úterý 6. listopadu 2012

ŠUTR na zkoušku

I když už běhám celých dlouhých pět let, i když jsem uběhla maraton, tu metu běžců, i když se účastním všech možných masových běhů, i když už mi připadá večerních sedm kilometrů málo, i přesto jsem pořád takový běžec-neběžec. Hrozně se třeba bojím běžet někde, kde to neznám. Večerní trasu si musím předem naplánovat a běhat někde v lese? To mám tak trochu za trest... Těžce proto závidím ostatním, že to mají jinak. A stačilo si jen tak nad pivem povzdechnout a modrá buňka začala konat...

Popisovat ty tanečky (Ale jo... Ale ne! Ale jo... Ale ne!) nemá smysl. Výsledkem bylo, že mě kluci vylákali do Šárky. Prý: No, jsou tam nějaké kopce, možná ani nejsou neviditelné, ale bude se ti tam líbit. A tak já, která neumí běhat ani do kopců, ani v přírodě, jsem se tuto sobotu vydala do jednoho z největších pražských parků, kde se to kopci jen hemží.

No aby ty informace byly úplné - v Šárce se běhá závod. ŠUTR mu říkají. A prapůvodně kluci chtěli, abych se toho závodu zúčastnila! Naštěstí bylo plně obsazeno ;o)

Takže sobotní ráno, obloha krásně hnusně zatažená a my s Pavlem nasedli v osm do auta abychom nabrali Luboše. Před devátou už jsme byli na místě, odkud se ŠUTR startuje. Asi dvacet minut jsme čekali na to, až se spojí družice s našimi strojky a mohlo se běžet. Ehmmm, běžet... Pode mnou rokle, cesta pokrytá listím,  listí klouzalo, já ječela, že se bojím, no pěkně nám to začalo. Už aby se to obrátilo, myslela jsem si. To jsem si snad ani neměla přát. Jakmile se to totiž začalo zase zvedat, srdce mi bušilo jak splašené, možná tak 350 tepů za minutu, svůj těžký zadek jsem nebyla schopná vůbec donutit se pohnout rychleji než metr za dvě minuty, a obličej se mi zalil potem, takže jsem si myslela, že snad začalo mžít. Nahoře jsem půl hodiny vydýchávala, a uklidňovala snídani, že venku fakt není nic k vidění. Tedy, tak tohle byl asi skutečný kopec! Možná spíš hora. Megahora. Kdo to v autě říkal, že příště si zaběhneme na Sněžku?! 

Ačkoliv jsem neskutečně trpěla, ohromě se mi to líbilo. V lese bylo nádherně. Do kopců jsem prostě jen chodila a kochala se, z kopců jsem se absolutně neběžecky valila. Kluci na mě pořád museli čekat, vždy připraveni mi dát napít či podat hroznový cukr. Pavel to ještě všechno navíc fotil, takže mám asi 136 fotek toho, jak se buď valím, nebo supím :o) Zhruba v půlce na mě skočily endorfiny. Bylo mi tak nějak blaze, i když ty schody na konci, to byl hodně špatný vtip. Možná jsem se i trošku šetřila, protože v cíli (18 km) jsem cítila ještě dost energie na to, abych pokračovala. Ne, další kolo bych opravdu neuběhla


A další den ráno jsem sedla na vlak, přejela do Lysé a běžela na chatu... 
Ne, nemohla jsem :o)

17 komentářů:

Advid řekl(a)...

Ty jo, ty schody na konci vypadají výživně. :-) Já bohužel zaspal s registrací a už je plno. :-(

Tak kdo tam budete v sobotu běhat, užijte si to i za mě.

Advid řekl(a)...

Tý jo, ten záznam trasy vypadá jako orel snažící se vzlétnout.

Profesionální deformace. :-)

Leona Pulec řekl(a)...

A já v tom záznamu vidím nějakého dinosaura se sklopenou hlavou :oD

Schody byly "hustý"...

AprilRuns řekl(a)...

Bude to spis ten orel... priste uz vzletne :-).

ll řekl(a)...

vubec nechapu jak nekdo muže dát dvě kola :))

Leona Pulec řekl(a)...

To by Orel musel pár kilo shodit... :o)

Leona Pulec řekl(a)...

ll: dvě nebo tři, to už je asi jedno :oD

12HonzaDe řekl(a)...

Neverte ji ani slovo!!!! Ja videl celou galerii fotek. Na vsech je Leona desne vysmata, spokojena, nadsena, lehce se vznasi.. no jako reklama na beh v lese a po stezkach. To jen abych to uvedl na pravou miru.
Tak priste nekdy navstevne prokopak?? :)
MSF! 12:)

tucnak řekl(a)...

začínám uvažovat spíš o roli dobrovolníka než účastníka...:)

Leona Pulec řekl(a)...

12: no vysmátá ano, protože mi nic jiného nezbylo :o)

Renata: Jsi přihlášená?! Jestli ano tak držím pěsti! A pak kouknu do deníčku, jak sis vedla...

tucnak řekl(a)...

jo, přihlášená, už se na něj chystám dlouho, ale nikdy to časově nevyšlo. jenže po Janovské 19 mi dochází kuráž :o) všichni jsou tak rychlí!

R V M řekl(a)...

No jo, rodí se nový krosový pobíhač..
Kdo to zkusí, už nechce jinak :)
Náplň víkendů je už jasná, ne?

1bubobubo řekl(a)...

Leono, moc dobrý výkon! Mohu to posoudit:-) Běžel jsem Šutr-warm up, abych se seznámil s tratí. Bylo to v neděli, jak napadl první sníh. Je nádhera, ale těžká! Původně jsem chtěl běžet-jít 3 kola, ale po prohlídce trati jsem to korigoval na 2 kola :-)))

Leona Pulec řekl(a)...

Renata: Prosím tě, ty jsi v úplně jiném levelu než já. Zvládneš to dobře, neboj.

RVM: No, nerada přiznávám, že se mi to fakt líbilo... ;o)

Bubo: Máš pravdu - je to těžké. Neumím si představit, že to někdo dá rychle :o))
Letos dáš dvě, za rok tři... Držím pěsti, ať se daří.

Anonymní řekl(a)...

haha, dinosaur se stojící klobásou na hlavě :)

rapunzel řekl(a)...

Leono, běželi jste podle mapy? Je složité se cestou orientovat? Trasa vypadá zajímavě, ale Šárka je pro mě labyrint, určitě bych se cestou někde ztratila..Děkuji za odpověď Tereza

Mimochodem, máte moc hezký blog:-)

Leona Pulec řekl(a)...

Tereza: Pavel tu trasu už běžel, navíc jí měl myslím staženou do mobilu a kromě toho byla značená (zelené a bílé značky, které já bych zcela jistě neviděla :o)). Z toho mého odkazu u Garmina se dá také stáhnout. Mě kdyby vypustili jen tak na trať, s mapou či bez, tak jsem tam dodnes. Přišlo mi to samozřejmě chaotické. Ale možná je to jen první dojem. Každopádně je lepší asi běžet s někým, protože člověk někdy neví. :o)