Seděla jsem s kamarádkou nad kafem. Dala si vídeňskou s pravou šlehačkou, extra porci do mističky a větrník. Nechtěla jsem zůstat pozadu, dala jsem si tedy velké kapučíno, asi pět ťuplíků, čili DiaChrom, a borůvkový mufin. Dlouho jsme se neviděly tak jsme probíraly události staré sto let i ty nejnovější, co děti, co v práci, co doma. Ještě běháš?, ptala se mě. Připomnělo mi to jinou kamarádku, která se mě jednou v šatně plaveckého bazénu ptala, jestli ještě cvičím a já přitom vážila 48 kg a za sebou jsem měla 3týdenní velmi tvrdý trénink v posilovně. Ale jo, běhám. I když teď jsem trochu zvolnila, neběhám takové objemy, zato jsem přibrala posilovnu. Polkla větrník a řekla: Připomínáš mi manžela, taky utíkáš před smrtí.
Nemohla jsem kvůli tomu spát. Říkala jsem si: Co když je to pravda? Co když zvýšená aktivita opravdu znamená nějakou psychickou újmu, strach ze smrti, nějaký blok z dětství (utržené oko u oblíbeného medvídka) či tak něco...? Pak jsem se trochu uklidnila: Dá se v mém případě vůbec mluvit o zvýšené aktivitě? 4x týdně běh, 2x týdně posilovna, 1 den lenošení. Běžecké objemy mě rozhodně na žebříčku výkonů nikam nekatapultovaly. To přeci není zvýšená aktivita. Je to životní styl. Styl, který jsem si našla už před lety - pohyb a úsporné jídelníčky.
Vybavila se mi kamarádka se svými sto kily, vynervovaná z dětí i z práce, pořád samá nemoc, všichni kolem ní jí štvou. Přijde domů, zapne televizi, vypne jí až když jde spát, o pohybu nechce ani slyšet, o zdravé výživě nechce ani slyšet, vyhovuje jí, když si může postěžovat, že jí píchá tuhle a támhle, že má léky na tlak a na cukrovku, že nebyla tři dny na záchodě.... Hm, tak já sice podle ní utíkám před smrtí, ale nemám nadváhu, netrpím zácpou, nebolí mě hlava, neberu žádné léky a jsem pozitivně naladěná.
Když se to tak vezme, život je jen čekání na smrt. A jak si kdo to čekání zpříjemní, je jeho věc.
19 komentářů:
Ha, ha, to jsi mě tedy pobavila. Celý blog jsem přečetla jedním dechem a moc mi to připomíná mě, jenže já se k těm maratonům nikdy nedostala. Běhám pro radost a pro dobrý pocit z nějakého pohybu, byť můj běh možná ani pořádný běh není. Nenech se otrávit, před smrtí pomyslně utíkáme všichni, ale díky životnímu stylu se jí mužeme dožít snad ve zdraví a né unuděné s tisíci nemocema. Držím palce, inspiruješ mě. :-)
Tvé povídání mě zahřálo u srdce. Také si zpříjemňuji "čekání na smrt" sportem a mé běhání se nesetkává u mých blízkých či některých kamarádů a známých s úplným pochopením. To že si občas člověk posteskne, že ho bolí koleno, tahá lýtko či má otlak patří k "běžeckému koloritu", ale na druhou stranu, stres je ten tam, člověk je skoro stále pozitivně naladěný a na lidi kolem se usmívám. Tak že raději budu s mnoha dalšími jako jsi ty utíkat před smrtí než na ni doma na pohovce ve stresu čekat :o))))
1bubobubo
Taková blbost, proč by měl sport souviset s úprkem před smrtí? Pohyb je pro člověka přirozený, přirozenější, než ležení na gauči. Kdo jen sedí na gauči, jde ji naproti .) Občas mi přijde, že tohle lidi nechápou, nebo zkrátka jen trochu závidí tu špetku vůle, která byla potřeba, aby člověk začal sportovat a ty tuny endorfinů, co nám pravidelně zaplavují mozek :)
Mě kdysi někdo nakecal, že od určitého věku lze mládnout .Ja tomu uvěřil a ty na mě takhle.
Ale zase pořád stejné pravidlo " kdo uteče vyhraje" :)
Včera jsem četla pohádku o zatoulané Ovečce a ona se zatoulala ke mně :o) Máš hezký blog a zajímavé odkazy, včera jsem se tím probírala, ale na to je třeba více času. Děkuji za komentář. Běžet maraton nemusí být nutně metou běžce, může to být i skvěle zaběhnutý půlmaraton či pětka...
Ostatní: Jsem ráda, že to vidíte podobně jako já - raději běžet smrti naproti, než na ní čekat na gauči :o)
Přijde mi hrozný, že na sebe upozorňuješ na úkor někoho, kdo žije jinak.
mne to taky tak připadá, působíš na mne dosti sebestredne....
přesně tak
Kdo jiný by měl být na mém blogu středem pozornosti když ne já? ;o)
Na zamyšlení, kurzíva je jasné znamení :-)
Necítím z příspěvku, že bys ses nějak povyvyšovala. Mě to přijde jako hezké povídání. A pravdivé :-)
(panebože, ať už konečně něco zhubnu! :-)
zajimave, jak se ty tri nazory sesly v tak kratke dobe .)
jinak souhlasim - at si klidne autor zalozi blog, kde bude vychvalovat gaucovani a "upoutavat tim na sebe pozornost"
My ti fandime!!! Me to prislo takove ze zivota... Taky slycham historky a uvahy na tema... tobe se to beha, ty jsi zhubnul:)...Slovni obraty tohoto typu postradaji jakoukoliv logiku a o to jsou veselejsi.. At se dari! 12:)
No, jo co naděláme, lidé jsou různé :o)
Někdy se stanene , že ti kteří nám závidí na nás začnou hledat chyby aby se samy začali cítit lépe. Nejhorší je, že jsou to většinou lidi z blízkého okolí. Kdysi jsem si stanovil pravidlo "Nikdy neukazuj na chyby druhého aby mohly vyniknout tvé klady " bohužel také se mi to vždy nedaří :)
II: Myslím, že jsem ani tak nechtěla poukázat na to, že je chyba, že někdo nesportuje, jako si spíš uhájit to, že já jdu 5x týdně... :o)
ahoj leono,chtela jsem se s tebou nejak spojit a jakozto pocitacove negramotny jedinec jsem nevymyslela nic lepsiho nez cestu pres komentar.moc ti fandim, tvuj blog rada ctu a hlidam si ho a ted procitam jak ses pripravovala na maraton a chtela bych si o tom s tebou popovidat. taky by me zajimal tvuj jidelnicek, nabizelas jecminkovi, bylo by to mozne? moc ti fandim a taky fandim sobe :-) (dalsi sebestredna a jeste na cizim pisecku) a neco se sebou delat.hanice
:o) Jak jsem tak sebestředná tak jsem si takový hezký komentář prostě MUSELA uveřejnit :o)
Hanko, ozvi se mi prosím na mail: leous2@seznam.cz, domluvíme se. Budu se těšit
Krásný článek. Stručně, jasně, slušně. Díky :-)
Já díky. Četla jsem tvůj denní program a málem mě šlehlo - v 5 ráno běh je úplné sciifi, to nepochopím nikdy! Jsi fakt superžena
Okomentovat