středa 2. listopadu 2011

Co je nového?

Konečně nám vrátili ukradenou hodinu a mě se tím pádem navrací ztracená energie. Říjen většinou jen útrpně přežívám, jsem unavená, žbrblám a těším se na listopad. Přijde mi, že se všichni a všechno uklidní a minimálně týden je klid, než se lidi zblázní a začnou mluvit o vánocích, dárcích, pečení, uklízení... V ten moment bych si nejraději zalila uši voskem, protože mě to děsně stresuje a otravuje. 

Abych letos tomu bláznění nějak unikla (i když vím, že stejně neuniknu), podnikla jsem dva kroky k odvrácení všeho zlého: za prvé jsem povolala své běžecké i neběžecké kamarádky do zbraně a vyjedeme si na další BB, čili běžecký babinec. Tentokrát je naším cílem Mnichov, kde si zaběhneme jeden místní závod na 10 km, vykoupeme se při té příležitosti v olympijském bazénu, a co hlavně: půjdeme nasát vánoční atmosféru na adventní trhy. Před dvěma lety mě to tak uchvátilo, že jsem si to prostě nemohla nechat pro sebe. Těším se moc. 

Za druhé jsem se přihlásila na kurz trenéra fitness. Sama cvičím už od nepaměti a myslím si, že i něco z této oblasti vím a znám. S tím jsem včera napochodovala na svou první dvouhodinovku a z toho mě můj instruktor i urychleně vyvedl. Cvičit a učit cvičit je samozřejmě nebe a dudy a tak jsem si připadala jak trubka, protože po dvou hodinách jsem si nezapamatovala ani výraz Horní zkřížený syndrom. Zjistila jsem, že ten můj starý (čti: veteránský) unavený mozek není schopen vůbec absorbovat nové informace, čili to chce ještě víc lecitinu, aby se probral. No nic, nějaký čas tam budu poctivě docházet, snad něco pochytím.  

Také jsem se přehoupla do svého pátého běžeckého roku a měla by tedy přijít rekapitulace předchozího. Řekla bych, že byl mnohem mírnější než ten předchozí. Jako by na mě dolehla únava právě z toho před tím, kdy jsem jela opravdu naplno. Ale asi to nebyl jen běh, co mě vyčerpalo, přidala se Pětka, soustředění, prvňáček, dva maratony. Zpočátku to šlo i celkem dobře, ale od půlky roku katastrofa. Dokonce jsem si přestala vést běžecký deníček a to už je samo o sobě hodně divné, že? I když tuhle jsem si říkala: Ty osobo, nedělej, že tě nezajímá, kolik jsi toho opravdu naběhala...! Ale jo, začalo mě to zase zajímat, takže je možné, že si běžecký deníček dám do kupy. 

Zamýšlela jsem se, co s tím vším, jak najít ztracenou rovnováhu a dospěla jsem k následujícímu: :na chvíli si dám pohov od jakýchkoliv běžeckých plánů. Zelenou knížku jsem uklidila, plány šité mi na míru, jsem zašifrovala a také uložila k ledu a jediné, čím se v současnosti řídím je: 3x týdně hodina. Došla jsem k tomu nedávno, kdy jsem radila jedné kamarádce a pak jsem zjistila, že radím sama sobě. Kvůli mým výkonům není třeba dělat humbuk s nějakými plány, stačí prostě běhat. Jako jsem kdysi "jen" 3-4x týdně cvičila, teď budu "jen"  3-4x týdně hodinu běhat. Na velké objemy nemám za a) sílu a za b) čas. Možná až si odpočinu, že to uvidím jinak, ale dala jsem si závazek to minimálně do konce roku takto vydržet (je mi jasný, že jakmile bude PIM na dohled, že se do toho zase pustím :o)). 

Dalším krokem k rovnováze je vytyčení si malých cílů a jejich postupné zdolávání. Teď mám tři:
1. shodit pět kilo (myslím pět kilo mých špeků)
2. vyběhnout nejdelší stoupání na trase na jeden zátah - zatím mám dvě až tři chodící vložky (1200 m s převýšením víc jak 30 m možná někdo nepovažuje za kopec, ale ať si to jde někdy zkusit...)
3. Jedenkrát týdně si dát vanu plnou horké vody a vydržet v ní 15 minut :o)

9 komentářů:

ll řekl(a)...

Dulezite je to dělat vše pro pohodu a pro dobrej pocit. To ostatní přijde samo . Podivej se na Honzu běhal jen do prace a z prace a jak dopad :) A nezapomen na čokoládu jedině silné tělo zvládne stresy ze snižování váhy :)

12HonzaDe řekl(a)...

Lubos ma pravdu:), telo ma byt silne, aby se mohlo pripadne obezite branit!:)
Tva doporuceni zni velmi dobre, urcite zapojim do sveho "planu", ta horka vana zni jako nezbytnost:), jak dolecim chorubky a vratim se zpet, dam i ocistu:). Drzim palce, musime neprijemna obdobi preckat. MSF! 12:)

Jitka Sečková řekl(a)...

Tu horkou vanu taky zkusím :-)) Jinak už se taky těším do Mnichova, jsem na to zvědavá. :-)

Tak ať to všechno dopadne. Pro mě je důležité plánovat, jinak se flákám :-D

Pulec řekl(a)...

Jestli jste vy dva náhodou neradili už Evě... :oD

Jitka: s přimhouřenýma očima je plán i to, že si chci 3x týdně zaběhat. Akorát jen jogguju, žádné intervaly ani tempa, prostě jen spaluji tuky ;o)

1bubobubo řekl(a)...

Také to tak vidím, do vánoc pěkně v klidu, trošku cvičení a trošku běhání - tedy pokud mě noha nechá :-)

Pulec řekl(a)...

Přesně tak Bubo, je vidět, že je nás hodně na jedné vlně

Kopretina řekl(a)...

Pulče, užij si Mnichov:-)Nebo už jsi tam byla?
Asi jak nezávodím, ani nemám jak měřit tepovku atp. technika mne zatím míjí, tak prostě jen běhám, občas zrychlím, dám si kopec-ty já ráda:-), ale nějaká "odborné"plány mne zatím míjejí. Můj jediny , když to te´d už jde, je-zvládnout ty 3 výběhy týdně. A uběhnout v kuse 10km, to byl můj podzimní cíl, a jede se dál. Po krůčkách, tak jak to možnosti a čas dovolí. Běhám, protože mne to prostě baví.
Hezký den J.

Pulec řekl(a)...

Kopretina: Mnichov za mnou, Mnichov přede mnou :o)
Začíná to: chci uběhnout v kuse desítku a končí: na který maraton se přihlásím... ;o)

Kopretina řekl(a)...

Jo, něco takového v hlavě mám .-) Tedy zatím ne na který se přihlásím, ale že ho jednou(tedy mám i konkrétní termín, ale ten znám jen já a můj muž:-) zaběhnu.