Nad emaily čtenářů

Blíží se.. ale né, úplněk ne, blíží se má v pořadí sedmá účast na běžeckém závodu v letošním roce. Všichni ví, že je to v Mnichově a všichni, čili oba dva mí fanoušci, se ptají, co a jak. A protože fakt nezvládám odepisovat na takovou spoustu e-mailů, napíšu jim hromadnou odpověď.

Otázka: Tak co děvče, jak se těšíš?
Odpověď: Jak se to vezme, mám takové rozporuplné pocity. Ale když na chvilku zapomenu na to, že tam jedu běhat, tak se moc těším. Třeba na adventní Mnichov, na olympijský stadion, na atmosféru, kterou umí vytvořit jen hobíci a nadšenci "venku", prostě na tu omáčku kolem.

Otázka: Ale jedeš tam běhat, víš to? 10 km...
Odpověď: Ano, to vím. Ovšem deset km není vzdálenost, před kterou se smeká. 10 km běhám prakticky při každém výklusu. Prakticky znamená, že jednou o něco méně, několikrát o něco více. Prostě té vzdálenosti se nebojím.

Otázka: Aha, takže něčeho se bojíš, čeho?
Odpověď: Nejsem bohužel úplně fit.

Otázka: Nějaké neduhy?
Odpověď: Nic co bych nepřekonala. K mé velké lítosti jsem díky tomu tento týden ještě nenazula běžecké botičky, polehávám a léčím se.

Otázka: Hm, to není dobré. A jak jinak probíhala příprava?
Odpověď: Snažila jsem se velmi poctivě připravit. Ne na nějaký konkrétní čas, spíš na to, abych zase běžela v klidu a v pohodě, no stres, ale přece jen trochu rychleji. Běhala jsem 4-5x týdně, dávala si intervaly, ale při těch mě vždy hrozně bolela noha, ke konci jsem je tedy flákala a běhala raději delší výklusy. Prostě naběháno mám, uvidím, zda to i zúročím.

Otázka: Takže útok na osobní rekord?
Otázka: Ne, tím směrem to nepoženu. I když mám na to, abych se tam neplácala déle jak hodinu. Ale uvidím, co na to mé zhuntované tělo.

Otázka: A písničky už ti děti nahrály?
Odpověď: Ó ano. Nahrál mi je syn, ale opět vydíral - že nedá, že něco za něco, že taková teplá večeře, která už dva dny nebyla, by fakt bodla... Tak jsem mu zamávala před nosem účtem za jeho mobil a písničky byly moje :o)

Otázka: A jak se tam vlastně dopravíš?
Odpověď: Jedu se Sárou a poveze nás její kamarád. Závod je až od tří, máme tedy čas pořádně se vyspat, cestou se najíst, stihneme rozcvičku a ještě i fandit mrňatům, která mají vlastní závodíček na 500 m.

Otázka: A Martínek nejede? Tomu by se to určitě líbilo....
Odpověď: Bohužel to nevyšlo, ale plánuji, že ho vezmu s sebou na tu poslední část, kdy se běží dvacítka. To zrovna bude i karneval, takže bude určitě nadšenej. Teď si užije víkend s babičkama na venkově.

Otázka: Tak si tam hezky zaběhej a pak napiš, jaké to tam bylo. A taky něco nafoť.
Odpověď: To byla otázka?
Otázka: Ne, to bylo přání a rozkaz. Papa