedostala jsem se na ně. 87 bylo nejvíc, ale rozhodně jsem to nevydržela 3 minuty, to ani náhodou. Nejvíc asi minutu a půl. Celé to trápení jsem skončila po půl hodině. Děs, děs, děs. Jestli mě něco ničí, tak je to letošní zima.
2 komentáře:
... a to říkali, že hrozí globální oteplení a za okny budeme pěstovat pomeranče :-O Na druhou stranu to vezmi z té lepší stránky - trénink jsi přežila, úchyl se neobjevil ...
Ono až bude na teploměru +35 taky budeme brblat.
Škoda, že se ten úchyl neobjevil, to bych ten tep dostala nahoru jedna dvě :o)
Okomentovat