Není pejskař jako pejskař. Dříve jsem je rozlišovala jen na ty, co po svých psech uklízí nebo neuklízí. Ale jakmile jsem se vymanila z područí svého oválu, zjistila jsem, že jsou ještě další a další skupiny.
Nejdříve jsem se naučila pejskaře z dálky vůbec rozpoznat. To, že běhám po tmě, mi jejich identifikaci totiž značně ztížilo. Ale nakonec jsem zjistila, že:
- pejskař chodí pomalu
- každou chvilku se zastaví
- rozhlíží se
- jednu ruku mívá předpaženou
- umí pískat
A dále jsem si je rozdělila takto:
Pejskař normální:
Má svého psa na vodítku, sbírá po něm hovínka a blíží-li se běžec, přitáhne ho blíž k sobě. Dává povely jako nechej, stůj a vydrž.
Pejskař laxní:
Nechává svého psa volně pobíhat, ale uklízí po něm. Povely mu nedává, aby ho nestresoval. Když se pejsek dostatečně vyštěká a přinese kus nohavice, pochválí ho.
Pejskař družný:
Povídá si s jinými pejskaři, a co jeho miláček dělá, mu je fuk. Miláček tak lítá jak splašený po celé ulici či parku, dělá si hromádky kde ho napadne, a vesele a beztrestně honí běžce.
Pejskař tyran:
Mívá bojové plemeno a dlouhou šňůru. S potěšením sleduje, jak běžec trénuje intervaly ledva ho spatří. Podle některých megahromádek soudím, že moc neuklízí.
Pejskař otrok:
Každý, kdo dostal psa jen na vyvenčení. Pozná se podle toho, že ho pes absolutně neposlouchá. Tento ho táhne kam libo, pejskař za ním vlaje a je rád, že je rád. Uklízet nestíhá.
*
*
Psi samotní jsou krásná zvířata, ale mám z nich panickou hrůzu. Je jedno, jestli je to jezevčík, nebo boxer, obcházím je obloukem. A oni ví a tuší, a proto se na mě vrhají jen co jsem v dohledu či dosahu. Když se snažím proklouznout nenápadně, alespoň po mě štěknou. Což je vlastně dobré, nejhorší je, když po vás ani pes neštěkne!
22 komentářů:
Jsem pejskař normální křížený s laxním :-D Ale možná, že protože jsem běžec i pejskař dohromady, jsem ještě jiná kategorie... Běhající pejskař možná. :-D Ale chápu, od té doby, co jsem běžec, dávám na ostatní běžce větší pozor a pejskům se obloukem vyhýbám. Nejhorší jsou krysaříci, čivavy a tihle maličcí a zákeřní... :-) :-D
U psů všeobecně vytvářím negativní emoce. Byl jsem dvakrát při běhu pokousán. Vyhýbám se jim, pokud to jde. Zastavuji při průběhu "nebezpečným" územím. Snažím se majitele přimět k přidržení psa, pokud uspěju, poděkuji.
Přesto je moje snažení marné, vždy totiž záleží na majiteli..
Jitko, to jsou tzv. trhači :oD
RVM: já taky ať dělám, co dělám, pes po mě vždy vyjede. A majitelé dost často nereagují, jen čekají, kdo vyhraje. Ale prý psi běhají až 35 km/h takže se ani nesnažím jim utéct
tak jsem asi taky běhavý pejskař. když při běhu potkám pejska, občas zastavím a pomazlím si ho, on pak chce běžet se mnou a tak většinou provětrám i pánečka :). psů se nebojím, oni mají ze mě respekt. efca
Já tedy naštěstí se psem ještě vážnější konflikt neměla, dycky děkuju, když mi lidi uhnou a uhnou i psa :) I když občas mě páníčcci taky dráždí, hlavně na kole, když mají vodítko přes cestu a je jim to uplně šumák (a to i na cyklostezce prosí, pěkně:).
Jo, pěkně jsi to rozdělila :o) Z volně pobíhajících psů mám také "osypky". Asi z toho důvodu, že jsem jako dítě školou povinné byl pokousán "vycvičeným" německým ovčákem, který páníčka neposlech a nepřiběhl k němu, ale ke mě.
Za tu chvíli co běhám, mě už také dva krásní velcí hafani olízli na tváři a páníčkové na to, že si se mnou "pejsánek" chce jenom hrát. Moje metoda je, že se vždy snažím pejskaře upozornit, aby si svého volně pobíhajícího miláčka chytil a pak mu poděkuji za ochotu. V 90% to funguje :o))))
Měj se krásně a ať tě honí co nejméně psů - to raději aby na tě štěkli :o))))))
1bubobubo
No ja mam zazitku hromadu..:) od skakajicich, kdy ME okrikuje panicek slovy Honzine fuj!:) az kdyz se misto o "planovaneho" zenicha otitala fenka o me, a ja pak pritahoval psy siroko-daleko..:)
Obecne me to celkem drzti, kdyz majitel necha psa na me skakat, nejlepsi je to v zime, kdy mam elastaky a psi drapy nechavaji znicujici stopy:(.
