středa 2. března 2011

Musím? Nic nemusím!

Sešla jsem se s partou neběhacích kamarádek. Vymyslely si na mě pěknou kulišárnu... Chceme jít na ten váš závod!, povídají jen tak mimochodem. Nahodila jsem tvář hráče pokeru a čekala, co na mě ještě vybalí. Abych uvedla do obrazu: jedná se o holky, co léta nechtěly o mém běhání slyšet NIC. Jakmile jsem začala velebit klady běhu, daly si prsty do uší a zpívaly si. Jedna při slově BĚH dostávala dokonce osypky. A tyhle holky mi teď tady vykládají, že musí něco dělat, že chtějí něco dělat, že potřebují shodit pár kil atd. Což mě samozřejmě nevadí, jsem ráda když se naše komunita rozroste, jenže já jsem na tuhle podpásovku nebyla vůbec připravená. Co odpovídat na všechny ty otázky jako: jaké boty, kdy je nejlepší běhat, jak často, v čem. Já sama jsem na tyhle otázky hledala odpovědi pár měsíců, ba i roků.

No nevadí, alespoň jsem mohla dělat ramena a poučovala jsem je horem dolem když mi konečně daly prostor. Při loučení jsem dostala ještě doplňující otázku: "A co když mě to nebude bavit?" Tady se nabízela jen jedna odpověď: Tak budeš dělat něco jiného.

Mám pocit, že se s tímhle potýká víc lidí čehož jsem si nevšimla jen já, ale i redaktoři z RUN, kteří v posledním čísle věnovali pět stran (ano pět stran!) tomu, aby nám poradili, co dělat, když se nám nechce jít běhat.

Samozřejmě záleží na tom, jestli se mi nechce často, nebo čistě náhodou. Ale výmluvy, které uváděli, mi přijdou opravdu jako výmluvy těžkého kalibru, a mít je já, znamenalo by to, že se nutím do něčeho, co dělat nechci. Proč jinak bych tvrdila, že nemůžu běžet, protože je venku zima, nudím se či nemůžu najít svůj sporttester? Soudím, že jiného druhu jsou výmluvy: Jsem starý a tlustý. To se celkem dá pochopit a takového člověka možná půjde zlanařit alespoň na chůzi. Až zhubne, poběží už sám.

Někdy mi přijde, že běh se stále víc a víc stává modní záležitostí. Hodně se o něm mluví i píše, máme k němu krásné hračky, máme e-deníčky, máme nadupané boty a funkční prádlo. Ale to samo o sobě nestačí. Důležité je mít běh rád. Ne se mu obětovat, ale splynout s ním. Radovat se z něj, ne si na něj ztěžovat.

10 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Hezký zamyšlení.Já opakovaně přicházim na to, jak je důležité KDE běhám.Jak se mi to scvrkne na silnici a počítání kilometrů,je z toho povinnost a hledání důvodů proč nejít běhat.Pokud jdu do přírody je to radost,o kterou bych nerada přišla.Jen nevim,proč se z toho už konečně nepoučim.
Tak krásný běhací jaro.Megatrága

Martina řekl(a)...

Mne spis prekvapil clanek, jak prekonavat bolest. Nektere rady tam jsou dost odvazne, az skoro nebezpecne, rekla bych :)
Ale co se tyka toho, ze se cloveku nechce... tak to taky moc nechapu, ale co, treba to nekomu pomuze, i kdyz se do takoveho cloveka asi neumim az tak uplne vcitit :) Souhlasim, ze je potreba mit trochu jiny vztah k behu, aby u neho clovek vydrzel dele, ale ten treba prijde casem, kdyz se prekonaji tyhle pocatecni krize...
Mimochodem prisel Ti ten casopis svazany normmalne? Ja tam mam asi 10 stran vzhuru nohama a navic svazanych v opacnem poradi :D

Martina řekl(a)...

Jo a hezky design! :)

Anonymní řekl(a)...

Problém vidím tom, že dnešní upospíchané době, v životě mnoha lidí převažují věci a činnosti, které je vůbec nebaví, ale musejí je dělat.
Jenže ve volném čase, který člověk věnuje sám sobě, by se takové věci vyskytovat neměly. Proto se mi líbí tvá odpověď: "Tak budeš dělat něco jiného." :o) Pokud se mi zrovna nechce běhat, tak jdu na brusle, na výlet, na procházku, na kolo nebo třeba do kina či divadla. Proč nedělat věci, které mi udělají nebo přinášejí radost?
Jj design blogu je moc hezký :o)
1bubobubo

12HonzaDe řekl(a)...

Moc inspirativni... Zrovna jsem prochazel necim podobnym a tak aspon dnesni post napisu o necem drobet jinem, at se uplne neopicim:)... Ale zijeme v nejak spojenych vesmirech.. :) MSF! 12:)

Unknown řekl(a)...

Je mi jasné, že to téma se dá různě rozpitvat. Každý z nás asi zažil, že se mu z nějakého důvodu nechtělo, ale aby to přetrvávalo, no nevím, to je pak asi něco špatně. Jak řekl Bubo - je to NÁŠ volný čas...

Soc: časopis mám svázaný správně :o)

12HonzaDe řekl(a)...

Tedy ja nemyslel ani tak, ze by se mi nechtelo, jako ty zazitky (konzultace) s nebezci, co najednou chteji byt bezci:)... Puvodne jsem chtel psat vesele o tomto, ale ty to mas hezci s krasnym zenskym rozmerem.. Hezky 12:)

Helaovečka řekl(a)...

Ty jo, tak to by mě taky překvapilo, hlavně aby to holky bavilo, jinak to fakt ztrácí smysl.

Mimochodem moc hezký nový desing.

Ječmínek Máselník řekl(a)...

Nejdřív trochu otřepaně pochválím "new look" a hned potom článek. Na běhání je nejhorší začít, tedy začít pro lidi, co se leta nehnuli. 100x opakované pomalu, ale hlavně se nestydět. Pár kamarádů, co zkusili, ale protože jim bylo hamba zastavovat, raději se na to vykašlali.
Těším se na zprávy ze závodu!

Unknown řekl(a)...

Jsem ráda, že se new look líbí :o)

JM: Ano, pomalu to je to, co všem dokola opakuji. Jen pak se přenesou přes začátek. Jedna kamarádka mi tvrdila, že uběhne kus a je úplně hotová. Říkala jsem jí: běháš rychle, zpomal. Tvrdila mi opak, tak jsem jí půjčila suunto a až pak teprve pochopila, že běhá nad své možnosti. Zpomalila a už běhá víc jak rok.