Ale az budu behat s derivou tak bude urcite vse jine, ja budu mit i batuzek, abych ji "poponesl", kdyz treba nebude uz moci:). 12:)
Zajímavé rozdělení. Jsa dvakrát při běhu pokousán a několikrát otrhán, taky mám ze psů strach a oni to ze mě cítí, takže po mně znovu a znovu jdou. Ovšem největší kvantum strachu a hlavně vzteku převážně k pejskařům číslo 3 a 4 jsem nabral při hororovém zážitku, kdy jsem musel držet svého dvouletého syna nad hlavou před dotírajícím čoklem, který se mi pro lepší dosah opřel tlapami o prsa a morda mu chňapala okolo mého obličeje. Všechny příhody předtím i potom byly vlastně legrací (i když shánění majitele psa po všech čertech, abych nemusel na očkování kvůli vzteklině bylo taky výživné).
to Koyama:
To je na pokousání nejhorší: čas, který tím člověk stráví. Musela mi jednou i asistovat poicie, abych dostal z majitele očkovací průkaz...
pokud běháte okolo psa, tak se nedivte, že startuje a pokud na vás jde i za chůze, vemte si zásobu piškotů a vítat vás bude po čase i z dálky:o) Největší neštěstí je páníček blbeček, co má psa jako doplněk. Z.
Pes, francouzská buldočka, mi lítá na volno, poslouchá, běžců si nevšímá.
Když se naopak ke mě nějaký pes při běhu přišmrdolí, tak se pozdravíme, vyzvu ho ke hře, řád se k běhu připojí, občas se pak s námi proběhne i páneček.
Agresorů a štěkalů moc nepotkávám, ale když ano, stačí se prostě k psovi otočit čelem a zařvat naplno mu do ksichtu. Zatím mi to funguje stoprocentně:-) dav
Je vidět, že každý má nějaké ty zkušenosti, ať už pozitivní nebo negativní (ty negativní jsou ovšem děs běs!!!)
Pokousaná jsem nebyla - co vím. V dětství, mi prý nějaký pes snědl párek a přitom mě škrábnul zubem do ruky. Jestli má tohle vliv na mé celoživotní trauma ze psů, to nevím. Každopádně kolem nich neběhám, přecházím do chůze. Běžet bych si netroufla. A už vůbec ne na ně křičet... Hrůzou nevydám ani hlásku! :o) Ale piškoty jsou dobrý nápad. I když nevím, jestli bych je stačila vyndat, to by mě dřív ten pes sežral :oD
líbí se mi, že jsi nerozdělila psy, ale jejich pány. O těch to totiž vždycky je. Zvíře je zvíře a často si prostě nemůže pomoct. I proto se dívám s nedůvěrou na psy vydávané za cvičené, i u těch totiž hrozí zejména ve stresu nevypočitatelné chování.
Pokousání i poškození oděvu už jsem taky zažil, jako majitele psa mne ale nejvíc vytáčí neuklizená hovínka. Zejména když jde člověk sebrat hromádku mezi x dalších, připadá si jako ....
Několikrát jsem z úst pejskařů slyšela slova:"nebojte, on ještě nikdy nikomu nic neudělal...!" - to mě vždycky hrozně pobaví, protože si představím člověka, který venčí psa - recidivistu, jenž má dosud "na triku" 15 zadávení a 8 vážných zmrzačení kolemjdoucích. Takže se psů bojím jako čert kříže a taky přecházím do chůze.
Psy bych si netroufla dělit :o)
Ale zapomněla jsem ještě na jednu sortu pejskařů - to jsou ti, co mají psy na zahradě, ale nevím, nakolik mohou ovlivnit to, že když člověk běží kolem plotu, sadisticky číhají, až budeš blízko a pak vybafnou! Určitě se musí vždy válet smích když vidí, jak dotyčný nadskočí nebo ev. sletí pod auto apod.
A to mám na jedné trase dva, co stojí na střeše garáže a koukají. Já nevím, co jim jde hlavou, jestli seskočí nebo ne. Takže těch se taky bojím :o)
Nikde jinde jsem toto nezažila, to je snad jen naše specialita - psi jsou všude, každý ho chce a kdekdo ho má. V Německu se pejskař skoro nevidí a dle plotů zahrad se také dá projít bez toho, aby člověk dostal infarkt... O čistých ulicích ani nemluvím
Prosba: Dave, ozvi se mi pls na mail, chci behat take s "holkou" psem a urcite to ma nejaka "specifika":), rad bych si poslechl rady, muj plan je JRT a obcas bych i v zacatcich i poponesl:).. DIK, 12:)
no nevim jestli ty piskotky jsou dobrej napad. pes se k tobe pak rozbehne jeste rychleji a pujde po nich. pokud se psu bojis, tak to pes uciti a muze byt maler! spis bych z praktickych duvodu(pejsci budou porad a blbci panecci taky) doporucila se s timto problemem nejak psychicky vyporadat-pro tento ucel muzu propujcit moji shar-pei :)je to hodna moula. efca
Efco dík za nabídnutou pomoc. Já se jich tedy bojím hodně, ale co by normálně jdoucí občan kolem nich procházím prakticky bez bázně. A psy, které máme v rodině dokonce i pohladím ;-)
Já to vidím z obou stran. Mám hodného psa, který neběhá za běžci, ale rozběhne se za skejťáky. Nemá ráda ten zvuk, co vydávají, takže to ji vždycky jen přitáhnu blíž k sobě a v pohodě. Jen je vždycky vyděsí štěknutím, za což se jim omlouvám. :-) S těmi pejsky, co číhají mám taky zkušenosti a vždycky nadskočím :-D Jestli mě někdo sleduje, musí se bavit :-D Ale teď už vím, kde číhají a jsem připravená. :-D Každopádně, když není pes na vodítku nebo je na tom dlouhém, přecházím do chůze. Bojím se jich, ale naštěstí mi ještě žádný nic neudělal. Nejhorší jsou prostě nevychovaní páníčci... :-(
Skvělý článek, dlouho jsem se tak nenasmála, díky :o)))
Hezký článek, díky. Pokud to nevadí, použili bychom něco z něj na www.pejskari.com
Ale jo, můžete :o))
Okomentovat